Sněmovna v prvním čtení podpořila zákon o státních zaměstnancích

Opozici, podle níž nová pravidla povedou k politizaci státní správy, se podle očekávání nepovedlo prosadit ani zamítnutí předlohy, ani její vrácení k přepracování. Zákonem o státních zaměstnancích se nyní bude zabývat sněmovní ústavně-právní výbor, dostal na to obvyklých šedesát dnů. Opozice neuspěla ani s návrhy prodloužit tuto lhůtu o dalších dvacet dnů a normu svěřit k projednání rovněž výboru pro veřejnou správu.

Dosavadní služební zákon, jehož cílem bylo odpolitizovat státní správu, platí od roku 2015. Česko k jeho přijetí přiměla pravidla Evropské unie kvůli zajištění neutrality a nezávislosti rozhodování státního aparátu.

Spor o formu vyhození státního zaměstnance

Podle místopředsedy sněmovního ústavně-právního výboru Radka Vondráčka (ANO) má nový zákon o státních zaměstnancích posilovat efektivnost a výkonnost správních úřadů. Opozice se obává ohrožení nezávislosti úřadů a zvětšení prostoru pro korupci. Legislativa má urychlit přijímání a odchody lidí ve státní správě, což podle koalice přinese i úspory.

Předseda STAN Vít Rakušan poukázal na to, že zákon o státních zaměstnancích ruší služební komisi, ke které se úředníci mohou odvolat v případě vyhození z práce. Dodal, že pokud by legislativa v tomto znění vstoupila v planost, tak by státním zaměstnancům zůstala pouze možnost se soudit.

„Jak je zákon představen, tak není žádnou revolucí,“ míní ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Zmínil, že zákon mění poměr služební na poměr pracovní. „Není to něco, co by zhoršovalo ochranu zaměstnanců, protože soudní ochrana zůstává zachována,“ míní.

Předloha mimo jiné ruší takzvaný bazén, tedy tříměsíční dobu, po kterou berou úředníci na odchodu až osmdesát procent platu. Zaměstnanci by mohli dostat výpověď na základě dvou nevyhovujících pracovních hodnocení, přičemž minimální odstup mezi nimi je v návrhu zkrácen z šedesáti na dvacet dní. Při systemizaci by se stát mohl zbavit úředníka hned.

Podle návrhu nového zákona by bylo možné dát výpověď státnímu zaměstnanci, stejně jako odvolat vedoucího státního zaměstnance, ze zákonem taxativně vymezených důvodů. Kromě zrušení systemizovaného místa a nevyhovujícího pracovního hodnocení k nim má patřit jeho přemístění mimo místo výkonu práce sjednané v pracovní smlouvě, dlouhodobá zdravotní nezpůsobilost, závažné porušení nebo soustavně méně závažné porušování povinností zaměstnance.

„Narychlo a bez připomínkového řízení“

Předsedkyně pirátských poslanců Olga Richterová uvedla, že zákon o státních zaměstnancích byl připraven narychlo a bez obvyklého připomínkového řízení, protože nereflektuje loni přijaté změny služebního zákona. Podle poslankyně představuje „hazard s evropskými miliardami“ v případě zrušení služebního zákona, jehož přijetí bylo jednou z podmínek pro čerpání peněz z evropských fondů.

Předseda KDU-ČSL Marek Výborný připustil možnost novelizace zákona. Podle něj by ale jeho změnu místo poslaneckého návrhu měl předložit kabinet, aby legislativa prošla meziresortním připomínkovým řízením a získala i stanovisko Legislativní rady vlády (LRV).

Stejně tak i místopředsedkyně Pirátů Kateřina Stojanová a místopředseda poslanců TOP 09 Michal Kučera koalici vyčítali, že návrh předložila bez meziresortního připomínkového řízení a bez stanoviska LRV. Stojanová má za to, že norma by měla být předložena až po analýze dopadů roční účinnosti poslední novely služebního zákona. Ve shodě s lidovci navrhla vrátit normu k přepracování, zatímco Kučera stejně jako Rakušan požadoval zamítnutí předlohy.

„K předloze neměli šanci promluvit dotčené resorty, ani organizace typu odbory,“ kritizovala poslankyně Věra Kovářová (STAN). „Jde o příliš závažné otázky, než aby příslušné návrhy vznikaly způsobem, který se při nejlepší vůli nedá označit za transparentní,“ pokračovala. Poukázala na to, že vláda ve svém programovém prohlášení slíbila předložit pouze novelu zákona o státní službě. „Je to rychlá, ideologická a nebezpečná změna,“ zmínila Helena Langšádlová (TOP 09).

