Pavlův první rok na Hradě: Jmenovaní soudci, povýšení generálové, výzva k euru a žádné veto ani milost

Petr Pavel je už rok ve funkci prezidenta České republiky. Úřadu se ujal složením prezidentského slibu 9. března 2023 na společné schůzi obou komor Parlamentu, a nahradil tak Miloše Zemana. Pavel za rok v nejvyšší ústavní funkci podepsal několik sporných zákonů, například konsolidační balíček nebo omezení valorizace důchodů. Žádný zákon naopak nevetoval. Prezident také jmenoval řadu soudců či profesorů, ale také povýšil či jmenoval řadu osobností, které jeho předchůdce několikrát odmítl.

Petr Pavel už za rok podepsal řadu zákonů, a to včetně kontroverzní vládní novely o omezení červnové valorizace důchodů na méně než polovinu. Stalo se tak 1. září 2023. Prezidentova (dnes už bývalá) mluvčí Markéta Řeháková ve čtvrtek 31. srpna po Pavlově jednání s premiérem Petrem Fialou (ODS) řekla, že hlava státu buď novelu vetuje, nebo ji podepíše později.

Kdyby ji Pavel podepsal hned, musela by vyjít ve sbírce zákonů ve čtvrtek 31. srpna. Pavel však novelu podepsal o den později, než vláda doufala, měl k ní totiž výhrady. Řekl také že je nezbytné, aby novelu prozkoumal Ústavní soud (ÚS), a pokud k soudu novelu nepošle opozice, učiní tak on sám.

Za pravdu však dal i vládě. „Její argumenty, stejně jako argumenty ekonomických odborníků, hovoří jasně o tom, že zpomalení růstu penzí za stávající situace je nezbytné,“ řekl tehdy.

Opozice, konkrétně 71 poslanců hnutí ANO, se nakonec na ÚS obrátila. Ten ale jejich návrh na zrušení novely zamítl. Vláda podle soudu nezneužila stav legislativní nouze, okolnosti totiž byly mimořádné a hrozily hospodářské škody. Opozice také podle ÚS měla ve sněmovně dostatečný prostor k vyjádření. Soud poukázal na přiznané obstrukce a dlouhé projevy opozičních politiků.

Konsolidační balíček

V listopadu Petr Pavel podepsal vládní konsolidační balíček, který má vládě pomoci zlepšit hospodaření státního rozpočtu. „Kvůli neudržitelnému tempu zadlužování České republiky jsem se rozhodl podepsat balíček vládních opatření, která nás mají přiblížit ke stabilizaci veřejných financí a snižování státního dluhu. Jeho neschválení by znamenalo neudělat na cestě ke snižování schodku našeho rozpočtu vůbec nic, a to by napáchalo mnohem větší škody,“ řekl po podpisu zákona prezident.

Pavel tehdy zároveň řekl, že bude věnovat zvýšenou pozornost podobě státního rozpočtu na rok 2024, aby v něm byla obsažená prorůstová opatření a aby nezapomněl na ty, kterých se úsporná opatření dotknou nejvíce.

Debatu o konsolidačním balíčku provázely ve sněmovně mnohahodinové rozsáhlé projevy opozičních poslanců. Například hnutí ANO kvůli prosazení ukončení rozpravy a pevnému hlasování v danou dobu pohrozilo Ústavním soudem. Předseda opozičního hnutí SPD Tomio Okamura vyzval Pavla, aby balíček vetoval. Podle něj poškodí ekonomiku i samotné občany.

Prezident zatím žádný zákon nevetoval.

Neudělil zatím ani žádnou milost. V prosinci Hrad oznámil, že od 1. ledna 2024 bude o žádostech o milost rozhodovat pouze prezidentská kancelář. Bývalý prezident Zeman agendu udělování milostí předpisem v roce 2013 převedl na ministerstvo spravedlnosti.

Soudci, profesoři a povýšení

Pavel už také jmenoval osm nových soudců Ústavního soudu. Předsedou ÚS se stal jeden z nich, někdejší předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa. Jmenováním advokáta Milana Hulmáka letos v únoru je patnáctičlenný tým Ústavního soudu opět kompletní.

Pavel v Senátu zatím neuspěl pouze s jedním navrženým kandidátem, podporu horní komory nezískal soudce Nejvyššího soudu Pavel Simon. V případě bývalého místopředsedy Mezinárodního trestního soudu v Haagu a současného místopředsedy Vrchního soudu v Praze Roberta Fremra, kterého Senát jako budoucího ústavního soudce schválil, se Pavel nakonec rozhodl jeho jmenování odložit. Fremr se záhy nominace vzdal, a to kvůli mediálnímu tlaku vyvolanému pochybnostmi o jeho působení v předlistopadové justici.

