Německo zvýší poplatek za tranzit plynu. Česko naopak očekává jeho zrušení

Nahrávám video

Německo od ledna zvýší kontroverzní poplatek za tranzit plynu z nynějších 2,50 na 2,99 eura (téměř 76 korun) za každou megawatthodinu (MWh), oznámila společnost Trading Hub Europe (THE), která je správcem tamního trhu s plynem. Zda bude muset poplatek platit i Česko, není v tuto chvíli zcela jasné. Záleží na tom, zda Spolkový sněm stihne do konce roku schválit novelu energetického zákona. České ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) nadále počítá s úplným zrušením poplatku od příštího roku.

Německo v květnu po kritice z Česka a z dalších zemí slíbilo, že kontroverzní poplatek od ledna zruší. Připravilo kvůli tomu novelu, kterou v září Spolkový sněm schválil v prvním čtení. Nyní je návrh ve výboru pro ochranu klimatu a energetiku.

Na začátku listopadu se ovšem v Německu rozpadla vládní koalice sociálních demokratů (SPD), zelených a svobodných demokratů (FDP), což zkomplikovalo i práci Spolkového sněmu. Po odchodu FDP z vlády Německu vládne kabinet SPD a zelených, který nemá v parlamentu většinu.

Kancléř Olaf Scholz by do předčasných voleb, které by se měly uskutečnit 23. února, rád schválil některé zákony, které podle něj nesnesou odkladu. Takzvanou třetí novelu zákona o energetickém hospodářství přitom v posledních dnech jako prioritu nezmiňoval. V tuto chvíli tak není jasné, zda bude schválena a stihne do konce roku vstoupit v platnost.

Německé volby připomněl také vládní zmocněnec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška – část výroků o poplatcích považuje za předvolební.

MPO: Navýšení poplatků se Česka netýká

Novela má změnit tu část zákona, na základě které se vybírají poplatky na objemy plynu na přeshraničních bodech. Scholzova vláda ve zdůvodnění uvedla, že je změna nutná, protože Evropská komise (EK) dospěla k názoru, že část platného zákona není slučitelná s unijním právem. Poplatky navíc podle německé vlády ztěžují středoevropským a východoevropským zemím diverzifikaci zdrojů plynu. „Tím je poplatek v rozporu se společnou snahou EU stát se nezávislou na ruském zemním plynu,“ stojí v popisu návrhu na stránkách německého Spolkového sněmu.

Česko, Slovensko, Rakousko a Maďarsko až do letošního jara stupňovaly tlak na EK, aby proti poplatku zakročila. „V letošním roce došlo k dohodě Německa s EK, že na konci tohoto roku poplatky skončí,“ uvedl Bartuška. Poplatek státy kritizovaly právě i proto, že podle nich komplikuje snahu odstoupit od dodávek ruského plynu, jelikož neúměrně zvyšuje náklady na dovoz plynu ze západní Evropy.

Nahrávám video

„Česká republika si pronajala terminál v Nizozemsku a nyní i v Německu a říkáme jasně, že dáváme poměrně velké peníze na to, abychom měli přístup k norskému plynu, k LNG z celého světa, a k tomu samozřejmě potřebujeme poctivou tranzitní dopravu přes Německo,“ sdělil Bartuška a dodal, že argumentační hlas Česka byl jiný oproti slovenskému a maďarskému, a proto doufá, že dohody s Německem stále platí.

České ministerstvo průmyslu a obchodu nicméně podle mluvčího Marka Vošahlíka nadále počítá s tím, že poplatky pro tranzit do Česka budou od začátku příštího roku úplně zrušeny. „Podle informací MPO je zvýšení poplatků vypočítáváno bez zohlednění objemů na přeshraničních bodech. To znamená, že se zmíněné navýšení poplatku netýká dodávek plynu pro Českou republiku. Resort zároveň očekává, že výběr poplatku bude od 1. ledna 2025 na přeshraničních bodech zrušený, jak několikrát zástupci německé vlády deklarovali. Pro Česko se tedy na základě tohoto oznámení nic nemění,“ uvedl.

„Není potřeba v žádném případě vytvářet paniku, dohoda podle našich informací nebude narušena. S německou vládou jsme v kontaktu, abychom si potvrdili, jestli ty dohody platí, a nemáme informaci, že by od 1. ledna platit neměly,“ informoval ministr Lukáš Vlček (STAN).

Pokud se informace ministerstva potvrdí, navýšení poplatků by tak patrně platilo pouze pro domácí odběratele v Německu.

„Nezbývá než spoléhat, že slovo německé vlády platí a že nyní oznámené zvýšení příplatku za bezpečnost, který se načítá do tranzitních poplatků v současné době, se bude týkat pouze vnitrostátní přepravy plynu v rámci Německa,“ podotýká analytik Jiří Gavor.

Ruský plyn je kvůli německým poplatkům levnější než západní

Hlavním přeshraničním bodem mezi Českem a Německem pro přepravu plynu je nyní Brandov na Mostecku v severozápadním pohraničí. Dalším německo-českým přeshraničním bodem pro plyn je na jihozápadě Waidhaus, který je ovšem v současné době téměř nevyužívaný.

