Babišova vláda ustála hlasování o vyslovení nedůvěry

Sesazení kabinetu podpořili přítomní poslanci opozičních klubů ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09, celkem pro vyslovení nedůvěry hlasovalo 84 poslanců. Proti nedůvěře hlasovalo 99 zákonodárců ANO, SPD a Motoristů, takže kabinet bude dál vládnout s důvěrou dolní komory. Debata zabrala dva jednací dny. Vyplnila celkem zhruba 22,5 hodiny.

Předseda ODS Martin Kupka po hlasování řekl, že při sněmovním jednání o nedůvěře nejvíce nadával premiér Andrej Babiš (ANO) na to, že opozice zdržuje vládu od práce. Premiérovo úterní vystoupení bylo ale dle Kupky nejdelší, zdržoval tedy podle něj nejvíc. Předseda občanských demokratů se také pozastavil nad tím, že Macinka urážel před poslanci prezidenta Pavla. „Žádná omluva, žádná pokora,“ konstatoval.

Poslanci hlasovali po jménech. Prvním byl shodou okolností poslanec za Motoristy Filip Turek, kterého prezident odmítá jmenovat ministrem životního prostředí, což vedlo k opakovaným výpadům ze strany Motoristů, včetně zpráv Petra Macinky, které hlava státu označila za vydírání. Los sice určil jako prvního Karla Turečka (ANO), ten se ale z jednání dolní komory omluvil.

Při hlasování chyběli i Babiš či Fiala

O nedůvěře nehlasoval například ani premiér Babiš, jenž byl v Itálii na jednání s tamní premiérkou Giorgiou Meloniovou. Z hlasování se celkem omluvilo devět koaličních zákonodárců, z opozice pak chybělo osm poslanců.

Omluvený byl i Babišův předchůdce ve funkci ministerského předsedy Petr Fiala (ODS) či předseda Pirátů Zdeněk Hřib. Místopředseda klubu ANO Robert Králíček po hlasování s odkazem na absenci Fialy a Hřiba prohlásil, že ani opozičním lídrům nestálo za to, aby v hlasování vyjádřili svůj názor.

Končící předseda lidovců Marek Výborný reagoval slovy, že pokud by vláda byla schopná základní sebereflexe, schůze se nemusela vůbec konat. Dříve sdělil, že považuje za bezprecedentní a neakceptovatelné, aby se premiér části schůze k vyslovení nedůvěry nezúčastnil.

„Odmítáme, že tady děláme prázdná gesta, plná náměstí v neděli ukázala, že občanská společnost není spokojena, jak ministr Macinka bezprecedentně vydírá prezidenta,“ uvedl po jednání předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel. Podle poslance TOP 09 Jiřího Pospíšila místo vysvětlení od Macinky poslanci opět slyšeli agresivní projev, což naznačuje, že „zahraniční politika bude v ohrožení“.

Předsedkyně klubu Pirátů Olga Richterová je přesvědčena, že vláda sice hlasování o nedůvěře ustála, nic to ale nemění na závažnosti situace. Babiš podle ní jako premiér selhává, je „loutkou extremistických lidí v pozadí koaličních Motoristů a hnutí SPD“. Zahraniční politika nemá podle expředsedy Pirátů Ivana Bartoše být ve vleku osobních ambic ministra Macinky.

Ve sněmovně v úterý Macinka nebyl, což opozice kritizovala. Exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) to označil za pohrdání sněmovnou a voliči. Na jednání Macinka chyběl i část středy.

Svou neúčast zdůvodnil cestou do USA, kde se měl mimo jiné účastnit konference o minerálech. Kvůli zrušenému letu z Frankfurtu v důsledku nepříznivého počasí ale návštěvu Spojených států odložil a vrátil se do Prahy. Později potvrdil, že se stihl účastnit dopoledního zasedání Bezpečnostní rady státu.

Macinka: Pavel jednal na základě subjektivního hodnotového soudu

Macinka ve svém středečním vystoupení na plénu sněmovny obvinil opozici, že vyvolala jednání o vyjádření nedůvěry vládě, protože se podle něj prezident Pavel rozhodl svévolně vstoupit do kompetencí vlády a opozice se toho podle mínění Macinky rozhodla politicky využít.

