Alianční země se musejí připravit na možný budoucí ruský útok, zní z Německa. Zdroje máme, chybí vůle, míní analytik

Nahrávám video

Země NATO pracují s možností, že v řádu několika let by Rusko mohlo zaútočit na alianční zemi. Hovořil o tom německý ministr, přičemž sousední země se na takový scénář připravuje. Aliance jako odstrašující prostředek uspořádá největší cvičení od konce studené války, podle expertů ale musí také nastartovat svůj obranný průmysl. Nechybí nám zdroje, ale vůle, Rusku chybí zdroje, ale nechybí mu vůle, shrnul situaci analytik Otakar Foltýn.

O možném ruském vojenském útoku na některou ze zemí NATO hovořil německý ministr obrany Boris Pistorius v interview pro deník Der Tagesspiegel. Bezprostřední napadení podle něj nehrozí, Německo ale musí být připravené. „Chci naši společnost probudit,“ vysvětlil Pistorius a varoval před mocenskými ambicemi Kremlu.

„Každému musí být jasné, že když (ruský vůdce Vladimir) Putin tuto válku vyhraje a obsadí Ukrajinu, tak se samozřejmě zvýší hrozba pro alianční území,“ upozornil německý ministr.

Mezi nutná opatření dle něj patří úprava branné povinnosti, posílení obranných kapacit, zefektivnění zbrojního průmyslu či možné otevření armády pro ty, kteří dosud nevlastní německý pas.

Už v pondělí nejprodávanější německý list Bild zveřejnil podrobnosti o tajném německém rizikovém scénáři, podle nějž by se od letošního února mohlo začít zvyšovat napětí mezi Severoatlantickou aliancí a Ruskem, což by v létě 2025 vyvrcholilo bezprostřední hrozbou války. Moskva by dle německého scénáře mohla k rozdmýchání konfliktu využít hybridní hrozby v podobě propagandy, kyberútoků, dezinformací či ruské menšiny v Pobaltí.

Bezpečnostní analytik Foltýn přikládá varováním „poměrně vysokou váhu“. Evropa podle něj v posledních patnácti letech po agresích Ruska v Gruzii a na Ukrajině zaspala, nebyla dostatečně aktivní a neinvestovala do vlastní obrany.

Rusku je imperiální politika vlastní od devatenáctého století, vidí se jako mesiáš a Pobaltí je v nebezpečí, je přesvědčen historik Michal Stehlík z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. „Appeasement nikdy nefungoval ve chvíli, kdy imperiální mocnost nemá žádná pravidla,“ zdůraznil.

Aliance uspořádá největší cvičení od studené války

Severoatlantická aliance hodlá ukázat jednotu, sílu a odhodlanost se navzájem chránit – jak to popsal americký generál a jeden z nejvyšších velitelů NATO Chris Cavoli – během největšího vojenského cvičení, do nějž se od příštího týdne zapojí na devadesát tisíc vojáků ze všech států Aliance a také Švédska. To sice ještě není členem NATO, protože čeká na schválení ze strany Turecka a Maďarska, ale už je zváno na některá jednání spojenců.

Cvičení vyšle jasný vzkaz, že Aliance je připravena posílit a udržet bojovou sílu, míní český velvyslanec při NATO Jakub Landovský. „Myslím, že Rusko to vidí a ví, co to znamená,“ dodal.

Foltýn: Máme zdroje, ne vůli. Rusko nemá zdroje, ale má vůli

Bez ohledu na pravděpodobnost ruského útoku jsou podle Foltýna jeho možné důsledky natolik závažné, že Aliance se musí připravit a Moskvu kromě cvičení odstrašit například úrovní svých obranných výdajů, kapacitou obranného průmyslu, schopností nabírat vojáky či prací s armádními rezervami.

Jak upozornil, obranný průmysl ale nelze nastartovat pouze jednoduchým navýšením počtu směn v továrnách. Výroba vyžaduje specifické komponenty, subdodavatelů je málo a připravit celý proces není otázkou pár měsíců.

Zároveň Foltýn dodal, že Evropě a Spojeným státům nechybí zdroje, ale vůle. Naproti tomu Rusku chybí zdroje a bojové schopnosti, ale vůli má, což si uvědomují hlavně státy s historickou zkušeností jako Polsko a Pobaltí.

Prezident a výkonný ředitel Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek je přesvědčen, že český obranný průmysl na napadení Ukrajiny reaguje od prvního dne, vyrábí víc a připravuje nové technologie. Narazil ale na to, že dvě až tři dekády se Evropa zbavuje „špinavých provozů“ a průmyslu a je závislá na dovozu komponent. V některých oborech se v posledních dvou letech výroba navýšila o dvacet až třicet procent, v jiných se to nepodařilo, podotýká Hynek.

Poznamenal, že k výraznému navýšení kapacit je potřeba zdrojů, a postěžoval si, že banky ani po ruském útoku na Ukrajinu převážně nezměnily přístup a straní se financování obranného průmyslu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 1 hhodinou

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 5 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 6 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 9 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 10 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 11 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 12 hhodinami
Načítání...