Rovněž odborářské organizace s postupem koalice nesouhlasí s poukazem na to, že s nimi změny s dopadem na desetitisíce státních úředníků neprojednala. Chybí jim analýza dopadů na personál, fungování úřadů i rozpočty, upozorňují i na možné oslabení profesionality a politizaci státní správy. Hodlají se kvůli tomu obrátit na Evropskou komisi. Premiér Andrej Babiš (ANO) se ale případných stížností k unijním institucím neobává.

Obvinění z politizace státní správy

„Chcete orbanizovat naši zemi. Chcete mít poslušné úředníky, kteří se nebudou ptát a budou dělat, co jim řeknete,“ tepal vládu a zákon předseda Pirátů Zdeněk Hřib. Doplnil, že „změna přichází v kontextu nevyřešeného střetu zájmů premiéra“.

„Těmito návrhy si chcete podmanit státní správu, nejde vám o modernizaci. Chcete svoje politické trafikanty, chcete svoje loajální přikyvovače,“ řekl Rakušan.

„Pokud jsou tady argumenty, že se jedná o snahu zpolitizovat státní správu, tak je tomu přesně naopak. Tento zákon bude přísnější z hlediska nároků na státní úředníky, pokud jde o jejich členství v politických stranách,“ zdůraznil poslanec Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD).

Přestávky zamezily úvodní debatě o omezení obstrukcí

Úvodní debatě o změnách pravidel jednání sněmovny s cílem omezení obstrukcí ve čtvrtek zabránili zástupci TOP 09 a KDU-ČSL, kteří si vyžádali postupně přestávky pro své frakce do konce jednacího dne. 

S dvouhodinovou přestávkou nejprve přišel předseda poslanců TOP 09 Jan Jakob. „Osobně si nedovedu představit, že v atmosféře před schůzí, kdy budeme projednávat nedůvěru vládě, bychom mohli konstruktivně projednávat změny našeho jednacího řádu,“ zdůvodnil svou žádost. Opozice vyvolala schůzi k vyslovení nedůvěry kabinetu Andreje Babiše (ANO) kvůli textovým zprávám ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) pro prezidenta Petra Pavla, které hlava státu pokládá na rozdíl od Macinky za pokus o vydírání. Poslanci se na schůzi sejdou příští týden v úterý.

Po Jakobovi chtěl další dvě hodiny pro klub KDU-ČSL jeho předseda Tom Philipp. „Ukázali jste, jací jste. Chcete vyhazovat úředníky, budete je vyhazovat,“ uvedl s poukazem na rušení služebního zákona a jeho nahrazení novými pravidly, jež mají usnadnit výměnu státních úředníků.

Spor potom vypukl kolem toho, že předsedkyně frakce ANO Taťána Malá tvrdila, že se hlásila k vystoupení ještě před Philippem. Její protějšek z klubu Motoristů a ministr pro sport Boris Šťastný chtěl, aby sněmovna kvůli porušení pořadí řečníků hlasovala o námitce proti postupu předsedajícího Jana Skopečka (ODS). Skopeček ale trval na tom, že jednal správně, Philipp se podle něho přihlásil o slovo dřív než Malá. Spor mělo rozhodnout zhlédnutí videozáznamu. Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) k tomu zval šéfy frakcí do své kanceláře, v níž má, jak sdělil, velkou televizi. „Je to trošku jako na fotbale,“ podotkl v souvislosti s hodnocením sporných situací za použití kamerových záznamů při fotbalových utkáních.

Malá však nakonec přiznala, že dřív než ona se hlásil Philipp. Následoval potlesk z opozičních řad. „Zatleskejte si, voliči budou šťastní, že Poslanecká sněmovna pracuje do 17:00. My jsme v minulém volebním období obstruovali, máte pravdu, ale my jsme voličům aspoň měli co říct. Vy nemáte co říct a jdete domů,“ řekla šéfka klubu ANO.

Šťastný pak stáhl námitku vůči Skopečkovi a členové širšího vedení sněmovny se ještě nějakou dobu dohadovali o tom, dokdy mimořádnou schůzi přerušit. Skopeček ji přerušil na neurčito a oznámil, že koalice bude chtít návrh změn sněmovních pravidel zařadit na páteční pokračování řádné sněmovní schůze.

Změna jednacího řádu

Navrhovaná změna jednacích pravidel sněmovny například omezuje řečníky při navrhování změn programu schůze a dává dolní komoře širší pravomoc v omezení řečnické doby při projednávání předloh.

