Stát by měl znovu aktivovat ústřední krizový štáb, myslí si většina lídrů v Pardubickém kraji

Nahrávám video

Lídři kandidátek pro nadcházející volby v Pardubickém kraji v debatě ČT24 diskutovali o tom, jak se regionu daří vypořádávat s akutní koronavirovou pandemií. Ta má zásadní dopad právě i na tento region, kde se v neděli prokázala nákaza u klientů sanatoria Topas v Holicích. Mnozí také kritizovali vládní politiku, která se schodkem 500 miliard korun rekordně zadluží, zatímco na krajích se podle nich šetří.

V sanatoriu Topas v Holicích na Pardubicku se prokázala nákaza u 90 lidí. V zařízení jsou klienti s duševními chorobami. Nákaza se v místě nejprve potvrdila 3. září u ženy, která se pohybovala po celém sanatoriu. Po odběrech vyšlo 20 pozitivních lidí, kteří se sestěhovali na jedno patro a byli v izolaci.

„Je to opravdu masivní výskyt koronaviru, a i proto jsme v pondělí svolali jednání krizového štábu,“ řekl Martin Netolický, kandující za koalici Pro prosperující Pardubický kraj (ČSSD+Společně pro kraj+nez). „Ani epidemiologové si nejsou přesně jistí, jak se nákaza do tohoto zařízení dostala,“ uvedl Netolický. Hejtman se o nákaze dozvěděl v neděli večer od ředitele hasičského záchranného sboru. Podle informací České televize třeba starosta Holic takto rychle informován nebyl.

Netolický má za to, že je to kvůli přetížení hygienických stanic a byl by pro ustanovení Ústředního krizového štábu, aby měli hejtmani s kým komunikovat. „Předpokládám, že někdo vezme rozum do hrsti a ústřední krizový štáb vznikne, protože potřebujeme komunikovat,“ uvedl.

„Jsem přesvědčený, že kraj nemá možnosti, aby šíření epidemie v těchto zařízeních, potažmo soukromých, zabránil,“ reagoval Tomáš Fadrný z SPD. Na zvážení by podle něj bylo, aby v takových místech zůstali zaměstnanci společně s klienty v izolaci. „Je to na principu dobrovolnosti o jednání s těmi zaměstnanci,“ dodal.

I ostatní kandidáti na pardubického hejtmana by situaci řešili podobně jako současný krajský šéf. „Připravoval bych na to integrovaný záchranný systém a dobrovolné hasiče v oblastech, kde jsou menší města a obce,“ okomentoval situaci Jan Foldyna z KSČM. Dobrovolní hasiči podle něj na jaře ukázali, že bez nich by se starostové v malých obcích neobešli.

Obecně je důležitá role státu při řešení pandemie, myslí si Robert Hrdina kandidující za Zelené. Hlavní je podle něj z pohledu kraje, aby se nákaza nešířila dál. „Jde to řešit tak, že třeba pro zaměstnance najdu náhradní bydlení, pokud jsou ochotni tuto oběť udělat,“ poznamenal.

Shodu v boji proti koronaviru musí najít jednotliví politici i v rámci kraje, tvrdí Martin Kolovratník z hnutí ANO. „Podle našeho hnutí je v Pardubickém kraji prioritou testování na koronavirus. To by mělo být dostupné ve všech okresních městech a trochu bez nadsázky 24 hodin denně,“ řekl Kolovratník.

„Měl by se vytvořit určitý manuál pro tyto zařízení, který by říkal, jakým způsobem mají postupovat,“ myslí si o nákaze v sanatoriu Michal Kortyš kandidující za ODS a TOP 09. Kvitoval rychlou reakci pardubického krizového štábu. Je podle něj potřeba rychleji šířit informace, jak se chovat v pandemii.

„V tuto chvíli je důležité trasovat, s kým pacienti přišli do styku. Pokud hygieny nestíhají trasovat, tak jít cestou sebetrasování. Důležité je se spojit a navzájem si pomoci,“ uvažuje Daniel Lebduška z Pirátů. Důraz dává ještě na distribuci ochranných pomůcek.

