V Praze začal summit Krymské platformy, jedná o ruské agresi i sankcích

Praha hostí mezinárodní parlamentní summit Krymské platformy. Na Pražském hradě začal večeří, debatovat se bude ale hlavně v úterý.  Čtyři desítky představitelů parlamentních komor z celého světa budou jednat především o rozšiřování protiruských sankcí a jak obnovit územní celistvost Ukrajiny. Do Prahy už dorazil například předseda ukrajinského parlamentu Ruslan Stefančuk.

Šéf ukrajinského parlamentu jednal s předsedkyní české sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou (TOP 09) mimo jiné o konfiskaci zmrazeného ruského majetku.

Kromě toho byly předmětem jednání mezi Stefančukem a Pekarovou Adamovou také situace na frontě, potřeby ukrajinské armády a ochrana kritické infrastruktury. V příspěvku na sociální síti X Stefančuk poděkoval Česku za všestrannou podporu a solidaritu s Ukrajinou, která už více než půldruhého roku čelí otevřené ruské invazi.

Krymská platforma, která vznikla již v roce 2021, tedy před plnohodnotnou ruskou invazí na dříve neokupovaná území Ukrajiny, slouží jako koordinační a konzultační fórum pro zástupce vlád, parlamentů a expertů. Nová ruská agrese její činnost zintenzivnila a rozšířila.

Summitu se zúčastní čtyři desítky zástupců parlamentních komor z celého světa. Kromě představitelů z většiny zemí Evropské unie a Velké Británie potvrdili účast také z Kanady nebo Sierry Leone. 

Předseda sněmovního bezpečnostní výboru Pavel Žáček (ODS) je přesvědčený o tom, že je zcela správné, že se připomíná i otázka ruské okupace Krymu. 

„Všichni chápou, byť jsou různých pohledů, že narušit svrchovanost jednoho státu z jakéhokoliv důvodu a porušit mezinárodní právo, které jsme těžce budovali v důsledku druhé světové války, je rozkolísání celého světa a dopady a neřešení vedly k tomu, že dneska máme jeden konflikt, který nevíme, kdy skončí, a myslím si, že můžeme hledat určité linky ke konfliktu druhému, který začal na Blízkém východě,“ řekl Žáček v Interview ČT24. Dodal, že někteří partneři začali s pomocí Ukrajině později, a válka proto trvá dodnes.

Nahrávám video

Europoslanec a místopředseda ODS Alexandr Vondra si myslí, že je dobře, že se platforma koná na Hradě. „Praha vždycky sloužila jako místo setkávání pro utiskované na území Ruské říše. Jsem velmi rád, že jsou tady vítáni Krymští Tataři, jejich osud byl velice složitý a Krym je jejich domovina,“ popsal v Událostech, komentářích.

„Bránit Ukrajinu bez Krymu je těžké, potřebuje přístup k Černému moři. Z druhé strany pustit Krym je i pro Rusko nepochybně složité, protože chce mít přístup do Středomoří,“ řekl.

Ani člen sněmovního zahraničního výboru Jiří Kobza (SPD) si nedovede představit, že by se Rusko vzdalo námořní základny v Sevastopolu. Je přesvědčený, že Rusové udělají všechno, aby si ji uchovali, a válka tak bude dál pokračovat.

Nahrávám video

Rozšíření sankcí

V úterý promluví na dálku Volodymyr Zelenskyj a na místě vystoupí předseda ukrajinského parlamentu Stefančuk, předsedové obou komor českého parlamentu, premiér Petr Fiala (ODS) či ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Následovat bude plenární zasedání s prezentacemi expertů a příspěvky předsedů a představitelů parlamentů zúčastněných zemí.

Mezi tématy aktuálního pražského summitu by měly být protiruské sankce. Podle členky expertní sítě Tetiany Pechonchykové z Centra pro lidská práva ZMINA by měli členové platformy diskutovat o možném rozšíření sankcí například na lidi, kteří jsou spojeni s odpíráním zdravotnické péče politickým vězňům.

Sankce se podle další z expertek a právničky z Regionálního centra pro lidská práva Daryny Pidhornové nedotýkají ani lidí, kteří se podílí na ničení kultury a historie na okupovaných územích.

Pechonchyková chce upozornit na konkrétní příběhy lidí, kteří trpí pod ruskou agresí, a na politické vězně držené v detenčních centrech. Podle ní nemají přístup ke zdravotnické péči a jsou kvůli tomu v bezprostředním ohrožení života. 

Děti se připravují ve škole na válku

Jedním z dalších témat bude také militarizace dětí na okupovaném Krymu. „Byl přijat dokument o patriotické výchově. Všechny školy by se měly postarat o patriotickou výchovu s jasně definovaným cílem připravit děti na službu v armádě,“ popsala Olga Skripniková, která je předsedkyní správní rady Krymské skupiny pro lidská práva.