Macinka dále míní, že prezident odmítl jmenovat Turka ministrem nikoli kvůli právním důvodům, ale na základě subjektivního hodnotového soudu. Mluvil v této souvislosti o „prezidentském aktivismu“ a o „útoku na ústavu“. Dále prohlásil, že „prezident Petr Pavel možná bojuje vnitřní boj s temnou stránkou své osobnosti a minulosti“.

Opozice předem připustila, že pádu Babišova kabinetu nedocílí. Její představitelé ale poukazují na to, že nemohou mlčet a schůze k nedůvěře je jedinou odpovídající reakcí. Z dosavadních dvaceti opozičních pokusů o svržení kabinetu uspěl jeden. Odehrál se v roce 2009, padla tehdy vláda premiéra Mirka Topolánka.

Vystoupení opozičních politiků

Ve středu vystoupil se stanoviskem klubu bývalý předseda Pirátů Ivan Bartoš. Poukazoval mimo jiné na to, že Macinka psal ve zprávách prezidentovu poradci Petru Kolářovi o možném poskytnutí letounů L-159 Ukrajině. Koalice se postavila proti prodeji strojů.

„Když se tady nějaké osobní potřeby a touhy dostávají nad zájem České republiky, Evropy, pomoci napadené zemi, je skandální,“ řekl Bartoš. Po jeho vystoupení ve sněmovně ale vypukla výměna názorů na to, jak řešit dostupnost bydlení, kterému se Bartoš rovněž věnoval.

Někdejší ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) uvedl, že by listinu ke svolání schůze k nedůvěře nepodepsal, pokud by Babiš uvedl, že Macinkovo jednání nebylo normální. Vytkl, že nikdo z vlády neměl odvahu říci, že to bylo mimo, přičemž narážel na to, že Macinka hrozil prezidentovi odvetnými kroky.

Jurečka se ve vystoupení pozastavil i nad Babišovou starší a nynější rétorikou. „Dosud jsme byli spálená země, za měsíc a půl jsme skoro nejlepší na planetě,“ podivil se lidovecký poslanec.

Další z poslanců KDU-ČSL Benjamin Činčila označil Macinkovo jednání vůči Hradu za nehorázné. Věnoval se pak zejména návrhu letošního státního rozpočtu, v němž Babišův kabinet zvýšil schodek o 24 miliard korun v porovnání s původním návrhem bývalé Fialovy vlády. Podle Činčily je to v rozporu s vyhlášeními nynější koalice, že zastaví rozpočtový armagedon.

Poslanec za SPD Miroslav Ševčík naopak vyčetl bývalému vládnímu táboru růst nominálního dluhu o 1,2 bilionu korun. „Je důležitý, protože se z něho počítají úroky,“ podotkl.

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) zopakovala nesouhlas s tím, že schodek 310 miliard korun porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Poslanec ODS Vojtěch Munzar jí ale upozornil na to, že za výklad zákona je odpovědná Národní rozpočtová rada, nikoli ministerstvo financí.

Jednání začalo v úterý

Úterní debatu ovládli až do večera koaliční řečníci. U řečniště se střídali zejména ministři. Popisovali své dosavadní kroky, případně obdobně jako při jednání o důvěře vládě v polovině ledna představovali své další plány.

Hlasování se odehrálo dvacet dní poté, co sněmovna vyslovila Babišově vládě důvěru. Aby kabinet padl, návrh na vyslovení nedůvěry by muselo aktivně podpořit nejméně 101 z 200 poslanců. Opozice jich má o devět méně, čítá v plném počtu 92 zákonodárců.

Jednání o nedůvěře vládě podnítila opozice potom, co koalice nepřipustila minulý týden ve sněmovně projednání žádného z jejích návrhů, které se týkaly zpráv, jež posílal vicepremiér Macinka poradci prezidenta Petru Kolářovi. Macinka v nich kvůli Turkovu nejmenování hrozil odvetnými kroky. Pavel považuje zprávy na rozdíl od Macinky za pokus o vydírání.