Sněmovna ve čtvrtek večer přerušila projednávání koaliční novely stavebního zákona, která má především urychlit stavební řízení. Na návrh poslankyně ANO Evy Fialové přerušila druhé čtení do pátečních 14:00. Čtvrteční debata trvala asi tři hodiny, středeční jednání o předloze asi čtyři hodiny. Poslanci ve čtvrtek probrali také malou část písemných interpelací na členy vlády. Dále se zabývali mimo jiné novelou, která by měla přispět ke zlepšení podmínek pro nakládání se všemi druhy baterií.
Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) a jeho předchůdce Marian Jurečka (KDU-ČSL) se ve sněmovně omluvili za počáteční potíže systému jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů. Při interpelaci Jany Patkové (Piráti) o údajně kritickém stavu a chaotickém spuštění hlášení se shodli na tom, že u velkých systémů jsou takové problémy běžné.
Ze dvou desítek písemných interpelací, kterými se poslanci mohli zabývat, jich projednali zlomek. Debatu o většině z nich přerušili kvůli nepřítomnosti členů vlády. Projednávání písemného dotazu Martina Šmídy (Piráti) na ministra životního prostředí Igora Červeného (Motoristé) o údajném personálním rozkladu, klientelismu a nehospodárném nakládání s penězi na ministerstvu sněmovna přerušit odmítla. Šmídův návrh, aby poslanci s Červeného písemnou odpovědí nesouhlasili, dolní komora zamítla také. Čtveřice interpelací propadla kvůli absenci interpelujících poslanců.
Z jednacího dne nebo z jeho části se omluvilo 14 ze 16 členů vlády. Omluvenku poslalo také pět desítek poslanců.
Interpelace na premiéra a členy vlády
Babiš při ústních interpelacích opět prohlásil, že svůj střet zájmů vyřešil nadstandardně. Evropská komise minulý týden v dopisu českým úřadům požádala o informace o opatřeních, která byla přijata v souvislosti se zabráněním Babišova střetu zájmů. Premiér vložil v únoru akcie Agrofertu do svěřenského fondu RSVP Trust.
„Žádný střet zájmů nemám a nikdy jsem ho ani neměl,“ řekl v úvodu vystoupení Babiš. „Zbavil jsem se akcií a nikdy už je nebudu mít, nikdy,“ zdůraznil.
Opoziční udání do Bruselu mohou způsobit škodu českému státu, řekl též ministerský předseda. Předseda opozičního hnutí STAN Vít Rakušan se ho ptal, zda si myslí, že právní názor ministerstva zemědělství vyplácet nyní dotace skupině Agrofert je správný, a pokud Evropská komise rozhodne, že Česko dotace vyplácet nemělo, kdo je zaplatí. Babiš na tyto dotazy přímo neodpověděl. Opozice chce k věci svolat mimořádnou schůzi sněmovny.
Útočně se Babiš vyjadřoval také vůči předsedovi ODS Martinu Kupkovi a lidovci Marku Výbornému. Výborný konstatoval, že sněmovna se nedozvěděla nic o tom, proč by občané měli sponzorovat Babišovo podnikání. Premiér označil jeho vyjádření za drzost a vinil ho z toho, že se neumí uživit pořádně. Kupka se stejně jako Gabriela Svárovská (Piráti/Zelení) zajímal o společnosti SynBiol a Hartenberg Holding, které Babiš do fondu nevložil. Babiš o Kupkovi mimo jiné řekl, že byl u všech leváren ODS. Kupka reagoval slovy, že ministerský předseda neodpověděl na to, jak zabrání ekonomickému parazitování.
Dále Babiš při interpelacích zmínil, že pracovní skupina ke změně financování České televize a Českého rozhlasu se má sejít v úterý 9. června ráno. Přizvat si chce generální ředitele obou médií Hynka Chudárka a Reného Zavorala. „Komise vznikla. Komise jsem já, Nacher a další partneři z koalice,“ řekl v odpovědi na dotaz Výborného.
Výborný se ptal na dopis EK i ministra zemědělství Martina Šebestyána (za SPD). Ten prohlásil, že výklad dopisu tak, že byly pozastaveny dotace, není správný. Dopis Generálního ředitelství pro regionální a městskou politiku (DG Regio) je právně nezávazný, uvedl Šebestyán.
Stavební novela
Po Vondráčkově dopoledním návrhu na zařazení stavební novely se u řečniště střídali se svými požadavky na změny nebo doplnění programu opoziční řečníci. Nekonala se kvůli tomu ani obědová přestávka v jednání. Opoziční vystoupení k programu pokračovala i po pravidelných ústních interpelacích na členy vlády, které vyplnily dobu mezi 14:30 a 18:00.
Blok změn programu sněmovní schůze zabral celkem zhruba pět hodin. Doplnění programu o všechny nové body, jak je navrhovali opoziční zákonodárci, vetovala za trojici koaličních klubů předsedkyně frakce ANO Taťána Malá. Sněmovna tak absolvovala k programu jen několik hlasování o přesunech předloh v původním programu, všechny opoziční požadavky odmítla.
Rozsáhlá stavební novela má urychlit povolování staveb a zavést kromě jiného státní stavební správu. Opozice jí ale vyčítá například nepřipravenost nebo nevyčíslené dopady.
Druhé čtení předlohy poslanci nedokončili zhruba po čtyřech hodinách diskuse ve středu večer. Sněmovní systém evidoval tři desítky přihlášek do běžné debaty. Jako první vystoupila s přednostním právem předsedkyně klubu STAN Michaela Šebelová, která předlohu označila za paskvil. Předkladatele vinila z toho, že přinášejí pouze chaos.
Skupina poslanců ze zemědělského výboru chce v reakci na novelu ztížit možnost vynětí zemědělské půdy nejvyšší kvality ze zemědělského půdního fondu podél dopravních staveb. Návrh předložil poslanec ANO David Pražák, ale jsou pod ním podepsaní i jeho kolegové z klubů SPD, STAN, TOP 09, KDU-ČSL a Pirátů. Podepsala ho například předsedkyně výboru Monika Oborná (ANO) i bývalý ministr zemědělství Marek Výborný spolu s exministrem životního prostředí Petrem Hladíkem (oba KDU-ČSL).
Další body jednání
Novela o výrobcích s ukončenou životností by měla podle vlády zajistit recyklaci baterií a jejich opětovné využití tak, aby na ni nedopláceli obyvatelé nebo obce.
Vychází z unijního nařízení, které obsahuje celková pravidla pro nakládání s bateriemi s cílem snížit jejich dopady na životní prostředí. Vztahuje se na všechny druhy baterií a posiluje rozšířenou odpovědnost výrobců.
Předloha upravuje zejména nakládání s průmyslovými bateriemi, tedy především s bateriovými úložišti. Jejím cílem je také posílení kontroly nad dodržováním pravidel, zpřísnění postihů a uzákonění přesných lhůt pro certifikaci zpracovatelů odpadních elektrozařízení.
Rovněž novela o látkách poškozujících ozonovou vrstvu převádí do českého práva evropskou legislativu. Nařízení zpřísňují současná opatření, zakazují také uvádět na trh některé výrobky a zařízení, u kterých existují komerčně běžně dostupné náhrady.
