Evropa možná sama odmítne ruský plyn, čeká Bartuška. Podle Peksy jsou hlavní dodávky do dubna

Nahrávám video

Kvůli válce na Ukrajině by mohla nastat renesance uhlí jako zdroje energie, ale dojde-li k tomu, bude patrně jen krátkodobá. Očekává to zvláštní velvyslanec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška. Domnívá se, že Evropa záhy přestane používat ruský plyn, a to i v případě, že Rusko nepřeruší jeho dodávky. Podle europoslance Mikuláše Peksy (Piráti) může plyn jako zdroj energie částečně nahradit jádro, ale protože výstavba jaderných elektráren trvá velmi dlouho, očekává, že nakonec díky tomu dál posílí obnovitelné zdroje. Bartuška a Peksa diskutovali v Událostech, komentářích.

Ruský plyn do Evropy proudí, ale od chvíle, kdy Rusko zahájilo válku proti Ukrajině, je nasnadě otázka, jak dlouho to ještě potrvá. Podle Václava Bartušky je jednak možné, že dodávky zastaví samo Rusko, ale i to, že o něj přestanou stát západní země. „Zdá se mi jako nejpravděpodobnější, že skončí dodávky ruského plynu tím, že trh ho přestane tolerovat. Banky odmítnou procesovat platby, pojišťovny budou odmítat pojistit cargo,“ očekává.

V důsledku ale budou muset evropské státy najít náhradu za suroviny z Ruska. Mikuláš Peksa se domnívá, že teď je nejdůležitější zařídit, aby bylo čím topit do dubna. „Potom, až se oteplí a spotřeba klesne, tak si dovedu představit, že bude čas pro plánování. Ale pro tuto chvíli je potřeba řešit nákupy na jiných než ruských burzách, a jak dopravit zkapalněný plyn do Evropy,“ uvedl.

Bartuška se domnívá, že ústup od plynu by mohl opět zvýšit zájem o uhlí, které se již zdálo jako energetický zdroj takřka odepsané. „Patnáct let byla dominantní silou v evropské energetice klimatická změna a omezení emisí CO2. Od minulého čtvrtka je zásadním tématem bezpečnost. Nepochybně uhlí sehraje mnohem větší roli, než jsme čekali,“ avizoval.

Nemyslí si však, že by ruským útokem na Ukrajinu skončil evropský Zelený úděl. Snaha zbavit se závislosti na fosilních palivech bude pokračovat. „Budeme se bavit o tempu, budeme se bavit o tom, jakou roli bude hrát uhlí ještě pár desítek let. Ale základní myšlenka je správná,“ dodal.

Podle Mikuláše Peksy není okamžitým řešením energetické krize, která hrozí v souvislosti s válkou na Ukrajině, jádro. Myslí si sice, že nebude nikdo tlačit na vypínání jaderných elektráren, ale postavit nové zkrátka bezprostředně nejde. V důsledku by podle něj mohly posílit hlavně obnovitelné zdroje. „Tohle (jádro) není game changer, který to změní. Je to řešení pro budoucí dobu. V krátkodobém měřítku potřebujeme zajistit dodávky plynu. A (…) obnovitelné zdroje lze na rozdíl od jaderné elektrárny řešit rychleji,“ soudí.

Ohledně uhlí je hlavní otázka, jestli bude jeho dobývání poté, co případně Evropa přestane odebírat ruský plyn, rentabilní. Peksa připomněl, že se od uhlí odstupuje právě proto, že rentabilní není. Připustil však, že již zlevňují emisní povolenky. „Tlak na odstavování uhlí trochu poklesne, ale nemyslím si, že by byla snaha ho prosazovat politicky,“ předpokládá.

Bartuška si mnoho slibuje od toho, když Evropa začne plyn odjinud než z Ruska – jmenoval Katar či Austrálii – poptávat společně. „Po zkušenosti s vakcínami vidím, že když jedná Evropa jednotně, je schopna dobýt mnohem lepších podmínek než jednotlivé státy,“ připomněl.

