I bez ruského plynu jde život dál, Putinova energetická zbraň nefunguje, míní Bartuška

Nahrávám video

Rusko přecenilo svou roli zejména v oblasti ropy a západní země současně prokázaly, že jsou schopny v krizi jednat velmi rychle a obejít se i bez ruských zdrojů. V Interview ČT24 to uvedl zvláštní zmocněnec ministerstva zahraničí pro otázky energetické bezpečnosti Václav Bartuška s tím, že hlavní zbraň Vladimira Putina tak selhala. České domácnosti i firmy podle něj zdražování zatím zvládají, Evropa jako celek si však prý musí uvědomit, že ve světě není oblíbená, a musí zaujmout do budoucna tvrdší stanovisko při jednání s dodavateli energií v čele s USA.

Podle Bartušky nás čekají tři složité zimy. Přeorientovat se na jiné než ruské dodavatele energií ještě nějakou dobu potrvá. Česko loni snížilo svou závislost na ruském plynu z původních 97 procent na maximálně čtyři procenta. Náhradou se stal plyn z Norska a zkapalněný plyn LNG ze zámoří.

Do budoucna chce Česko omezit závislost na ruském plynu úplně, nahradit jinými zdroji plánuje i dovoz ruské ropy. „Měli jsme obrovské štěstí, že jsme se v minulém roce dokázali dohodnout, roli v tom sehrálo české předsednictví (v EU) a také mírná zima,“ upozornil zmocněnec pro energetickou bezpečnost.

Rusko podle něj přecenilo svou roli zejména v oblasti ropy, protože věřilo, že jej podpoří státy jako Saúdská Arábie či Spojené arabské emiráty. „To se ale Rusko přepočítalo. Pro tyto země je zásadní mít technologie Západu, a ty prostě Rusko nemá,“ poznamenal expert.

Podmínky diktuje Západ

Energetickou zbraň lze použít jen jednou, míní Bartuška v souvislosti s krokem arabských zemí vůči západnímu světu během ropného šoku v roce 1973. „Teď to udělal Putin v loňském roce. Nepochybně to bolelo a ještě to bolet bude, ale Evropa je bez ruského plynu v podstatě od léta loňského roku, a jak vidíte, tak život neskončil,“ konstatoval zmocněnec.

Zákaz dovozu ruské ropy do Evropské unie a cenový strop platí od loňského 5. prosince a ceny pohonných hmot přitom nijak výrazně nerostou, upozornil Bartuška. Od 5. února letošního roku platí embargo na dovoz nafty a dieselu z Ruska do Evropské unie a další cenový strop. „Rusko musí akceptovat podmínky, které mu Západ dává. Myslím, že ta ruská (energetická zbraň) úplně nefunguje,“ poznamenal odborník.

Pokud jde o značný nárůst cen energií či potravin, české domácnosti situaci zvládají, míní Bartuška s ohledem na to, že počet neplatičů nijak výrazně nestoupl. Pomohlo prý zastropování cen a finanční pomoc státu. „Ještě pořád jsme bohatý kontinent. Lidé, kteří jsou u nás nižší střední třída, stále mají nějaké rezervy,“ konstatoval k situaci Bartuška. České firmy si podle něj rovněž vedou dobře, největší problémy mají sklárny či porcelánky se zvýšenou potřebou energií.

Bartuška připustil, že česká vláda možná po vzoru Francie oznámí sociální tarif pro občany, co se týká koncových cen elektřiny pro zákazníky, udělal by z ní tedy jakousi veřejnou komoditu, jejíž cenu by neurčoval trh. Takový scénář by znamenal zestátnění firmy ČEZ. Pokud jde o solidární „válečnou“ daň, tedy odebírání zisků energetických firem a jejich nasměrování do sociálního systému, to by mohl být běh na delší trať, jelikož snížit deficit bude pro evropské vlády úkol na roky, míní zmocněnec.

Zelená politika stranou

Evropská komise mezitím slíbila, že bude pracovat na novém mechanismu, jak by se v Evropě nastavovaly ceny elektřiny. „Jde o to, oddělit ceny plynu a elektřiny a zajistit, aby výkyvy v cenách nebyly tak nesmyslné a obrovské,“ vysvětluje Bartuška s tím, že nikdo včetně Bruselu ovšem zatím recept nemá. „Je to předělání základního společného evropského trhu EU,“ upozornil expert.

Podíl takzvané zelené politiky na zdražování podle něj nelze jasně určit, avšak svou roli stále hrají i důsledky pandemie covidu. „Musíme být pragmatici, uděláme cokoli, abychom to zvládli pro naše domácnosti a firmy. Cíle v oblasti CO2 prostě necháme chvíli stranou,“ říká Bartuška s tím, že zelených investic ale bude nakonec kvůli současné situaci ještě víc, protože uplynulý rok nastartoval zelený boom v oblasti úspor či účinnosti.

