Arménie hledí na Západ, vojáky ale cvičí s Íránem

Arménie, která má otevřené hranice pouze se dvěma svými sousedy, utužuje vztahy s Íránem. Minulý týden obě země uspořádaly podél celé hranice společné vojenské cvičení. To však přichází v době, kdy panuje napětí ohledně íránského jaderného programu a dlouhodobého konfliktu mezi Ázerbájdžánem a Arménii. Tato jihokavkazská země se zároveň snaží udržet vztahy i se Západem.

Írán a Arménie podle médií minulý týden provedly dvoudenní vojenské cvičení podél 44 kilometrů dlouhé společné hranice, a to za účasti vysoce postavených armádních představitelů. Arménské ministerstvo obrany před začátkem uvedlo, že cvičení zahrnuje „operace k neutralizaci útoků simulovaných teroristických skupin na hraniční kontrolní stanoviště na arménsko-íránské státní hranici“.

V rámci cvičení byly použity jak lehké, tak i těžké zbraně, ale trénovali například i odstřelovači. Podle serveru OC Media se takové operace konaly poprvé.

„Závazek k míru a trvalé stabilitě“

„Hlavním cílem tohoto cvičení je posílit bezpečnost našich společných hranic a zlepšit schopnosti sil nasazených v tomto citlivém regionu,“ uvedl íránský brigádní generál Valliollah Madani.

„Vzhledem ke geopolitickému významu Kavkazu a kritické povaze našich pohraničních oblastí bylo toto cvičení předem pečlivě naplánováno. Je důkazem naší připravenosti a závazku k míru a trvalé stabilitě,“ dodal generál.

Madani je zároveň zástupcem pozemních sil Islámských revolučních gard a dohlíží na elitní jednotky se sídlem v Tabrízu, které Teherán na cvičení vyslal. Tyto ozbrojené jednotky Spojené státy v roce 2019 zařadily na seznam teroristických organizací.

Další rozvoj bilaterálních vztahů

Arménie má s Íránem dobré vztahy – jedná se totiž mimo jiné o jednu ze dvou zemí, s nimiž má jihokavkazský stát otevřenou hranici. Arménské hranice jsou jak s Ázerbájdžánem, tak také Tureckem již více než tři desetiletí uzavřeny.

Arménský vládní program na období 2021 až 2026 označuje bilaterální vztahy s Íránem za „zvláštní “ a zavazuje se k jejich „dalšímu rozvoji“, informuje OC Media. Rozsah vojenské spolupráce mezi oběma zeměmi je zároveň více neprůhledný a je předmětem mnoha spekulací, dodává kavkazský server.

V roce 2024 britské médium Iran International tvrdilo, že Írán a Arménie dokončily historickou dohodu o dodávkách zbraní v hodnotě 500 milionů dolarů (téměř jedenáct miliard korun), která měla zahrnovat dodávky bezpilotních letounů a systémů protivzdušné obrany íránské výroby do Arménie.

Někteří tuto zprávu vnímali jako událost, která by mohla vyvolat hněv a podezření v Ázerbájdžánu, který má s Íránem již nyní nejisté vztahy, podotkl server. Arménské ministerstvo obrany nicméně krátce poté tato tvrzení vyvrátilo.

Íránský velvyslanec v Arménii Mehdi Sobhani rovněž odmítl pravdivost dohody o dodávkách zbraní a prohlásil, že zprávy byly šířeny s cílem vyvolat v regionu napětí.

Spor o Náhorní Karabach a možná mírová dohoda

Arménsko-íránská vojenská cvičení se konala v době přetrvávajícího napětí v souvislosti s íránským jaderným programem a dlouhodobým konfliktem mezi Arménií a Ázerbájdžánem.

Arménie byla s Ázerbájdžánem ve sporu o Náhorní Karabach přes tři desetiletí po rozpadu Sovětského svazu, kterého byly obě země členy. Hornatý region leží na jižním konci pohoří Karabach na území Ázerbájdžánu, za jehož součást je mezinárodně uznáván. Do roku 2023 v něm však žilo převážně sto tisíc etnických Arménů.

Po dvou karabašských válkách, ázerbájdžánské blokádě a exodu Arménů chtěly obě země podepsat smlouvu, která by vzájemný konflikt ukončila.

Právě na jejím znění se v polovině března arménští a ázerbájdžánští představitelé dohodli, napsala agentura Reuters s tím, že jde o „náhlý průlom v neuspokojivém a často trpkém mírovém procesu“.

Íránský režim jako nepřítel Západu

Někteří Arméni podle Reuters obviňují Moskvu z toho, že je nedokázala před Ázerbájdžánem ochránit. Z toho důvodu se tato jihokavkazská země v poslední době přiklonila k Západu – letos v dubnu tamní prezident Vahagn Chačaturjan podepsal zákon, který vytváří právní základ pro možný vstup Arménie do Evropské unie. Arménie však udržuje vřelé vztahy právě i s Teheránem.