Společné celounijní nákupy však byly dlouho problematické. Podle Peksy jim bránila hlavně stará německá vláda. V současnosti vládne v Německu výrazně odlišná garnitura než za Angely Merkelové a mohla by být ke společnému nakupování svolnější. „Plyn v krátkodobém měřítku potřebujeme a potřebujeme ho dodat odjinud,“ shrnul.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

MPSV: Na superdávku přechází od srpna 238 500 příjemců rušených dávek

Celkem 238 500 domácností v Česku, které pobíraly dávky na bydlení, živobytí a děti, přechází od soboty na superdávku. Od srpna začínají dostávat přepočítanou částku. Dosavadní čtyři podpory se ruší. Nejméně o 500 korun si od nynějška polepší více než třetina příjemců. Naopak téměř polovině částka minimálně o pětisetkorunu klesne. Těm, kteří se kvůli tomu dostanou do potíží, můžou úřady práce případně vyplatit dávku mimořádné okamžité pomoci. Uvedlo to ministerstvo práce.
03:34Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Policie zadržela zaměstnance ČNB, který údajně z banky ukradl desítky milionů

Policie zadržela zaměstnance České národní banky (ČNB), který podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun. Na policejním webu o tom v pátek informoval mluvčí Pavel Šváb. Zadržený muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky. Rada ČNB kvůli případu nařídila mimořádný audit, sdělil ředitel odboru komunikace banky Jakub Holas.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Vraťme pravidla před covid a vyřešíme většinu problému veřejných financí, míní Hampl

„Diskusi o udržitelných veřejných financích začínáme prohrávat,“ míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. „Když si zvykneme na to, že pravidla změkčujeme, tak to bude postupem času pokračovat a bude to silnější a silnější,“ uvedl také v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Dodal, že řešením většiny problémů v oblasti fiskální politiky by byl návrat pravidel do předcovidového období.
včera v 08:21

VideoHosté Událostí, komentářů probrali navýšení rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun. Změnu schválili senátoři. Nárok budou mít ale pouze rodiče dětí narozených od 1. ledna 2027. „Obsahem zvýšení rodičovského příspěvku je i řešení problémů superdávky,“ podotkla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO) s tím, že změny pomáhají i matkám samoživitelkám. O časové hranici nároku na zvýšený příspěvek by však ještě chtěla jednat. „Nikdy to nebude spravedlivé, ať vymyslíme jakýkoli systém, 1. ledna 2027 nebo 1. ledna 2026, vždycky tam bude nějaká hranice, kdy jedni budou dostávat tu původní dávku,“ uvedl senátor Zdeněk Nytra (ODS).
30. 7. 2026

Je to narušení rozdělení moci, hodnotí změnu rozpočtových pravidel Kupka

Jedním z nejzávažnějších bodů vládní novely o pravidlech rozpočtové odpovědnosti je podle exministra dopravy a předsedy občanských demokratů Martina Kupky možnost zvýšení výdajů státu až o deset procent. „Vláda může bez jasně definovaných podmínek navýšit výdaje dnešními čísly o více než 240 miliard,“ upozornil šéf ODS v Interview ČT24. Opoziční poslanci se tak chtějí obrátit na Ústavní soud. Pořad moderoval Daniel Takáč.
30. 7. 2026

VideoČeši stále více nakupují zlevněné zboží, mezi Evropany drží prvenství

Česko drží evropské prvenství v nákupech zlevněného zboží. V akcích nakoupí zdejší zákazníci až 59 procent potravin nebo drogistického zboží. „Zákazníkům musíte nabízet pořád něco navíc, nebo přejdou ke konkurenci. U základních potravin platí, že už se mimo slevové akce neprodávají,“ říká Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu. Obliba výhodných nákupů je ale vidět například i v módě. Lenka Čapková z Fashion Areny Prague Outlet podotýká, že „český zákazník slyší na velké slevy a výprodeje“. Nejvíce patrné je to během velkých výprodejových nebo komerčních akcí. Podíl nákupů za výhodné ceny meziročně vzrostl zhruba o dva procentní body. Zároveň také stoupá chuť spotřebitelů utrácet.
29. 7. 2026Aktualizováno29. 7. 2026

„Přístavy nefungují, zrno nikdo nebere.“ Štáb ČT točil s ukrajinskými zemědělci

Vývoz letošní ukrajinské úrody se komplikuje. Ukrajinci od začátku července útočí na ruské lodě v Černém a Azovském moři, Moskva zároveň ostřeluje na denní bázi pobřeží Oděské oblasti. Velcí rejdaři se proto ukrajinským přístavům radši vyhýbají.
29. 7. 2026

Senát schválil zvýšení rodičovského příspěvku

Senát schválil růst rodičovského příspěvku o padesát tisíc na čtyři sta tisíc korun pro rodiče dětí narozených od ledna 2027, zároveň vyzval k zavedení valorizace. Senát rovněž schválil změny v superdávce, podle kterých se podpora na bydlení nově stanoví podle okresů a ke zranitelným budou patřit samoživitelé s dětmi až do patnácti let. Horní komora ve středu též mimo jiné rozhodla, že staronovým členem Rady České televize (ČT) bude ředitel Městské knihovny v Praze Tomáš Řehák.
29. 7. 2026Aktualizováno29. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.