Návrh ruského vládce Vladimira Putina, aby se v Istanbulu konaly bez předběžných podmínek přímé rozhovory s Ukrajinou, je podle europoslance Alexandra Vondry (ODS) důležitým krokem, ale nestačí. V Otázkách Václava Moravce řekl, že si lze klást otázku, zda nejde o zdržovací taktiku. Podle místopředsedy ANO Radka Vondráčka ale není v Putinově zájmu dát Ukrajincům čas na dozbrojení. Návrh Kremlu tak považuje za hmatatelný pokrok. Premiér Petr Fiala (ODS) si myslí, že Rusko hledá způsoby, jak se vyhnout úplnému příměří, na které je Ukrajina podle něj připravena.
Europoslanec Jan Farský (STAN) v televizní debatě poukázal na důležitost evropské diplomacie, která podle něj vyvinula tlak na zapojení Spojených států. S tím nesouhlasil senátor Přísahy Róbert Šlachta. Podle něj je vliv USA v jednáních od začátku zřejmý.
„Je to určitý důležitý krok, ale podle mého soudu nestačí,“ zhodnotil Vondra ruský noční návrh. Stejný názor vyjádřil už dříve i francouzský prezident Emmanuel Macron. Podle Vondry Putinovy kroky potvrzují, že mír nechce – pokud by tedy nevyhovoval pouze ruským zájmům.
„Posun je v tom, že navrhl bezpodmínečná jednání. To je novinka. Ale taky je otázka, jestli to není jen zdržovací taktika, aby se vyhnul bezpodmínečnému příměří,“ poznamenal europoslanec. Schůzky podle něj za situace, že by nebylo dojednáno zastavení bojů, ztrácí smysl.
„Především si myslím, že to máme hodnotit kladně," řekl Vondráček. Návrh Ukrajiny na příměří zároveň provázela informace o tom, že jinak budou zpřísněny sankce, doplnil. V tuto chvíli podle něj není podstatné, co říká Macron.
„Spíš bych se soustředil na to, že Vladimir Putin řekl, že chce trvalé řešení, trvalý mír a ne přestávku určenou k dozbrojení," pokračoval opoziční poslanec. Faktem podle něj je, že Rusko má na bojišti převahu, tudíž v jeho zájmu není umožnit Ukrajině dozbrojit. Návrh nepovažuje za „řešení všeho“, ale vnímá jej jako „hmatatelný pokrok“.
Farský upozornil na výše zmíněný „důležitý prvek evropské diplomacie“ a „vtáhnutí do hry“ Spojených států. „Nebyl to vzkaz jen Putinovi, ale i Trumpovi. Ten se opakovaně vyjadřuje, že je to Bidenova válka,“ podotkl.
„Putin se dostal do složité situace“
„Evropská iniciativa s telefonickým zapojením Donalda Trumpa nemohla být jasnější v tom, že ukázala, kdo je v tomto případě agresorem a kdo obětí. A to je vzkaz i Trumpovi. Přijde mi to jako skvělá zinscenovaná diplomatická schůzka. Putin se dostal do složité situace. Dali mu na výběr ze dvou pro něj špatných možností. Buď by přijal příměří a doma by ukázal slabost, nebo ho nepřijme a vzkáže, že on je agresor a chce pokračování války. On si přirozeně vybral třetí cestu. Tu zdržovací,“ vyjádřil se europoslanec hnutí STAN, podle něhož je důležité, aby si Trump uvědomil, že „klíč k míru leží v Moskvě“.
S povahou zapojení USA nicméně nesouhlasil Šlachta, který si myslí, že tlak na Putina nespustila Evropa. „Celé vyjednávání začalo na pohřbu papeže Františka,“ upozornil na podstatu role Washingtonu. Zmíněná schůzka podle něj napravila předchozí nevydařené jednání v Bílém domě. „Trump se zapojuje čím dál tím víc,“ dodal.
