Antisemitismus nezmizel, jen nebyl vidět a teď znovu vyvěrá ze spodních pater, uvedl v pořadu Události, komentáře ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) v souvislosti s antisemitskými projevy v evropských městech. Podle české velvyslankyně v Izraeli Veroniky Kuchyňové Šmigolové nese antisemitismus Izrael velmi těžce, protože je to on, kdo byl napaden teroristy.
„Antisemitismus byl v minulosti spojen s nacismem a nehodilo se mluvit nenávistně o Židech, ale nikdy nezmizel,“ uvedl Dvořák s tím, že současná situace jej děsí. Podle něj antisemitské postoje mohou mít souvislost i s tím, že přibylo poměrně hodně obyvatel arabského původu v evropských městech.
„V Čechách se slovo Žid nepoužívalo jako nadávka, nebo jen ve velmi malé skupině podivných lidí. (…) Nyní je to součást vzájemného urážení,“ podotkl Dvořák s tím, že ani Česko vůči antisemitismu není imunní.
„Může za tím být narůstající sociální nejistota, frustrace z toho, co se kolem nás děje. Může to být i frustrace z toho, že se cítíme být obklopeni cizím živlem. Velmi nepříjemně mi to však připomíná atmosféru dvacátých až třicátých let minulého století,“ podotkl Dvořák.
Redaktor Hospodářských novin Pavel Novotný, který byl dalším hostem pořadu, zmínil, že na propalestinských demonstracích by mělo naprosto jasně zaznít, že Hamás nejsou Palestinci a že jde o teroristickou organizaci, která by měla „zmizet z povrchu zemského.“
Zdůraznil rovněž, že Hamás není Palestina a nereprezentuje Palestince a kdo to směšuje, se dopouští argumentačního faulu. „Naprostá většina Palestinců, a já si tím jsem jist, nepodporuje Hamás, nechce ho a v podstatě souhlasí potichu s tím, že bude zničen,“ míní Novotný. Domnívá se však, že lidé na těchto demonstracích teroristickému hnutí Hamás fandí v tom, že se vzepřel Izraeli, což „už je trochu antisemitismus“.
Novotný dodal, že Hamás v Pásmu Gazy podporuje maximálně čtvrtina lidí. „I v nejlepších dobách to byla polovina. (…) Když se ale zeptáte na vztah ke státu Izrael, tak to je úplně jiné – prakticky každý nenávidí stát Izrael z důvodů, které jsou vnitřně pochopitelné pro lidi žijící v Pásmu Gazy,“ podotkl s tím, že na demonstracích je více slyšet nenávist k Izraeli a „neláska k Hamásu ustupuje.“ Zmínil však také, že kritika Izraele není antisemitismus.
Kuchyňová Šmigolová podotkla, že izraelská veřejnost dokáže rozlišit, že ne všechno protiizraelské je zároveň antisemitské. „Nicméně současnou vlnu antisemitismu ve světě a hlavně západní Evropě i ve Spojených státech nese izraelská veřejnost velmi těžce, protože Izrael byl napaden,“ uvedla a připomněla, že brutální barbarské útoky Hamásu byly vysílány téměř v přímém přenosu.
„Všichni je mohli vidět a po dvou dnech zapalování svíček a rozsvěcování památek v izraelských barvách okamžitě veřejnost přešla na druhou stranu a začaly demonstrace, které ne že by podporovaly Palestince, ale Izrael to vnímá tak, že demonstrace z velké části oslavují a podporují Hamás.“
Podle ní tomu tamní veřejnost nerozumí a Jeruzalém se snaží situaci předcházet nebo ji napravovat i tím, že uzavřeným skupinám novinářů promítá záběry činů Hamásu. „Protože z izraelského pohledu je jasné, že to, co se stalo, nemůže zůstat bez odpovědi.“ Zmínila také, že Izraelci více než kdokoliv jiný dokáží rozlišovat mezi Hamásem a běžným Palestincem.
Michal Broža z Informačního centra OSN v Praze podotkl, že by se lidé měli vyhýbat tomu, aby konflikt sledovali jako sportovní klání a přikláněli se na jednu nebo na druhou stranu. „Pro OSN jako celek je důležité mezinárodní právo, spravedlnost. To jsou pojmy, ke kterým bychom se měli na všech demonstracích vztahovat. Tedy nejsem pro stranu A nebo pro stranu B, ale jsem pro mezinárodní právo, “ uvedl.
V souvislosti s rezolucí OSN, která neobsahuje jednoznačné odsouzení teroristických útoků Hamásu, dodal, že některé rezoluce můžou vycházet tak, že se nám to nemusí líbit. „Ale jde o realitu toho, jaký je svět, jak se nám odráží a to přichází i ze znění rezolucí.“ Proti antisemitismu se ale podle něj OSN snaží bojovat.