Řadu lidí už Pavel povýšil do generálských hodností, mimo jiné i šéfa Bezpečnostní informační služby Michala Koudelku, kterého prezident Zeman sedmkrát jmenovat odmítl.

Profesory jmenoval Pavel například historika umění Jiřího Fajta a fyzika Ivana Ošťádala, které Zeman jmenovat rovněž odmítal, což ministr školství Mikuláš Bek (STAN) už dříve označil za ukončení případu bezprecedentního zásahu do autonomie vysokých škol.

Nedávno prezident jmenoval soudcem Marka Bodláka, bývalého šéfa odboru závažné hospodářské a finanční kriminality Vrchního státního zastupitelství v Praze, kterého Zeman rovněž odmítal jmenovat. Pavel také ukončil praxi z období Zemanova mandátu, kdy jmenovací dekrety profesorům kvůli sporům o jmenování některých navržených osobností předával ministr školství. Pavel řekl, že osobní předávání dekretů v prostorách Karolina považuje za podtržení důležitosti tohoto momentu.

Státní vyznamenání

Pavel 28. října 2023 poprvé předával státní vyznamenání, ocenil 62 osobností. Nejvyšší české státní vyznamenání Řád Bílého lva obdrželi například bývalý předseda vlády a Senátu Petr Pithart, donedávna předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský a bývalý ministr zahraničí Karel Schwarzenberg.

Řád Tomáše Garrigua Masaryka, tedy druhé nejvyšší státní vyznamenání, Pavel udělil například katolickému knězi a filozofovi Tomáši Halíkovi, sestře členů odbojové skupiny bratří Mašínů Zdeně Mašínové či zpěvačce Martě Kubišové.

Petr Pavel také obnovil tradici novoročních projevů prezidenta republiky. Jeho první řeč se týkala téměř výhradně vnitropolitických a společenských témat, zahraničněpolitických otázek se dotkl jen okrajově. Pavel mimo jiné hovořil o tragické střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK) v Praze, kritizoval komunikaci vlády s veřejností, ale zároveň ocenil její malou náchylnost k rozepřím. Novoročním projevem také otevřel debaty o možném přijetí eura, když pronesl, že je v této věci „načase, abychom po letech začali dělat konkrétní kroky“.

Nedávno prezident také uvedl, že povolení sloužit v ukrajinské armádě od něj získalo dvacet českých občanů. Dalších 56 žádostí zamítl na základě doporučení ministerstev obrany a vnitra.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Žen v záchranných složkách přibývá, u policie dokonce rekordním tempem

Policistky, hasičky nebo záchranářky. Žen v integrovaném záchranném systému přibývá. Nejrychleji roste počet policistek. Jejich podíl se dle dat policejního prezidia za deset let zvýšil z patnácti na dvacet procent. Více je také lékařek u záchranné služby, řídit sanitky ale příliš nechtějí. U profesionálních hasičů pak ženy ve výjezdu zůstávají výjimkou, v celé republice jich slouží aktuálně sedm. I to ale představuje nárůst – do roku 2022 to totiž nebyla ani jedna.
před 1 hhodinou

Česko závazek dát dvě procenta HDP na obranu asi nesplní, u Trumpa má ale výhodu, míní Babiš

Česko letos nejspíš nesplní závazek v NATO vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), zopakoval v neděli zveřejněném rozhovoru s britským deníkem Financial Times (FT) předseda vlády Andrej Babiš (ANO). Tuzemsko má ale podle Babiše výhodu v tom, že je premiér mezi evropskými lídry jedním z posledních příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa.
09:23Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Cesta na Tchaj-wan je hodnotová i pragmatická, řekl před odletem Vystrčil

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) před odletem na Tchaj-wan řekl, že je jeho cesta hodnotová i pragmatická. Míní, že Česku přinese užitek i autoritu. Ve Vystrčilově delegaci čítající pět desítek členů jsou také podnikatelé a zástupci univerzit. Cesta se koná navzdory tomu, že kabinet pro ni odmítl poskytnout vládní letoun. Premiér Andrej Babiš (ANO) odmítnutí zdůvodnil tím, že vláda chce dělat pragmatickou, ne hodnotovou politiku.
před 2 hhodinami

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 4 hhodinami

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 15 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami
Načítání...