Roman Línek kandidující za Koalici pro Pardubický kraj (KDU-ČSL+SNK-ED+Nestraníci) má za to, že hejtmanství nemůže nahrazovat práci hygieny. „Většina sociálních zařízení v kraji je předzásobena ochrannými pomůckami na jeden až dva měsíce,“ uvedl Línek. Řešení nákazy v sanatoriu v Holicích bylo podle něj v pořádku, co se dalo zajistit, to se během dvou dnů zajistilo.

Michaela Matoušková ze STAN staví na první místo prevenci. Krizový plán kraje měl být podle ní přes prázdniny předán na obce a ty měly zasedat. „Tady trochu hasíme věci ex post, když už se něco objevilo. Měli bychom také posilnit krajskou hygienickou stanici, jejich pracovníci už jsou vyčerpaní,“ uvedla Matoušková. Zlepšit by chtěla i objednávání na testy na koronavirus do nemocnice v Pardubicích, kam se objednává přes internet, což může být obtížnější pro seniory.

Dopad koronaviru v kraji

V Pardubickém kraji se nákaza přes léto projevila v několika firmách. Ve velkém se  propouštělo v léčebných lázních Bohdaneč. V dubnu přerušily provoz a oznámily, že výpověď dostane okolo 80 zaměstnanců. To je zhruba třetina z celkového počtu. Koronavirus zasáhl i turistický ruch v kraji. Od dubna do června zde přespalo o 73 procent lidí méně. Zámek v Litomyšli letos vidělo asi 10 tisíc lidí. Loni jich bylo dvakrát tolik.

Fronty aut, jejichž řidiči čekají na odběr kvůli testům na nový typ koronaviru v soukromé laboratoři Medila, blokovali od pondělního dopoledne příjezd do Pardubic.

Laboratoře krajských nemocnic podle hejtmana a lídra kandidátky koalice Pro prosperující Pardubický kraj (ČSSD+Společně pro kraj+nez) Martina Netolického denně zvládnou udělat 900 testů na koronavirus. To považuje za málo. Kraj tedy bude muset další testovací kapacity dokoupit. Od příštího týdne by mělo být další odběrové centrum v Ústí nad Orlicí nebo v Chrudimi. „Navyšování kapacit je jednoznačně naší prioritou,“ uvedl Netolický.

Pardubický kraj dá 200 tisíc korun krajským hygienikům, aby mohli najmout a zaplatit externisty na trasování lidí nakažených koronavirem.

Jako nedostatečné rozšíření kapacit testování kritizoval protikandidát z hnutí ANO Martin Kolovratník. „Ta kapacita bude rozšířena od příštího pracovního týdne, ve dvou městech a pouze pondělí, středa a pátek. Já se omlouvám, ale to je podle mého názoru málo,“ hodnotí Kolovratník.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) ze stejného hnutí jako Martin Kolovratník přitom vyzýval, ať lidé nepřetěžují systém a nechodí se testovat bez příznaků. Přehlcenost hygienických stanic zmiňoval i kandidát za Zelené Robert Hrdina, který si onemocněním covid-19 sám prošel. „Lidé zbytečně zatěžují to testování a je to hlavně proto, že nejsou dostatečně informováni, ideálně na stránkách ministerstva zdravotnictví,“ komentoval.

Znovu zřídit ústřední krizový štáb?

Michaela Matušková z hnutí STAN vidí pomoc ve zřízení ústředního krizového štábu na úrovni republiky. „Já se přimlouvám za to, aby v ústředním krizovém štábu byli hlavně epidemiologové a lékaři, aby to nebylo politikum,“ hodnotí Matušková. Kritizovala také vládu za časté změny názorů a protichůdné informace.