Pro vliv USA podle senátora navíc mluví dohoda o těžbě minerálů, v níž evropští spojenci napadené země nijak zahrnutí nejsou.
Premiér: Putin se snaží vyhnout příměří
„Zatímco Ukrajina je připravena k úplnému příměří, které podporuje Evropa a USA, Vladimir Putin ho odmítá a opět hledá způsoby jak se mu vyhnout. Znovu se ukazuje, kdo chce válku a kdo si přeje mír,“ myslí si předseda vlády Fiala. Tlak na Moskvu musí pokračovat, proto Česko pokračuje také v muniční iniciativě, uvedl ve vyjádření pro ČTK.
Podle premiéra je společným cílem koalice ochotných co největší tlak, aby Moskva přistoupila na spravedlivý a trvalý mír.
Lipavský je skeptický
Snahy o příměří na Ukrajině v neděli komentoval i ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). „Opakovaně říkám, že ke snahám o příměří jsem skeptický. Nevidím reálné kroky, které by k němu směřovaly,“ sdělil v pořadu Partie televize CNN Prima News šéf diplomacie. Zmínil ruskou reakci na předkládané mírové návrhy. „Putin řekl, že bude jednat, ale že s mírovými plány máme udělat něco, co nebudu říkat. Bylo to velmi vulgární.“
Krátkodobá příměří, která Rusko vyhlásilo, byly podle Lipavského „spíš operační pauzy“, následovaly po nich pak ještě silnější útoky. Dodal, že pokud se podaří navrhovaný třicetidenní klid zbraní prosadit, je nutné podniknout také kroky k odrazení Ruska od následných útoků.
Europoslanec Filip Turek (Motoristé) poukázal na Primě na to, že Rusové mají jaderné zbraně, které by mohli pod tlakem případně použít. Evropské protiruské sankce označil za směšné.
Turek míní, že na Rusko funguje jen nátlak Trumpa a že jeho cla mají „donutit část světa, aby si přála mír“. Myslí si také, že ruskou reakci mohou vyvolat i silná prohlášení lídrů malých států. Narážel na slova prezidenta Petra Pavla, podle něhož se Rusko chová v určitých ohledech jako nacistické Německo. Podle Turka Česko není natolik silné, aby taková slova měla váhu.
Lipavský ale odmítl, že by se Česko mělo chovat jako malá a slabá země, a rovněž připomněl tuzemskou muniční iniciativu. Strašení jadernou válkou je podle něj klasická ruská propaganda.
„Každý krok k míru je samozřejmě velmi dobrý,“ komentoval nejnovější vývoj předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala. Pro příměří na Ukrajině podle něj bude klíčové vyjednávání mezi USA a Ruskem. „Měly by si i s Ukrajinou sednout na to, co bude dál,“ sdělil.
Fiala se zároveň domnívá, že návrh třicetidenního klidu zbraní je vzhledem k situaci na frontě výhodný spíše pro Kyjev. Načasování Putinovy výzvy si vysvětluje úspěšným vlivem Washingtonu, koalice ochotných podle něj nehraje velkou roli.
Předseda Pirátů Zdeněk Hřib předpokládá, že Kreml se snaží vytvořit dojem, že chce jednat, čímž získá čas. „Kdyby Rusko skutečně se situací něco chtělo udělat, přistoupí od pondělí na návrh třicetidenního příměří,“ míní. Jako pozitivní ale vidí, že „se nějaké hovory vedou“. Nedostatek vůle ale připisuje Moskvě.
„Situace se změní, pokud nastane obrat na ruské straně, tedy pokud dojde k jedné z následujících tří věcí. Buď to Putinovi přikážou Číňani, nebo vyzbrojíme Ukrajinu tak, aby Rusku způsobila významné škody, takže nebude schopné získávat peníze na válku. Nebo (přijdou) významné ekonomické sankce,“ vyjmenoval Hřib. Jako nejrealističtější vidí druhý scénář, i když evropští lídři podle něj směřují ke třetímu.
