Je nutné udržet jednotu mezinárodního společenství, řekl na poradě velvyslanců Lipavský

Premiér oznámil, že Ukrajina dostává desítky tisíc kusů munice měsíčně. Dohromady jí od ruské invaze v únoru 2022 Česká republika prostřednictvím vlastních muničních iniciativ i dalších projektů dodala dva miliony kusů velkorážové a 22 milionů kusů středorážové munice.

Do české iniciativy, která shání pro Ukrajinu dělostřeleckou munici i v zemích mimo EU, dosud přispělo 15 zemí. Před časem dorazila na Ukrajinu první zásilka zhruba 50 tisíc kusů munice. Česko na iniciativě spolupracuje zejména s Nizozemskem a Dánskem. Česko samotné přispělo téměř 866 miliony korun. Do konce roku by mělo být na Ukrajinu dodáno půl milionu kusů munice.

Na českou muniční iniciativu podle Fialy dohlíží meziresortní komise. Od začátku je připravena možnost kontroly ze strany dárců, využilo ji například Dánsko, doplnil. Zmínil to zejména proto, že iniciativa byla terčem kritiky různých aktérů včetně opozice.

„Jak tržní ceny, tak úroveň utajení jsou zcela v souladu s tím, o jaké transakce se jedná, kdo má přímý zájem na jejich zmaření, na to nikdy nezapomínejme, a jaké bezpečnostní souvislosti a rizika pro osoby, které se toho účastní, jsou tady v sázce,“ dodal Fiala.

Podle ministra je v českém zájmu také to, aby byla Evropská unie významným geopolitickým hráčem v multipolárním světě. Pokud má být Evropa na ostatních kontinentech vnímána s autoritou, musí v prvé řadě prokázat schopnost vypořádat se s bezpečnostními problémy u sebe doma a ve svém sousedství. „To koneckonců bude jedna z hlavních výzev nové Evropské komise a my musíme být připraveni v EU dále prosazovat české zájmy,“ řekl Lipavský.

Priority zahraniční politiky se nezměnily, míní premiér

Zastřešující priority české zahraniční politiky se za poslední rok podle premiéra nezměnily. Jsou jimi bezpečnost a prosperita. Nezměnila se ani povaha mezinárodních vztahů a rizika, která utváří jejich dynamiku. „Česká republika dokázala, a to i díky vám, v řadě klíčových oblastí podniknout kroky, které naši bezpečnost a naši prosperitu výrazným způsobem posilují,“ pronesl k velvyslancům.

Na českých postojích se podle Fialy také nic nemění. V zájmu je nadále mnohostranná podpora Ukrajině a zadržování agresora. „Neočekáváme nějakou výraznou změnu na bojišti, byť současné manévry ukrajinských sil na ruském území jsou určitou symbolickou změnou. Ale fakticky si musíme přiznat, že zásadní zlom v konfliktu teď očekávat nemůžeme,“ uvedl premiér. Stejně tak podle něj nelze počítat se zmírněním agresivity Kremlu.

Režim ruského prezidenta Vladimira Putina podle Fialy dál míří na strategickou i civilní infrastrukturu, porušuje konvence ve snaze demoralizovat soupeře. Jeho vůle bojovat a dobývat neslábne, míní premiér. Moskva zároveň nepřestává rozsévat chaos a podkopávat veřejné mínění po celém světě.

„Spolu s našimi partnery se nevyhneme hlubší diskusi o tom, jak postupovat k zemím, kde už ruský vliv dosáhl takové úrovně, že ohrožuje nejen soulad v Evropské unii nebo Severoatlantické alianci, ale kde svým způsobem ohrožuje i vlastní bezpečnost,“ uvedl ministerský předseda. Přimlouvá se za maximálně realistický a pragmatický přístup.

Evropské společnosti se polarizují, uvedl Lipavský

Loňský rok přinesl podle ministra zahraničí řadu momentů, které pozměnily pohled na svět. „Byly to právě volby do Evropského parlamentu a hlasování v některých nám velmi blízkých zemích, které zřetelně ukázaly, že evropské společnosti se dále polarizují,“ poznamenal Lipavský.

Stále složitější je podle něj nacházet konsensus nad budoucím směřováním a klíčovými problémy, kterým země čelí. „Je to právě střední Evropa, která je oblastí, kde tato politická polarizace patří na evropském kontinentu mezi ty silnější. A hledání cest k upevnění společenské soudržnosti a k větší odolnosti bude v nadcházejícím období velkou výzvou pro všechny demokraticky smýšlející politiky,“ řekl ministr.