Militarizace dětství pod taktovkou ruského ministerstva obrany se projevila taky ve sportovních a religiózních organizacích. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu tento fenomén ještě zesílil, děti například pochodují ve vojenských uniformách nebo se ve škole učí rozborku a sborku zbraní. 

Ukrajinští aktivisté považují militarizaci dětství za závažný problém, který je potřeba řešit ještě před osvobozením okupovaného poloostrova. Už teď vzniká distanční platforma, která by měla dětem formou hry vštěpovat hodnoty západního světa. 

Krymská platforma usiluje o obnovení územní celistvosti Ukrajiny a o ukončení ruské okupace krymského poloostrova. Vznikla z iniciativy ukrajinského prezidenta Zelenského. První ročník parlamentního summitu se uskutečnil loni v říjnu v chorvatském Záhřebu. Summit má přiblížit dopady anexe na stav základních lidských práv tamních obyvatel, na globální potravinovou bezpečnost i na dodržování dohod a pravidel ve světě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

MPSV: Na superdávku přechází od srpna 238 500 příjemců rušených dávek

Celkem 238 500 domácností v Česku, které pobíraly dávky na bydlení, živobytí a děti, přechází od soboty na superdávku. Od srpna začínají dostávat přepočítanou částku. Dosavadní čtyři podpory se ruší. Nejméně o 500 korun si od nynějška polepší více než třetina příjemců. Naopak téměř polovině částka minimálně o pětisetkorunu klesne. Těm, kteří se kvůli tomu dostanou do potíží, můžou úřady práce případně vyplatit dávku mimořádné okamžité pomoci. Uvedlo to ministerstvo práce.
03:34Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Omezení umístění výdejních boxů přibývá, plošná pravidla ale poslanci vyškrtli

Přibývá míst, která omezují umístění výdejních boxů. O různé formy regulace se snaží většina krajských měst. Plošná pravidla pro budování boxů měla upravit novela stavebního zákona. Poslanci je ale nakonec z úpravy vyškrtli. Provozovatelé tvrdí, že se požadavkům samospráv snaží vyjít vstříc. Nyní se v Česku nachází zhruba sedmnáct tisíc výdejních boxů, podle provozovatelů by jejich počet mohl vzrůst ještě až o 30 procent.
před 2 hhodinami

Do Česka dorazily bouřky a silný vítr. Komplikovaly dopravu

V Čechách a v Jeseníkách se v pátek večer vyskytují izolované bouřky. Srážek z nich mnoho není, výrazně suchý vzduch ve spodních hladinách ale způsobuje, že se u některých, i u těch méně výrazných, vyskytují nárazy větru schopné vyvracet i stromy, uvedli v pátek večer meteorologové a zmínili například slábnoucí bouřku na Svitavsku. V Hradci Králové v pátek večer úder blesku asi na půl hodiny přerušil provoz vlaků. Bouřky a silný vítr večer komplikovaly dopravu i na dalších tratích v Česku.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Policie zadržela zaměstnance ČNB, který údajně z banky ukradl desítky milionů

Policie zadržela zaměstnance České národní banky (ČNB), který podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun. Na policejním webu o tom v pátek informoval mluvčí Pavel Šváb. Zadržený muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky. Rada ČNB kvůli případu nařídila mimořádný audit, sdělil ředitel odboru komunikace banky Jakub Holas.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Babiš žádá uzavření Schengenu pro Španělsko. Nevylučoval bych ho, řekl Macinka

Schengenský prostor je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) pro Španělsko třeba okamžitě uzavřít. Situaci po proniknutí desítek tisíc migrantů do španělského města Ceuty na severu Afriky považuje za skandál způsobený španělskou vládou. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) uvedl, že má situaci za velmi složitou pro celý schengenský prostor. Španělsko by z něj nevylučoval. Země je součástí Schengenu, ale pro Ceutu platí zvláštní výjimky a specifický hraniční režim.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Macinka chce prozkoumat financování Českých center

Ministerstvo zahraničí neplánuje rušit žádné z Českých center, naopak vidí potenciál k jejich rozšíření. Oznámil to šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) s tím, že chce ale proměnit jejich efektivitu. Novým generálním ředitelem Českých center se od srpna stane končící velvyslanec v Egyptě Ivan Jukl. Deník N po tiskové konferenci k tématu oznámil, že ministerstvo na ni odmítlo akreditovat jeho novinářku Zdislavu Pokornou.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Ministerstvo zahraničí znovu nevpustilo novinářku Deníku N na brífink

Ministerstvo zahraničí v pátek nevpustilo novinářku Deníku N Zdislavu Pokornou na tiskovou konferenci k budoucnosti Českých center v Černínském paláci. Deník N postup ministerstva považuje za bezprecedentní, novinářka podle něj řádně a včas požádala o akreditaci a úřad nezdůvodnil, proč ji nedostala. Rozhodnutí úřadu kritizovaly Syndikát novinářů i česká pobočka Mezinárodního tiskového institutu.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.