„Podle mě by krizový štáb měl fungovat a co mi zásadně chybí, je, aby za stát vystupovala jedna tvář,“ říká kandidát Koalice pro Pardubický kraj (KDU-ČSL+SNK-ED+Nestraníci) Roman Línek. Neměl by to být podle něj politik, ale spíše epidemiolog, který by dával jednotné informace a byl autoritou, která je nezpochybnitelná. Krizové řízení v Pardubickém kraji z jeho zkušeností funguje.

„Krizový štáb by měl být ustanoven a čím dřív, tím líp,“ myslí si Daniel Lebduška z Pirátů. Lidé už jsou podle něj ze změny opatření proti koronaviru zoufalí. V ústřední krizový štáb věří i Jan Foldyna z KSČM. „Myslím, že jsme všichni prošvihli, abychom se připravili na pandemii. Nalinkovat postupy od ústředí po obec,“ řekl Foldyna. Krizový plán by si představoval pro všechny úrovně samosprávy.

„Z mého pohledu měl být ústřední krizový štáb již dávno svolán,“ myslí si Tomáš Fadrný z SPD. Souhlasí i s centrálním řízením epidemiologem a postavil se proti politizování celé pandemie.

Proti ústřednímu krizovému štábu se staví Martin Kolovratník z hnutí ANO, které je hlavní vládní stranou. Štáb vnímá jako orgán pro nouzový stav, který byl na jaře. „Kapacita ochranných pomůcek v republice je veliká, nehrozí, že bychom nebyli soběstační. Existuje rada vlády pro zdravotnická rizika, to je ten orgán,“ myslí si Kolovratník. Podle něj zřízení štábu situaci v boji s koronavirem nezlepší.

S tím nesouhlasí právě současný hejtman Netolický, který vnímá krizové řízení dle krizového zákona jako prioritu.

Financování dopadu koronakrize

Současný hejtman Netolický by chtěl od státu dostat pět set korun na občana právě pro krytí výdajů spojených s krizí. Ohroženo je podle něj financování nemocnic nebo opravy silnic. „My máme propad 900 milionů korun oproti predikci před rokem, to je 20 procent a z něčeho to platit musíme,“ komentoval Netolický.

Pohled Michala Kortyše za ODS a TOP 09 je stejný. „My víme daleko lépe, kam ty peníze investovat, abychom udrželi zaměstnanost,“ řekl.

Podle Romana Línka by při zhoršené situaci i v příštím roce mohlo být nutné omezit finance pro nemocnice nebo záchranku. Zvláštní mu připadá, že kompenzace obcím stát poskytnul, ale krajům ne. „Myslíme si, že by kraj měl investovat, aby tím podpořil ekonomiku,“ uvedl. Na rozdíl od státu si ale podle něj kraj nemůže dovolit schodek rozpočtu.

Kdyby stát poskytl prostředky přímo obcím a krajům, tak ty se o své občany dokážou postarat, myslí si Michaela Matoušková. „Starostové byli prověřeni korona krizí,“ komentovala.

„Kraj by měl hledat nové příležitosti na získávání financí,“ uvedl Robert Hrdina. Zmínil třeba projekt Zelená dohoda pro Evropu nebo fond obnovy. Kraj by podle něj mohl ušetřit třeba na pardubickém letišti, které je ztrátové. Svého podílu by se v něm měl zbavit, aby nemusel sanovat ztráty.

Nahrávám video

Daniel Lebduška by se nebránil zadlužit více například při čerpání peněz z Fondu obnovy, pokud by investiční projekty pomohly hodně lidem. Tomáš Fadrný by se podobným projektům také nebránil. Kraj podle Jana Foldyny v minulém období hospodařil dobře.
Martin Kolovratník ocenil, že kraj neškrtá investice, ale nesouhlasí s tím, že by stát měl obce sanovat 500 korunami za každého občana. V rámci jiných investic už podle něj přišlo krajům peněz dost. „Zadlužení státu 500 miliard je i ku prospěchu krajů,“ komentoval.

„Pardubický kraj má připravených 180 investic pozemních staveb za 13 miliard korun. Silničních staveb má 200 za 8 miliard korun,“ shrnul Roman Línek. Když se začne škrtat v rozpočtu, nemusí zbýt podle něj na tyto investice peníze.