Podle Lipavského se to stane i v Česku, kde bude společnost čelit zpochybňování kulturní identity, na čemž podle jeho slov již pilně pracují tajné, ale i jiné služby celé řady totalitních režimů.

Jednou z priorit průmyslu je podpora exportu, řekl Síkela

„Vždy si pamatujme, že se musíme řídit konečným vlivem na zájmy České republiky, nikoli třeba nějakou naší aktuální frustrací, byť je pochopitelná a namístě. Naší odpovědí musí být proto promyšlené kroky, ne pouze symbolická gesta,“ poznamenal premiér.

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) promluvil o snaze dostat co nejvíc českých firem do globálních dodavatelských řetězců, což by podle něj znamenalo pozitivní dopad na ekonomiku i zrychlení inovací.

Jednou z priorit ministerstva průmyslu je podle Síkely podpora exportu, k dané záležitosti se ale resort dostal intenzivněji až poté, co bylo nutné řešit zásadní problémy spojené s válkou na Ukrajině, energetickou krizí či povinnosti spojené s předsednictvím v Radě Evropské unie.

Klíčovou otázkou pro budoucnost České republiky jsou podle ministra inovace, třeba v oborech spojených s rozvojem obnovitelných zdrojů energie a jiných nízkouhlíkových zdrojů. Hovořil také o investicích do rozvoje jaderné energetiky, do všech oborů lidské činnosti napojených na energetiku a řízení energetiky.

Česko chce hrát roli v autonomní mobilitě a výrobě aut, hlásí Kupka

Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) uvedl, že Česko chce hrát ve světě roli v automobilové výrobě, autonomní mobilitě, letecké dopravě či v kosmických aktivitách. Země má podle něj co nabídnout ve výrobě automobilů, představuje také evropskou špičku v autobusech i v železniční technice, ať už v případě infrastruktury, tak jednotlivých vozidel.

Další oblastí možné spolupráce se světem je podle Kupky autonomní mobilita. „V České republice máme několik zahraničních firem, zároveň ale máme české start-upy, které uplatňují v této oblasti špičkové technologie,“ poznamenal.

Enormní zájem má Česko na rozvoji vztahů v letecké dopravě a na zavádění dalších přímých leteckých spojení, míní ministr. Je to podle něj důležité pro to, aby se českému průmyslu, české vědě i kultuře dařilo co nejlépe. Zmínil rovněž rozvoj kosmického průmyslu.

Ženíšek: Česká věda se má soustředit na polovodiče, kvantové technologie a AI

Česká věda nemá problém s nedostatkem talentu nebo chytrých lidí, je ale třeba soustředit se na tři oblasti, o které se v Evropě hraje, řekl velvyslancům ministr pro vědu, výzkum a inovace Marek Ženíšek (TOP 09). Jedná se podle něj o polovodiče, kvantové technologie a umělou inteligenci.

Přál by si, aby Česko do budoucna mohlo využívat úspěchy české vědy a výzkumu jako jednu ze značek. Konkurence Česku podle Ženíška neroste jen v západních zemích, ale všude okolo. Je podle něj třeba sledovat, co se děje nejen v nejlepších částech světa, ke kterým se chce Česko přibližovat, ale i to, co se odehrává v Česku.

Novinářka Kurmaševová

K velvyslancům promluvila prostřednictvím videa novinářka Alsu Kurmaševová, která byla součástí poslední výměny vězňů mezi Ruskem a Západem. V projevu poděkovala české diplomacii za úsilí ve snaze o její osvobození.

Novinářka žijící v Česku pracuje pro stanici Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). Loni v květnu odcestovala do Ruska z rodinných důvodů. O měsíc později byla před zpátečním letem zadržena na letišti, úřady ji obvinily z porušení zákona o zahraničních agentech.

Soud ji poslal na 6,5 roku do vězení, na začátku srpna se společně s Kurmaševovou do Německa a USA dostalo 15 lidí vězněných Ruskem výměnou za osm osob z věznic západních zemí.

Vedoucí zastupitelských úřadů ČR v zahraničí v Praze podle ministerstva zahraničí mají hovořit o zahraničněpolitických, bezpečnostních, konzulárních, unijních a ekonomických tématech. V úterý je na Pražském hradě přijme prezident Petr Pavel. Letošní porada potrvá do 30. srpna.

Čeští vedoucí zastupitelských úřadů se v Praze schází tradičně na konci léta. Loni na poradě vystoupil ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba.