Vláda chce navýšit rozpočet resortu obrany na rekordní částku

Nahrávám video

Vláda chce příští rok navýšit rozpočet ministerstva obrany na rekordních více než 187 miliard korun, zjistila ČT. Resort má tedy oproti letošku dostat 33 miliard navíc. Právě výrazný růst těchto výdajů považuje kabinet za jednu z priorit pro sestavování příštího rozpočtu. Lídři vládních stran už teď přiznávají, že kvůli rekordním výdajům na obranu může skončit snižování deficitu.

Resortu obrany plánuje vláda v příštím roce poslat o 33 miliard více než letos. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) hodlá po loňském zmrazení platů vojáků poslat více peněz mimo jiné i na jejich výdělky. „My chceme samozřejmě v první řadě investovat do lidí. A určitě to jsou tanky 2A8, chceme posílit těžkou brigádu, když jsme rozhodli o bojových vozidlech pěchoty,“ ujasnila.

Celkové výdaje na obranu mají vzrůst na 2,2 procenta HDP, tedy na víc než 194 miliard. Pomoci má i zhruba sedm miliard odjinud, třeba z hmotných rezerv. Do roku 2030 chce kabinet obranný rozpočet zvýšit na tři procenta HDP, tedy zhruba na tři sta miliard.

„Když je dobře vynaložíme – a my to uděláme dobře – tak z toho budeme mít prospěch nejen z oblasti bezpečnosti, ale i v oblasti ekonomického rozvoje,“ prohlásil premiér Petr Fiala (ODS).

Opozice chce o výdajích na obranu a o připravenosti armády bránit zemi jednat ve sněmovně, nechala kvůli tomu svolat na středu mimořádnou schůzi. „Jakým způsobem se ty peníze utratí… Protože rozhodně podepisování zálohových faktur na letadla, která přijdou za deset let, nám rozhodně žádnou vyšší bezpečnost nezajistí,“ poznamenala šéfka poslanců ANO Alena Schillerová.

Snižování deficitu může skončit, míní lídři vládních stran

O výdajích dalších ministerstev a rozpočtovém schodku pro příští rok začne koalice vyjednávat v dubnu. Deficit chce ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) snížit z letošních plánovaných 241 miliard na 220 miliard. „Máme stanovené výdajové rámce. Debatovali jsme o tom na rozpočtovém výboru, mělo by to být zhruba kolem 220 miliard. Bude se to ještě upřesňovat podle dubnové makroprognózy, dle toho, jak bude odhadována nominální výše hrubého domácího produktu,“ řekl.

Lídři vládních stran ale už teď přiznávají, že kvůli rekordním výdajům na obranu může snižování deficitu skončit. „Určitě se to snižování zpomalí, ne-li úplně zastaví. Ale z mého osobního pohledu je to v tuto chvíli docela irelevantní, když potřebujeme zajistit plnou bezpečnost a obranyschopnost Česka,“ míní ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (STAN).

„Třeba příští rok nebude dál klesat schodek státního rozpočtu. Je to cena za to, že neodevzdáme naši zemi agresorovi (ruskému vládci Vladimiru) Putinovi,“ zdůraznil předseda poslanců TOP 09 Jan Jakob.

„Tato vláda chce i za cenu vyššího zadlužení navýšit finance na zbrojení. Ale vlastně nemá představu, za co ty peníze reálně utratí,“ myslí si místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD).

Do Poslanecké sněmovny musí kabinet předložit návrh státního rozpočtu na příští rok do konce září. Klíčový zákon roku už budou schvalovat poslanci, které lidé zvolí v podzimních sněmovních volbách.

Současná vláda dosud schodek rozpočtu snižovala. Z téměř 420 miliard v covidovém roce 2021 na loňských 271 a půl miliardy. Letos naplánovala už zmíněných 241 miliard. Jestli bude naplánovaný deficit klesat i dál, bude jasnější na konci léta, kdy ministr Stanjura návrh hospodaření na příští rok zveřejní a předloží kabinetu. Dřív vláda zveřejňovala první návrh už v červnu.

Od roku 2020 pak s výjimkou předminulého roku klesá deficit celých veřejných financí. Do těch se počítají i ekonomické výsledky krajů a obcí, mimorozpočtových fondů nebo zdravotních pojišťoven.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Schodek státního rozpočtu činil v červenci 176,6 miliardy

Deficit státního rozpočtu v červenci meziročně vzrostl o 8,5 miliardy korun na 176,6 miliardy korun. Proti předchozímu měsíci klesl o sedm miliard korun. Červencové příjmy posílilo téměř 30 miliard korun z rozpočtu EU, což přispělo k dosažení sedmimiliardového měsíčního přebytku. Informovalo o tom ministerstvo financí (MF). Letošní červencový deficit byl druhý nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka.
14:06Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Balíkovna se vrací pod Českou poštu

Samostatná divize České pošty (ČP) Balíkovna se po odchodu šéfa divize Martina Kmenta postupně plně začlení zpět do pošty. Nové vedení Balíkovny tak už Česká pošta hledat nebude. Serveru Respekt.cz to řekl ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Česká pošta spadá pod jeho resort. Kment Balíkovnu vedl od začátku letošního března do konce května. Spolu s ostatními lidmi ve vedení divize odešel podle pošty po vzájemné dohodě, uvedl dříve server e15.cz.
před 9 hhodinami

Japonsko a USA poprvé za 15 let společně intervenovaly na devizových trzích

Japonsko a Spojené státy minulý týden podnikly koordinovanou intervenci na devizových trzích s cílem podpořit kurz japonského jenu. Potvrdily to úřady obou zemí, dosud se o intervenci pouze spekulovalo mezi obchodníky. Jde o první společnou měnovou intervenci obou zemí od roku 2011, uvedla agentura Reuters.
před 11 hhodinami

Samosprávy rekordně investovaly, přesto v pololetí hospodařily s přebytkem

Hospodaření obcí a krajů skončilo v letošním prvním pololetí opět výrazným přebytkem, a to přes 60,5 miliardy korun. Vyplývá to z dat, která má Česká televize k dispozici. Samosprávy zároveň podle ministerstva financí investovaly rekordních zhruba 86 miliard.
před 15 hhodinami

Elektromobilita, ale i stárnutí vozového parku. Data odhalují dopravní trendy

Data za rok 2025 zveřejněná tuzemským resortem dopravy ukazují řadu trendů týkajících se tohoto odvětví. Patrný je například výrazný nárůst počtu registrovaných elektrických osobních automobilů. Zatímco v roce 2020 jich bylo jen něco málo přes osm tisíc, nyní už se jejich počet blíží šedesáti tisícům. Viditelný je i vzestup silniční nákladní dopravy. Například ta mezinárodní meziročně vzrostla o více než třicet procent. Nadále též pokračuje stárnutí vozového parku. Podle Svazu dovozců automobilů vloni průměrné stáří aut v tuzemsku vzrostlo o 0,2 roku na 16,68 roku.
před 16 hhodinami

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
včera v 15:57

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
1. 8. 2026

VideoLidé opět nakupují chalupy, prodeje meziročně vyskočily o desítky procent

Roste zájem o chaty a chalupy. Po dvou slabších letech letos lidé opět začali nakupovat rekreační nemovitosti. Podle některých realitních portálů vzrostl jejich prodej meziročně až o 40 procentních bodů. Vedle tradičně nejžádanějších Krkonoš nebo Šumavy lidé častěji pořizují i chaty a chalupy v Jeseníkách, Beskydech, na Křivoklátsku, Kokořínsku nebo v jižních Čechách. V první polovině roku se v tuzemsku prodalo zhruba 1700 chat a chalup v celkové hodnotě přesahující pět miliard korun. Průměrná cena jedné nemovitosti se vyšplhala ke třem milionům.
1. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.