Robert Hrdina pak kritizoval státní rozpočet a hnutí ANO za přehnané utrácení třeba za slevy na jízdném nebo zrušení superhrubé mzdy. „Až bude stát šetřit, tak i kraj bude rád hledat úspory v rozpočtu,“ komentoval. „Všechna tato rozhodnutí vrací peníze občanům, zdráhám se optice my a oni, podle našeho názoru je to jedno jediné dohromady,“ reagoval Kolovratník z vládního hnutí ANO.

Michaela Matoušková by chtěla, aby stát změnil rozpočtové určení daní, aby kraje dostávaly peníze podle délky silničních komunikací. „Pokud budou v pořádku komunikace, tak půjde všechno rychleji,“ řekla. „Když kraj nemá z čeho brát, tak rozhazovat 15 miliard za rouškovné mi přijde nešťastně postavené,“ komentoval návrh státního rozpočtu Daniel Lebduška.

I ostatní lídři se shodují v tom, že by měl peníze rozdělovat spíše kraj jako samospráva než stát. V tomto ohledu podle Jana Foldyny stát podceňuje třeba financování sociálních služeb. „Pokud si vláda může dovolit ponechat slevy na cestovném na dotaci pro důchodce a studenty, tak jsem přesvědčený, že 260 milionů pro jeden kraj musí najít,“ míní Tomáš Fadrný.

Diskutující se do debaty nominovali na základě výsledků výzkumu, který pro Českou televizi zpracovaly společnosti Kantar CZ a Data Collect se zaměřením na volební potenciál. Ten ukazuje, kolik procent hlasů by politická strana, hnutí či koalice mohly v současnosti hypoteticky získat ve volbách, pokud by se k nim přiklonili všichni lidé, kteří tuto volbu reálně zvažují a nevylučují svou účast u voleb.

  • Průzkum, který realizovala agentura KANTAR CZ ve spolupráci s agenturou Data Collect, nabízí odhad aktuálního volebního potenciálu, nejde tedy o predikci výsledků voleb.
  • Hodnota aktuálního volebního potenciálu ukazuje, kolik procent hlasů by politická strana, hnutí či koalice mohly v současnosti hypoteticky získat ve volbách do krajského zastupitelstva, pokud by se k nim přiklonili všichni lidé, kteří tuto volbu reálně zvažují a nevylučují svou účast u voleb. Suma volebních potenciálů pak není 100 procent. Člověk, který vážně zvažuje volbu například dvou stran, je potenciálním voličem obou z nich.
  • Sběr dat probíhal mezi 10. srpnem a 3. zářím 2020 metodou dotazování po telefonu. Průzkum je reprezentativní s ohledem na voliče v daném kraji starší 18 let, v každém kraji odpovídalo 1200 respondentů, do potenciálu pak vstupovalo v každém kraji okolo devíti set osob, přesná čísla naleznete v dokumentu ke stažení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěPrvní rekord padl už před devátou. Sledujte, jak rostou teploty

Meteorologové očekávají, že úterý bude na velké části Česka jedním z nejteplejších dnů letošního léta. Na Moravě předpokládají místy překročení hranice čtyřiceti stupňů Celsia. Že se to vyplní, naznačují měření už od rána, do desáté dopoledne už totiž padly rovnou tři rekordy pro tento den.
před 1 hhodinou

VideoKoalice by měla mít svého prezidentského kandidáta, tvrdí Pošarová. Sokol zopakoval podporu Pavlovi

Zhruba za rok a půl se uskuteční příští prezidentské volby. Podle ministra zahraničí a předsedy Motoristů Petra Macinky by ale vláda neměla stavět vlastního kandidáta. Zato místopředsedkyně sněmovního zemědělského výboru Marie Pošarová (SPD), která byla hostem Událostí, komentářů, míní, že by každá strana, koalice i opozice, měla mít svého nominanta. Nynějšího prezidenta Petra Pavla označila za lídra opozice. S tím nesouhlasí šéf sněmovního výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS). V pořadu poukázal třeba na dosavadní počet vetovaných zákonů. Zopakoval ale slova předsedy své strany Martina Kupky, že by ODS podpořila Pavla v případě opětovné kandidatury. Diskusi moderovala Tereza Řezníčková.
před 2 hhodinami