Německo poplatek zavedlo na podzim roku 2022, sloužit měl k pokrytí nákladů na ukládání plynu v zásobnících a na zajištění bezpečnosti dodávek. Poplatek se týká společností a spotřebitelů v Německu a dovozců v sousedních zemích, kteří nakupují plyn prostřednictvím německých plynovodů.

Právě poplatky za přepravu plynu přes Německo prodražují dovoz plynu do Česka západní cestou. Odtud do země proudí zejména plyn z Norska a také LNG z nizozemského terminálu. V posledních týdnech tak roste dovoz ze Slovenska, kudy teče zejména ruský plyn. V listopadu je jeho podíl na dodávkách do Česka podle přepravních statistik společnosti Net4Gas přes 95 procent. Podle analytiků je hlavním důvodem tohoto nárůstu cena, plyn z Ruska je na trhu i kvůli německým poplatkům podle nich nyní levnější než ten ze západu.

Trh s plynem se výrazně změnil po plnohodnotné ruské vojenské invazi na Ukrajinu z února 2022, kdy Evropská unie zavedla proti Rusku sankce a mimo jiné začala odmítat ruské suroviny, včetně ropy a plynu. Cena zemního plynu se v létě 2022 v Evropě prudce zvýšila a krátce přesáhla tři sta eur za MWh, od té doby se vrátila k hodnotám zhruba začátku roku 2022. Ve středu dopoledne se pohybovala kolem 46 eur za MWh.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Schodek státního rozpočtu činil v červenci 176,6 miliardy

Deficit státního rozpočtu v červenci meziročně vzrostl o 8,5 miliardy korun na 176,6 miliardy korun. Proti předchozímu měsíci klesl o sedm miliard korun. Červencové příjmy posílilo téměř 30 miliard korun z rozpočtu EU, což přispělo k dosažení sedmimiliardového měsíčního přebytku. Informovalo o tom ministerstvo financí (MF). Letošní červencový deficit byl druhý nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka.
14:06Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Balíkovna se vrací pod Českou poštu

Samostatná divize České pošty (ČP) Balíkovna se po odchodu šéfa divize Martina Kmenta postupně plně začlení zpět do pošty. Nové vedení Balíkovny tak už Česká pošta hledat nebude. Serveru Respekt.cz to řekl ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Česká pošta spadá pod jeho resort. Kment Balíkovnu vedl od začátku letošního března do konce května. Spolu s ostatními lidmi ve vedení divize odešel podle pošty po vzájemné dohodě, uvedl dříve server e15.cz.
před 10 hhodinami

Japonsko a USA poprvé za 15 let společně intervenovaly na devizových trzích

Japonsko a Spojené státy minulý týden podnikly koordinovanou intervenci na devizových trzích s cílem podpořit kurz japonského jenu. Potvrdily to úřady obou zemí, dosud se o intervenci pouze spekulovalo mezi obchodníky. Jde o první společnou měnovou intervenci obou zemí od roku 2011, uvedla agentura Reuters.
před 12 hhodinami

Samosprávy rekordně investovaly, přesto v pololetí hospodařily s přebytkem

Hospodaření obcí a krajů skončilo v letošním prvním pololetí opět výrazným přebytkem, a to přes 60,5 miliardy korun. Vyplývá to z dat, která má Česká televize k dispozici. Samosprávy zároveň podle ministerstva financí investovaly rekordních zhruba 86 miliard.
před 16 hhodinami

Elektromobilita, ale i stárnutí vozového parku. Data odhalují dopravní trendy

Data za rok 2025 zveřejněná tuzemským resortem dopravy ukazují řadu trendů týkajících se tohoto odvětví. Patrný je například výrazný nárůst počtu registrovaných elektrických osobních automobilů. Zatímco v roce 2020 jich bylo jen něco málo přes osm tisíc, nyní už se jejich počet blíží šedesáti tisícům. Viditelný je i vzestup silniční nákladní dopravy. Například ta mezinárodní meziročně vzrostla o více než třicet procent. Nadále též pokračuje stárnutí vozového parku. Podle Svazu dovozců automobilů vloni průměrné stáří aut v tuzemsku vzrostlo o 0,2 roku na 16,68 roku.
před 17 hhodinami

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
včera v 15:57

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
1. 8. 2026

VideoLidé opět nakupují chalupy, prodeje meziročně vyskočily o desítky procent

Roste zájem o chaty a chalupy. Po dvou slabších letech letos lidé opět začali nakupovat rekreační nemovitosti. Podle některých realitních portálů vzrostl jejich prodej meziročně až o 40 procentních bodů. Vedle tradičně nejžádanějších Krkonoš nebo Šumavy lidé častěji pořizují i chaty a chalupy v Jeseníkách, Beskydech, na Křivoklátsku, Kokořínsku nebo v jižních Čechách. V první polovině roku se v tuzemsku prodalo zhruba 1700 chat a chalup v celkové hodnotě přesahující pět miliard korun. Průměrná cena jedné nemovitosti se vyšplhala ke třem milionům.
1. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.