Režim v Teheránu je spojován s mnoha konflikty – sponzoruje a podporuje například teroristické hnutí Hamás v Gaze, teroristické hnutí Hizballáh v Libanonu a hútíje v Jemenu. Zároveň poskytuje bezpilotní letouny Šáhed Moskvě v rámci její plnohodnotné invaze na Ukrajinu, která trvá již čtvrtým rokem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina opět udeřila na sklady Wildberries

Ukrajina se podle ruských úřadů v noci na úterý znovu zaměřila na sklady u Moskvy a Petrohradu včetně skladiště největšího ruského on-line prodejce Wildberries. V útocích během noci pokračovala také Moskva. Ruský vzdušný útok na severoukrajinské město Sumy zabil tři lidi a několik dalších zranil. Během dne Rusové zasáhli výškovou obytnou budovu v Kramatorsku, na místě zůstalo nejméně 22 zraněných civilistů.
09:06Aktualizovánopřed 35 mminutami

Španělský pořadatel festivalu dostal pokutu za nekalé praktiky

Ministerstvo pro sociální práva, ochranu spotřebitelů a Agendu 2030 uložilo pokutu ve výši 320 tisíc eur (zhruba 7,7 milionu korun) organizátorovi hudebního festivalu, který pořádá akce v několika regionech, a to za nekalé praktiky porušující práva spotřebitelů. Ministerstvo rovněž požaduje, aby pořadatelská společnost odstranila nepřiměřené smluvní podmínky.
před 42 mminutami

Ministři EU chválili Španělsko za rychlou odezvu na migrační krizi v Ceutě

Ministři vnitra států EU pochválili v úterý Španělsko za rychlou reakci na situaci v Ceutě, kam minulý týden vstoupily z Maroka desítky tisíc lidí za jediný den. Po jednání prostřednictvím videokonference to uvedl irský ministr spravedlnosti a pro migraci Jim O'Callaghan, který diskusi předsedal.
před 50 mminutami

Ukrajina se k NATO nikdy nepřipojí. Aliance je zastaralá, uvedl generál Zalužnyj

Ukrajina, která od února 2022 bojuje proti ruské invazi a už řadu let usiluje o členství v NATO, se k této alianci nikdy nepřipojí. Podle agentury AFP to v Kyjevě prohlásil bývalý hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil a současný velvyslanec v Británii Valerij Zalužnyj. Zdůvodnil to tím, že Aliance lpí na postupech z druhé světové války a není připravená na konflikty 21. století, což je v kontrastu s ukrajinskou armádou získávající zkušenosti ze současného konfliktu.
před 1 hhodinou

Požáry u amerického Spokane zničily stovky budov. Policie zadržela podezřelého ze žhářství

Lesní požáry na okraji amerického města Spokane ve státě Washington zničily nejméně 700 budov a k evakuaci donutily kolem 64 tisíc obyvatel. Policie v souvislosti s jedním ze tří požárů zadržela muže, kterého podezírá z úmyslného založení ohně. Příčiny zbývajících dvou požárů vyšetřuje. Oheň od soboty zachvátil více než 4 tisíce hektarů a hasiči zatím žádné z ohnisek nemají pod kontrolou. Přestože úřady dosud nehlásí mrtvé ani zraněné, několik lidí se pohřešuje a záchranáři upozorňují, že bilance se může změnit, až se dostanou do nejvíce zasažených oblastí. Požáry u Spokane patří k nejvážnějším v letošní mimořádně silné požární sezoně na severozápadě Spojených států.
před 1 hhodinou

Začaly primárky v Michiganu. Poznamenal je střet mezi demokraty

V Michiganu v úterý začaly ostře sledované demokratické primárky před volbami do Senátu. Voliči vybírají mezi umírněnou kongresmankou Haley Stevensovou a progresivním Abdulem El-Sayedem. Vítěz se utká s bývalým republikánským kongresmanem Mikem Rogersem v listopadovém klání, které je klíčové pro snahu Demokratické strany opět získat většinu v horní komoře Kongresu. S Rogersem mezi republikány o nominaci nikdo nesoupeří, uvádějí agentura AP a stanice ABC News.
před 1 hhodinou

Lesní požáry mají dlouhodobý dopad na ekosystémy a lidské zdraví, varuje řecký odborník

Závažné důsledky lesních požárů jak pro životní prostředí, tak pro veřejné zdraví zdůraznil v rozhovoru pro ERTNews Demosthenes Sarigiannis, profesor environmentálního inženýrství na Aristotelově univerzitě v Soluni.
před 2 hhodinami

Enormní vlnu násilí na Západním břehu živí beztrestnost osadníků

Západní břeh zachvátila bezprecedentní vlna násilí. Palestinci mluví o stále četnějších útocích radikálních osadníků, jež jdou ruku v ruce s demolicemi domů a vysídlováním. Mezinárodní organizace i někteří západní aktéři varují před plíživou anexí okupovaného území. Podle expertů se navíc nedá očekávat, že by se situace výrazně změnila po říjnových parlamentních volbách – izraelská opozice totiž vnímá palestinskou otázku podobně jako současná silně pravicová vláda.
06:00Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.