Česko zažilo tropickou noc

Česko má za sebou tropickou noc. Na stanici Bystřice pod Hostýnem na Kroměřížsku kolísala teplota kolem 29 stupňů Celsia. Minimální teploty se na většině míst pohybovaly kolem dvaceti stupňů Celsia, což je teplotní hranice pro tropickou noc, informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Vlna veder pokračuje v Česku několik dní. V úterý bude na jihu Moravy až 40 stupňů.
před 2 hhodinami

VideoSoupeřem Česka o místo v Radě bezpečnosti bude „nelehká“ Arménie, soudí Kmoníček

Chystáme rozjezd kampaně pro zvolení Česka do Rady bezpečnosti (RB) v roce 2031, uvedl v Interview ČT24 Hynek Kmoníček, který nastupuje jako vedoucí stálé mise při OSN. Moderátora Daniela Takáče upozornil, že když budeme hodně výrazní, naštveme spoustu lidí a ve volbě neuspějeme. Když ale budeme hodně bezvýrazní, tak si „ani nevšimnou, že kandidujeme“. Za soupeře o místo nestálého člena RB na roky 2032 až 2033 považuje „nelehkou“ Arménii. Dále hovořil o pragmatické politice tuzemska či o odlišném vidění role OSN ve vyspělých zemích a v rozvojovém světě. Vysvětloval též, proč podle něj platí, že: „OSN je ideálním pohřebištěm myšlenek, protože jsou věci, které musíte řešit, ale nesmíte je vyřešit.“ Na místo velvyslance ČR při OSN se Kmoníček vrací po 20 letech. Renomé Česka zde pak hodnotí jako odpovídající jeho příspěvku do rozpočtu, tedy ve výši 0,3 procenta.
před 4 hhodinami

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoMladá Boleslav má šikmou věž. Zváží její zápis do Guinessovy knihy rekordů

Z měření, které má k dispozici vedení Mladé Boleslavi, plyne, že věž zříceniny Michalovice je nejšikmější neúmyslně nakloněnou stavbou světa. Mezi místními je známá jako Michalovická putna. Nachází se v městské části Podlázky, návštěvníkům je otevřena nepřetržitě a zdarma. Velikost náklonu je 7,315 stupně. Město nyní zvažuje, zda požádá o zápis do Guinnessovy knihy rekordů, z čehož by vyplývalo i opětovné měření. Kvůli nákladům se zápisem spojeným – podle prvotních zjištění kolem jednoho milionu korun – však zatím není jasné, zda tak radnice učiní. Zvažuje se například také možný přínos pro místní podnikatele, či naopak zátěž pro obyvatele v okolí stavby.
před 14 hhodinami

Vláda chce místo zrušení paragraf o neoprávněné činnosti pro cizí moc zpřesnit

Neoprávněná činnost pro cizí moc nakonec zůstane v tuzemsku trestným činem. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) se se soudci a státními zástupci dohodl, že se zpřesní nynější znění paragrafu. Změny plánuje předložit v září.
před 15 hhodinami

Pád vrtulníku v Náměšti vyšetřuje Vojenská policie jako obecné ohrožení z nedbalosti

Vojenská policie prověřuje zřícení armádního vrtulníku Venom na základně v Náměšti nad Oslavou na Třebíčsku pro podezření z trestného činu obecného ohrožení z nedbalosti. Serveru Seznam Zprávy to řekla mluvčí Vojenské policie Nikola Rimkevič Hájková. Při nehodě, která se stala 23. července, zemřela vojákyně z náměšťské vrtulníkové základny, další čtyři vojáci byli zraněni.
před 19 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.