Pokud jde o ceny plynu, takové výkyvy jako v loňském roce Bartuška nečeká, protože byly způsobené zejména náhlým šokem z války na Ukrajině. „Otázka je, jak bude vypadat naše soupeření s jihovýchodní Asií o dodávky zemního plynu, jak bude vypadat nárůst dodávek z Blízkého východu, hlavně z Kataru, ale také ze Spojených států, a jak bude vypadat jednání s dodavateli,“ uvedl expert.

„Nenáviděný kontinent“

Evropa si musí uvědomit, že ve světě není populární, musí být do budoucna tvrdší vůči svým dodavatelům, aby se s cenami umoudřili, a musí mít takovou průmyslovou politiku, se kterou může ekonomicky konkurovat Americe nebo Číně, řekl v rozhovoru Bartuška.

„Jsme nenáviděný kontinent, Evropy mají všichni plné zuby. Kvůli minulosti, jsme nadřazení, jsme bohatí, máme se dobře, takže zapomeňme na to, že nás má svět rád. Nemá, svět je nepřátelské místo a my se tomu musíme přizpůsobit,“ poznamenal Bartuška. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 11 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 13 hhodinami

VideoČervený a Hladík se v Událostech, komentářích přeli o podobě Nové zelené úsporám

Stát obnoví podporu domácností, které chtějí přestavbou snížit spotřebu energií. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) představil upravenou podobu programu Nová zelená úsporám – ten místo dotací nabídne především bezúročné úvěry. „Když jsme přišli na úřad, zjistili jsme, že to, jak to zastavil 10. listopadu 2025 ještě tehdejší ministr životního prostředí pan (Petr) Hladík (KDU-ČSL), tak tam nejsou žádné peníze. Bohužel modernizační fond byl přečerpán o deset miliard,“ prohlásil Červený v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Exministr Hladík se proti tvrzením ohradil a podotkl, že občany zajímá, jak jim vláda pomůže. „Nová česká vláda jim říká – my vám pomáhat nebudeme, my pomůžeme bohatým zahraničním bankám. Místo toho, abychom pomohli lidem a dali jsme jim dotace, tak peníze posuneme směrem k bankám,“ uvedl Hladík.
29. 5. 2026

Pozastavení dotací kvůli Babišově možnému střetu zájmů se týká i zemědělství

Dopis, který Evropská komise zaslala českým úřadům 20. května a který hovoří o pozastavení proplácení dotací kvůli podezření na střet zájmů u premiéra Andreje Babiše (ANO), se týká i zemědělských fondů, potvrdil agentuře ČTK nejmenovaný vysoce postavený unijní představitel. Na dopis bude ve spojitosti se zemědělskými dotacemi odpovídat Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), řekla mluvčí fondu Eva Češpiva.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026

Komise udělila Temu miliardovou pokutu

Evropská komise ve čtvrtek uložila čínské společnosti Temu pokutu ve výši 200 milionů eur (4,9 miliardy korun) za porušení nařízení o digitálních službách (DSA). Důkazy, které má komise k dispozici, naznačují, že spotřebitelé v EU se na platformě Temu s velkou pravděpodobností setkávají s nelegálním a nebezpečným zbožím. Společnost reagovala, že považuje pokutu za nepřiměřenou. Rozhodnutí EK však uvítal prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR) Tomáš Prouza, dle nějž by měly proti Temu zakročit i české úřady.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026

Na obnovu domu bude možné získat bezúročnou půjčku až dva miliony korun, řekl Červený

Na komplexní renovaci rodinného domu z programu Nová zelená úsporám (NZÚ) si bude možné bezúročně půjčit až dva miliony korun. U bytových domů bude podpora činit až 750 tisíc korun na jeden byt a nízkopříjmové domácnosti budou moci v programu NZÚ Light získat přímou dotaci až 400 tisíc korun. Na tiskové konferenci to oznámil ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé). Příjem žádostí začne 25. června 2026. Program by měl být zajištěn do roku 2029.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026

Ministerstvo zemědělství nadále vyplácí dotace Agrofertu, zjistil Deník N

Ministerstvo zemědělství nadále vyplácí dotace holdingu Agrofert. Má za to, že na zemědělské dotace se nevztahuje omezení, o kterém rozhodla Evropská komise kvůli podezření na střet zájmů u premiéra Andreje Babiše (ANO). Deníku N to ve středu řekl ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD). Podle českých médií EK napsala českým úřadům, že do vyřešení střetu zájmů nebude proplácet žádné dotace firmám spojeným s Babišem. Agrofert tvrdí, že dotace čerpá v souladu se zákonem.
27. 5. 2026Aktualizováno27. 5. 2026

Hokej zvedl zájem o mobilní data, v části Evropy si ale lidé za služby připlatí

Až více než dvojnásobný zájem o datové balíčky zaznamenali operátoři v souvislosti s mistrovstvím světa v hokeji ve Švýcarsku. To nepatří do Evropské unie, lidé si tak při návštěvě této země za využívání mobilních služeb připlatí. Ne všichni s tím ale před cestou počítají.
27. 5. 2026
Načítání...