Prezident Petr Pavel se v Estonsku setkal se svým protějškem Alarem Karisem. Oba státníci vyzdvihli stejné historické zkušenosti s Ruskem a úzké vztahy mezi oběma zeměmi. Pavel s nejvyššími představiteli Estonska hovořil o bezpečnostní situaci v Evropě v souvislosti s ruskou hrozbou nebo o možnostech rozšíření spolupráce v kybernetické bezpečnosti. Český prezident je na státní návštěvě Estonska po dvaceti letech.
„Tato návštěva dokazuje, že mezi našimi zeměmi jsou úzké vazby, že máme stejné názory na Evropu a na bezpečnost. Z minulosti víme, jak důležitá je svoboda a že je nutné ji chránit,“ prohlásil Karis. Pavlovi poděkoval za podporu Estonska a baltských zemí, co se týče odrážení možných narušení leteckého prostoru ze strany Ruska a Běloruska.
O blízkých vztazích mezi oběma zeměmi hovořil rovněž Pavel. „Nejsme jen dobří spojenci v rámci NATO a Evropské unie, ale vycházíme ze stejných zkušeností z Ruska, které máme z minulosti, a to nás si vede k uvědomění si, že Rusko stále je a i nadále bude největší hrozbou pro naše země,“ poznamenal český prezident.
Později dodal, že všechny pobaltské země čelí různým hybridním útokům ze strany Ruska. „Zintenzivňují se úměrně tomu, jak se Rusku nedaří naplňovat své cíle na Ukrajině. V poslední době těchto provokací přibývá. Nejenom prostřednictvím dronů, ale také například ve formě kybernetických útoků,“ uvedl s tím, že Česko díky své expertíze může nabídnout hlubší spolupráci v obraně vzdušného prostoru.
„Česku nehrozí bezprostřední hrozba, ale současné drony mají dolet i v řádu tisíců kilometrů, takže teoreticky mají dolet i k nám. Přestože se občané nemají čeho obávat, čím dále od našich hranic toto riziko budeme držet i s přispěním našich technologií, tím lépe pro naši bezpečnost,“ doplnil Pavel.
V Tallinu sídlí alianční Centrum excelence pro kybernetickou obranu (CCDCOE). S ním i s partnery v jiných zemích NATO je v kontaktu český Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Sdílejí poznatky z kybernetických útoků, analyzují je a konzultují opatření, jak se proti těmto hrozbám bránit, popsal Petr Pavel.
Tyto dovednosti využívají země účastnící se takzvané Tallinské platformy i ve prospěch Ukrajiny, proti které Moskva nevede válku jen tradičními bojovými prostředky, ale i s využitím kyberútoků. Letos se do této iniciativy zapojilo i Česko. Podle Pavla spojenci Kyjeva zároveň čerpají ze zkušeností napadené země. „Při tomto konfliktu Ukrajina už není zdaleka jen zemí, která přijímá pomoc, je i jejím poskytovatelem, a toho bychom si měli být vědomi,“ zdůraznil.
Jasná podpora Kyjeva
Pokud jde o Ukrajinu, pozice Estonska zůstává stejná – její budoucnost je v Evropě a je nutné, aby tlak na Rusko zesílil, zdůraznil Karis. Podle něj by se měly posílit sankce, hlavně vůči ruské stínové flotile, aby Moskva přišla o příjmy z energetických zdrojů. Z jednání o míru nelze Evropu vynechat, soudí estonský lídr. „Silná Evropa potřebuje silný obranný průmysl,“ poznamenal Kavris, který vyzdvihl obrannou spolupráci s Českem.
Pavel ocenil, že Estonsko pevně a dlouhodobě podporuje Kyjev. „Zde jsme na stejné lodi, hovoříme stejnou řečí. Jsme přesvědčeni že nemáme jinou možnost než pokračovat v podpoře Ukrajiny. Je to v našem vlastním zájmu,“ konstatoval český prezident.
Pavel prezident připomněl, že baltské země včetně Estonska jsou ze členů NATO nejvíce vystaveny ruské hrozbě a čelí různým druhům hybridních útoků, provokací ve vzdušném prostoru a zažívají přelety cizích dronů.
Česko by mělo být odpovědné a vydávat více na obranu, řekl v Estonsku Pavel. „Budeme muset být odpovědní a vydávat více na obranu. Nejde o to učinit někoho v Bruselu šťastným, jde o bezpečnost našich občanů,“ zdůraznila hlava státu.
Estonsko letos vydá na svoji obranu 5,4 procenta hrubého domácího produktu (HDP) a patří v tomto ohledu k premiantům v Alianci. Česko na obranu podle hodnocení NATO vynaloží 1,78 procenta HDP, a nesplní tak svůj dvouprocentní závazek vyplývající z členství.
Digitalizace a školství jako vzor
Inspirativní podle Pavla může být pro Česko to, jak Estonsko dokázalo digitalizovat svoji státní správu a modernizovat systém vzdělávání, především toho základního.
Prezident také v Tallinnu vystoupí na konferenci pořádané aliančním Centrem excelence pro kybernetickou obranu (CCDCOE) nebo na podnikatelském fóru. Na cestě do Estonska hlavu státu doprovází zástupci 35 firem z oborů, jako je doprava, bezpečnost či kybernetická bezpečnost.
„Moderní hrozby se přes hranice dostávají v milisekundách. Mohou narušit hospodářství, energetiku a obranné struktury,“ varoval Pavel a dodal, že investice do kyberbezpečnosti musí této skutečnosti odpovídat. Státy se musí lépe naučit odhalovat stále promyšlenější hrozby v kybernetickém prostoru, odrážet je a bránit se jim. Vyžaduje to spolupráci nejen mezi vládami, ale i s technologickými firmami nebo vědci, uvedl prezident.
Ve čtvrtek prezident navštíví město Tartu ve východní části Estonska a v tomto regionu si prohlédne prvky Baltské obranné linie, kterou Estonsko, Litva a Lotyšsko budují na své hranici s Ruskem a Běloruskem.
