Česko by mělo bezpečnostní výjimku uplatnit hned na začátku soutěže o Dukovany, soudí Petříček

Bezpečnostní výjimka vůči rizikovým uchazečům by podle ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) měla být uplatněna hned na začátku tendru na stavbu nového bloku v Jaderné elektrárně Dukovany. Považuje to za nejčistší způsob. Uvedl také, že tendr by mohl být připraven ještě před parlamentními volbami v příštím roce. Firma ČEZ jej plánovala vypsat do konce roku, premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání vlády minulý týden řekl, že soutěž není připravená.

„Jsem přesvědčen, že tendr by mohl být připraven ještě před parlamentními volbami. Určitě je ale potřeba, aby na tomto zásadním projektu panovala mnohem širší politická shoda, jak má být dodavatel vybírán. Opakovaně jsem zmiňoval, že doporučení bezpečnostní komunity by vláda měla vzít plně v potaz při přípravě tendru, při zadání pro investora,“ uvedl ministr.

„Můj názor je, že by bezpečnostní výjimka měla být uplatněna. Z mého pohledu nejčistší způsob je uplatnit ji na začátku celého procesu výběru dodavatele nových bloků v Jaderné elektrárně Dukovany,“ dodal.

Web iRozhlas.cz před týdnem informoval o tom, že české tajné služby a ministerstva vnitra a zahraničí upozornily na to, že zadávací dokumentace k výběrovému řízení na stavbu nového bloku Dukovan dostatečně nezohledňuje bezpečnostní zájmy státu. Vládě doporučují, aby s výzvou k účasti v tendru vůbec neoslovovala rizikové uchazeče. Část opozice dlouhodobě kritizuje možnou účast Ruska a Číny v tendru na stavbu nového bloku Dukovan.

O Dukovanech má jednat vládní výbor

Premiér před týdnem uvedl, že situaci chce probrat na dalším zasedání vládního výboru pro jadernou energetiku, jehož členy jsou i zástupci opozice, tak aby na postupu byla všeobecná shoda. Sejít by se měl ve středu 9. prosince.

Česká vláda letos schválila model financování nového jaderného bloku v Dukovanech zhruba za šest miliard eur (přibližně 162 miliard korun). Mezi možnými uchazeči jsou podle dostupných informací kromě ruského Rosatomu a čínské společnosti CGN také severoamerická společnost Westinghouse, francouzská EdF a jihokorejská firma KHNP. Výběrové řízení má vypsat polostátní firma ČEZ, která je investorem stavby.

Stát a ČEZ uzavřely smlouvy k plánovanému novému dukovanskému bloku na konci července. Vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) a generální ředitel ČEZu Daniel Beneš podepsali vedle zastřešující dohody také smlouvu, která definuje územní povolení k umístění stavby a stanovuje termíny výběru dodavatele stavby. Beneš tehdy řekl, že pořadí uchazečů o stavbu nového bloku by firma ráda měla na konci roku 2022. Na výstavbě by se stát měl podílet 70 procenty, zbylých 30 procent by měl zaplatit ČEZ.

ČEZ v připomínkovém řízení k zadávací dokumentaci pro zájemce o dostavbu Dukovan podle dnešních Hospodářských novin upozornil, že o možném vyřazení z tendru může rozhodnout jedině ministr průmyslu a obchodu na základě usnesení vlády. Nikoliv sama firma. Z dokumentu z letošního podzimu, který HN nyní získaly, plyne, že experti vytkli ČEZ celkem 42 bodů, ten ale většinu z nich odmítl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Skupina amerických států vedených demokraty žaluje Trumpa kvůli novým clům

Skupina 25 států USA vedených demokraty zažalovala administrativu prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nových cel na zboží od 60 obchodních partnerů. Podle agentury Reuters to uvedla kancelář generálního prokurátora státu Oregon Dana Rayfielda. Bílý dům na žádost o komentář zatím nereagoval.
před 4 hhodinami

Schodek státního rozpočtu činil v červenci 176,6 miliardy

Deficit státního rozpočtu v červenci meziročně vzrostl o 8,5 miliardy korun na 176,6 miliardy korun. Proti předchozímu měsíci klesl o sedm miliard korun. Červencové příjmy posílilo téměř 30 miliard korun z rozpočtu EU, což přispělo k dosažení sedmimiliardového měsíčního přebytku. Informovalo o tom ministerstvo financí (MF). Letošní červencový deficit byl druhý nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Balíkovna se vrací pod Českou poštu

Samostatná divize České pošty (ČP) Balíkovna se po odchodu šéfa divize Martina Kmenta postupně plně začlení zpět do pošty. Nové vedení Balíkovny tak už Česká pošta hledat nebude. Serveru Respekt.cz to řekl ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Česká pošta spadá pod jeho resort. Kment Balíkovnu vedl od začátku letošního března do konce května. Spolu s ostatními lidmi ve vedení divize odešel podle pošty po vzájemné dohodě, uvedl dříve server e15.cz.
před 20 hhodinami

Japonsko a USA poprvé za 15 let společně intervenovaly na devizových trzích

Japonsko a Spojené státy minulý týden podnikly koordinovanou intervenci na devizových trzích s cílem podpořit kurz japonského jenu. Potvrdily to úřady obou zemí, dosud se o intervenci pouze spekulovalo mezi obchodníky. Jde o první společnou měnovou intervenci obou zemí od roku 2011, uvedla agentura Reuters.
před 22 hhodinami

Samosprávy rekordně investovaly, přesto v pololetí hospodařily s přebytkem

Hospodaření obcí a krajů skončilo v letošním prvním pololetí opět výrazným přebytkem, a to přes 60,5 miliardy korun. Vyplývá to z dat, která má Česká televize k dispozici. Samosprávy zároveň podle ministerstva financí investovaly rekordních zhruba 86 miliard.
včera v 07:00

Elektromobilita, ale i stárnutí vozového parku. Data odhalují dopravní trendy

Data za rok 2025 zveřejněná tuzemským resortem dopravy ukazují řadu trendů týkajících se tohoto odvětví. Patrný je například výrazný nárůst počtu registrovaných elektrických osobních automobilů. Zatímco v roce 2020 jich bylo jen něco málo přes osm tisíc, nyní už se jejich počet blíží šedesáti tisícům. Viditelný je i vzestup silniční nákladní dopravy. Například ta mezinárodní meziročně vzrostla o více než třicet procent. Nadále též pokračuje stárnutí vozového parku. Podle Svazu dovozců automobilů vloni průměrné stáří aut v tuzemsku vzrostlo o 0,2 roku na 16,68 roku.
včera v 06:00

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
2. 8. 2026

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
1. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.