Bezpečnostní záruky jsou nezbytné, reaguje šéfka EK na summit na Aljašce

Silné bezpečnostní záruky pro Ukrajinu a Evropu jsou „nezbytné“ v jakékoli mírové dohodě, která má ukončit ruskou válku na Ukrajině, sdělila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Po jednání amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským vládcem Vladimirem Putinem řada evropských lídrů v sobotu vyjádřila pokračující podporu Ukrajině. Slovenský premiér Robert Fico (Smer) prohlásil, že je třeba spustit standardizaci vztahů Evropské unie a Ruska.

„EU úzce spolupracuje s (ukrajinským prezidentem Volodymyrem) Zelenským a Spojenými státy na dosažení spravedlivého a trvalého míru. Silné bezpečnostní záruky, které chrání životně důležité bezpečnostní zájmy Ukrajiny a Evropy, jsou nezbytné,“ akcentovala von der Leyenová v sobotu.

Šéfka unijní zahraniční politiky Kaja Kallasová prohlásila, že Rusko nemá v úmyslu „v dohledné době“ ukončit válku, ale Spojené státy mají moc vynutit si seriózní jednání. „Odhodlání prezidenta Trumpa dosáhnout mírové dohody je zásadní... Putin nadále protahuje jednání a doufá, že mu to projde. Opustil Anchorage, aniž by přijal jakékoli závazky,“ dodala Kallasová.

Představitelé západoevropských států

Ukrajina se může spolehnout na naši neochvějnou solidaritu, zatímco usilujeme o mír, který zajistí zásadní bezpečnostní zájmy Ukrajiny a Evropy, sdělil německý kancléř Friedrich Merz.

Britský premiér Keir Starmer se nechal slyšet, že vítá otevřenost Spojených států poskytnout Kyjevu silné bezpečnostní záruky jako součást jakékoli dohody o zastavení války. „Jedná se o významný pokrok, který bude klíčový pro odrazení Putina od dalších útoků,“ uvedl ve svém prohlášení.

Nahrávám video

Je nezbytné pokračovat v podpoře Ukrajiny a vyvíjet tlak na Rusko, sdělil francouzský prezident Emmanuel Macron. Dodal, že Paříž bude spolupracovat s USA a partnery v takzvané koalici ochotných na dosažení pokroku v oblasti trvalého míru s bezpečnostními zárukami. I šéf Elysejského paláce přivítal ochotu USA přispět k bezpečnostním zárukám pro Kyjev.

Italská premiérka Giorgia Meloniová v sobotu ocenila výsledek summitu Trumpa s Putinem. „Konečně se objevila jiskra naděje na diskusi o míru na Ukrajině,“ podotkla Meloniová v prohlášení. „Itálie plní svou úlohu společně se svými západními spojenci,“ dodala.

Rusko respektuje pouze silné, tvrdí Tusk

„Hra o budoucnost Ukrajiny, bezpečnost Polska a celé Evropy vstoupila do rozhodující fáze,“ prohlásil polský premiér Donald Tusk. „Dnes je ještě jasnější, že Rusko respektuje pouze silné, a Putin opět prokázal, že je mazaným a bezohledným hráčem. Proto je tak důležité zachovat jednotu celého Západu,“ dodal.

Neochvějně dál podporujeme Ukrajinu i úsilí prezidenta Trumpa o ukončení ruské agrese, uvádí se ve společném prohlášení Dánska, Finska, Islandu, Norska, Švédska a tří pobaltských zemí: Litvy, Lotyšska a Estonska, o kterém informovala agentura Reuters.

Dosažení spravedlivého a trvalého míru vyžaduje podle těchto zemí příměří a spolehlivé bezpečnostní záruky pro Ukrajinu. Mírová dohoda ukončující válku pak musí obsahovat pevné a konkrétní závazky transatlantických partnerů, aby Ukrajina byla v budoucnosti uchráněna jakékoli agrese.

Společné prohlášení evropských představitelů

Skupina evropských lídrů vyjádřila pokračující podporu Ukrajině a odhodlání nadále vyvíjet tlak na Rusko i ve společném prohlášení. Tusk přiblížil, že text připravili společně s Merzem, Macronem a Starmerem i Meloniovou poté, co vyhodnotili informace poskytnuté Trumpem a vyslechli názory ukrajinského prezidenta Zelenského.

Trump po summitu na Aljašce telefonicky hovořil s von der Leyenovou, generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a k více než hodinovému hovoru se připojili také Macron, Starmer, Merz, Meloniová a prezidenti Polska Karol Nawrocki a Finska Alexander Stubb, vyjmenovala agentura Reuters.

Trump si volal také se Zelenským, který následně uvedl, že se se svým americkým protějškem setká v pondělí ve Washingtonu. Zelenskyj ani nikdo z evropských představitelů na páteční summit na Aljašku pozván nebyl. Kvůli koordinaci evropského postupu spolu mluvili i český ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) a jeho nizozemský protějšek Caspar Veldkamp. Lipavský telefonoval také s britským ministrem zahraničí Davidem Lammym, ministrem zahraničí Polska Radosławem Sikorskim a šéfkou finské diplomacie Elinou Valtonenovou.

Reakce Fica a Orbána

Schůzka Trumpa a Putina spustila standardizaci vztahů mezi USA a Ruskem, stejný krok je třeba i ve vztahu EU a Ruska, prohlásil v sobotu Fico (Smer).

„Nejbližší dny ukážou, zda největší hráči v Unii tento proces podpoří a budou vést ukrajinský konflikt k rychlému konci, nebo bude pokračovat neúspěšná evropská strategie pokusit se oslabit Rusko přes tento konflikt – až neuvěřitelnou finanční, politickou či vojenskou pomocí Kyjevu,“ dodal slovenský premiér, jehož vláda po předloňském nástupu do úřadu zastavila vojenskou pomoc Kyjevu ze státních zásob.

Maďarský premiér Viktor Orbán napsal, že svět je po schůzce Trumpa s Putinem bezpečnějším místem. „Léta jsme sledovali, jak dvě největší jaderné mocnosti ničí rámec své spolupráce a posílají si vzkazy,“ napsal. „Tomu je nyní konec,“ dodal.

Orbán, který čelí kritice za svůj příklon k Putinovi navzdory tři a půl roku trvající rozsáhlé ruské invazi na Ukrajinu, tento týden uvedl, že Moskva válku proti Ukrajině vyhrála a zbývá otázka, kdy to Západ podporující Ukrajince uzná. Evropa podle maďarského premiéra promeškala příležitost jednat s Putinem, když byl u moci americký prezident Joe Biden, a nyní jí prý hrozí, že o její budoucnosti bude rozhodnuto bez její účasti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA při úderu na loď v Tichém oceánu zabily tři lidi, označily je za pašeráky

Armáda Spojených států v sobotu při útoku na loď na východě Tichého oceánu zabila tři lidi. Oznámilo to v noci na neděli na síti X velitelství americké armády SOUTHCOM, podle kterého plavidlo provozovaly neupřesněné teroristické organizace. Americká armáda v Karibiku a v Tichém oceánu útočí na plavidla, jejichž posádky považuje za pašeráky drog.
před 1 hhodinou

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 4 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 9 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 10 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 13 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 13 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 14 hhodinami
Načítání...