„Mohli jsme vyslat pozitivní vzkaz do naší společnosti, že jsou věci, na kterých se dokážeme shodnout: ‚Ano, Poslanecká sněmovna má jednat efektivně‘. Shodly se na tom všechny strany a mohlo to projít jako nůž máslem,“ řekl Rakušan ke změně jednacího řádu. Pak ale poukázal na to, že vláda svolala mimořádnou schůzi ve fázi, kdy „to ještě domluvené není“.

Předseda ODS Martin Kupka uvedl, že oba zákony, které má sněmovna na čtvrteční mimořádné schůzi na programu, by se daly označit jako „lex kourouhvička“ vzhledem k tomu, že nynější koaliční hnutí se v opozici podobným úpravám bránila. Místopředseda sněmovny Skopeček soudí, že koalice chce obě úpravy prosadit přednostně kvůli sobě místo toho, aby dle svých slibů prosazovala „zákony pro lidi“.

Výborný sdělil, že v minulém volebním období docházelo k „destrukci parlamentní diskuse“. „Jako tehdejší vládnoucí většina jsme neměli odvahu, sílu, energii jít na barikádu a jednací řád, jak se připravoval pod vedením kolegy Jana Bartoška (KDU-ČSL), skutečně upravit,“ připustil.

Předložené změny připravila skupina zákonodárců vládní koalice a ODS s cílem snížit možnost obstrukcí, které v minulém funkčním období využívaly tehdy opoziční ANO a SPD. Podle některých opozičních frakcí by měly změny pravidel platit až od příštího volebního období, nikoli téměř okamžitě po vyhlášení novely ve sbírce.

Další probíraná témata

Předseda poslaneckého klubu TOP 09 Jakob ve svém dopoledním vystoupení poukázal na to, že sněmovna se ve čtvrtek měla věnovat interpelacím, ale kvůli mimořádné schůzi na ně nedošlo. Navázal kritikou ministra zahraničí Macinky. „Seškrtal opatření, která měla chránit před ruskými špiony a sabotéry, kteří působí pod diplomatickým krytím,“ sdělil. Jakob poukázal i na Macinkovy SMS zprávy určené prezidentovi Petru Pavlovi.

Poslanec ANO Patrik Nacher zmínil, že mimořádná schůze je svolaná už z minulého týdne, zatímco kauzy okolo ministra zahraničí začaly až v tomto týdnu. Podotkl, že v minulém období nynější opozice omezila možnost projednávat interpelace na polovinu.

„Děláte mimořádnou schůzi v čase, kdy mají běžet interpelace. To znamená, že vy znemožňujete, abychom vám jako opozice pokládali otázky, se kterými se na nás obrací občané,“ kritizoval Hřib.

Odměny pro paralympioniky

Po kritice předsedkyně poslanců STAN Michaely Šebelové ministr pro sport Šťastný slíbil paralympionikům odměny za všechny získané medaile ve stejné výši, v jaké je vláda schválila pro olympioniky.

Paralympionici se na blížících se Hrách zatím mohli těšit na plnou finanční odměnu za svou nejcennější medaili, naopak za každou další měli původně obdržet odměnu sníženou o 50 procent, proti čemuž se zdravotně postižení sportovci ohradili.

Peníze na dorovnání odměn chce Šťastný najít ve spolupráci s novým vedením Národní sportovní agentury (NSA) mimo jiné úsporami v jejím rozpočtu. Jako příklad uvedl zrušení luxusního služebního bytu od diplomatického servisu pro předsedu instituce. Ministr zmínil, že v agenturním rozpočtu, který připravila bývalá vláda Petra Fialy (ODS), nebyla na odměny pro sportovce ani koruna.

Za zlatou medaili ze zimních olympijských her v Miláně a Cortině d'Ampezzo mají olympionici dostat 2,4 milionu korun, za stříbro 1,8 milionu a za bronz 1,2 milionu korun. V případě skupinových sportů budou odměny propočítávány podle koeficientů. Získá-li reprezentant na olympijských hrách více medailí, bude každá medaile oceněna zvlášť bez krácení.

Šťastný podotkl, že snížené odměny pro paralympioniky navrhlo bývalé vedení NSA v materiálu, který vláda v pondělí vzala na vědomí. Bývalý předseda NSA Ondřej Šebek, kterého kabinet v polovině prosince odvolala, ale tvrdí, že to není pravda. Ve vyjádření pro iDNES.cz sdělil, že žádný konkrétní návrh kabinetu nepředložil. „Pokud aktuální návrh odměn pro olympioniky a paralympioniky schválila vláda v tomto týdnu, byl jí podklad předložen současným vedením NSA nebo ministrem,“ vzkázal.