Británie posílá Ukrajině „neporažené tanky“ a další zbraně. Kyjev i Moskva se snaží o překvapivý úder

Obráncům Ukrajiny pomůže v dalším boji dosud největší dodávka vojenské techniky z Velké Británie. Vedle už dříve potvrzených čtrnácti moderních tanků Challenger 2 bude balík zahrnovat i stovky obrněných vozidel, pontony nebo náboje. Rusko i Ukrajina se teď prý budou snažit o překvapivý úder. „Nic bohužel ještě není rozhodnuto, ta válka bude pokračovat dál. Politické hledisko ze strany Kremlu je nadřazeno smysluplnosti konání na bojišti,“ říká analytik Tomáš Řepa.

Masivní ostřelování mířilo o víkendu na jih a jihovýchod Ukrajiny. Evakuace obyvatel dál pokračuje v okolí Soledaru, kde se nadále vedou tvrdé boje. Ukrajinská agentura Ukrinform navíc teď tvrdí, že ruský vůdce Vladimir Putin nařídil náčelníkovi generálního štábu, aby do března dobyl Donbas, přičemž podobný rozkaz vydal i loni. Situace na bojišti tak nyní stvrzuje nutnost další podpory ukrajinských obránců.

Britský ministr obrany Ben Wallace v pondělí v parlamentu oznámil detaily již avizované vojenské pomoci, která je podle něj dosud nejvýznamnější. Podotkl, že rozhodnutí poslat Ukrajině moderní tanky je právě „patřičnou reakcí na rostoucí ruskou agresi a nevybíravé ostřelování,“ píše list The Guardian. Přislíbená zásilka vojenského materiálu „výrazně zvýší schopnost Ukrajiny“ bránit se ruské invazi, uvedl Wallace. „Mohou tak nejen přežívat, ale vyhánět ruské síly z ukrajinského území,“ cituje ministra The Guardian.

Vedle v sobotu potvrzené dodávky čtrnácti moderních tanků Challenger 2 bude nynější balík zahrnovat i stovky obrněných vozidel, pontony, osm samohybných houfnic AS90, prostředky pro překonávání minových polí, na sto tisíc dělostřeleckých nábojů, stovky raket nebo náhradní díly na obnovu až stovky ukrajinských tanků a bojových vozidel pěchoty, píše Reuters.

Neporažené stroje

Nejvíce se mluví právě o tancích Challenger 2, které jsou podle britských médií strojem, který nikdy nebyl poražen ani nepadl do rukou nepřítele. Tanky vybavené kanónem a dvěma kulomety by mohly v dostatečném počtu změnit podobu konfliktu, třeba i díky přesnosti svého systému v dosahu dvou kilometrů. Stroje mají podle listu The Telegraph navíc brnění, které může odolat přímému zásahu ruského tanku T-72. Poskytují tak mnohem výraznější ochranu posádce.

Podle některých názorů je ale zásilka jen symbolická, protože strojů musí být více, aby měly skutečný význam. Otázkou je také výcvik ukrajinských vojáků k jejich použití, ačkoliv kancelář britského premiéra také prohlásila, že právě v souvislosti s dodávkami nového bojového arzenálu začne s výcvikem ukrajinských vojáků přímo v Británii.

„Tanky jsou stále nejúčinnějším prostředkem pro takzvané ofenzivní válčení. Britské tanky Challenger 2 byly navrženy výhradně k poražení ruských tanků v otevřeném boji. Jsou pokročilejší, méně zranitelné vůči přímé palbě a dronům a mnohem lépe ovladatelné. V momentu překvapení mohly tyto tanky snadno dislokovat a porazit nepřítele. Vím to, protože jsem to viděl,“ popsal pro web The Telegraph bývalý důstojník britské armády Hamish de Bretton-Gordon.

Wallace apeluje na Berlín

Taková dodávka by ještě před pár měsíci nebyla samozřejmostí. Rusko na Ukrajinu zaútočilo téměř před jedenácti měsíci a západní země od té doby Kyjevu poskytují humanitární, finanční i vojenskou pomoc.

Až dosud však Západ i přes ukrajinské naléhání poskytoval jen tanky ještě sovětské konstrukce či jejich modernizované verze. Nedávno však Francie, Německo a Spojené státy oznámily, že dodají Kyjevu svá bojová vozidla pěchoty a průzkumná obrněná vozidla.

Británie tak bude s Challengery 2 mezi prvními zeměmi, které Ukrajině poskytnou na Západě vyrobené tanky. Polsko minulý týden oznámilo, že v rámci mezinárodní koalice předá Ukrajině rotu německých tanků Leopard 2. Podobný záměr má podle Wallace i Finsko. Předání v Německu vyrobených strojů však podléhá souhlasu Berlína.

Wallace vyzval Německo, aby dodávky tanků povolilo. „Polsko má zjevně velký zájem darovat několik Leopardů (Ukrajině), stejně jako Finsko,“ uvedl Wallace. „Závisí to na rozhodnutí německé vlády; nejen jestli Němci dodají své vlastí tanky Leopard, ale i na tom, zda dají povolení ostatním,“ dodal britský ministr obrany. O rozsahu další pomoci Ukrajině bude podle Wallace jasněji po páteční koordinační schůzce v německém Ramsteinu. Situaci by mohlo zkomplikovat odstoupení německé ministryně obrany Christine Lambrechtové.

Britové na ruské „černé listině“

Britské vládě už za nejnovější pomoc na Twitteru poděkoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Tanky, obrněná vozidla a těžká technika jsou přesně to, co Ukrajina potřebuje k obnovení své územní integrity. Děkuji Rishimu Sunakovi, děkuji Benu Wallaceovi, děkuji britskému lidu za tento mocný příspěvek k našemu společnému vítězství nad tyranií,“ napsal Zelenskyj.

Reagovala také Moskva. Ruské ministerstvo zahraničí ohlásilo, že na „černou listinu“ zařadilo britského ministra zahraničí Jamese Cleverlyho, náčelníka generálního štábu Patricka Sanderse, jakož i další britské představitele a důstojníky.

Úplný seznam Rusko odmítlo zveřejnit, uvedl na svém webu list Kommersant. Úřady v Londýně podle Moskvy i tak pochopí, o kom je řeč. Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová stanici BBC řekla, že dodávky zbraní jsou legitimním cílem ruských útoků.

Co se bude dít na bojišti?

O tom, že nové zbraně mohou být nyní důležité, mluví i analytik Tomáš Řepa. Obě strany se totiž podle něj aktuálně snaží o překvapivý úder či operaci – spíš má jít o průzkum bojem, což se týká Záporoží. „Zvláštní ticho panuje okolo Chersonu, tam probíhají jen dělostřelecké souboje,“ sdělil ČT24 Řepa s tím, že větší iniciativu si Ukrajinci zachovali na severu Luhanské oblasti, kde se blíží k pro ně důležité křižovatce, což je město Kreminna, jehož dobytí by překazilo logistiku ruské strany.

Ukrajině přitom v poslední době neslíbila pomoc jen Británie či zmíněné Německo nebo Polsko. Kanada chce od Spojených států pro Ukrajinu pořídit pokročilý americko-norský systém protivzdušné obrany NASAMS. První baterie NASAMS dostala Ukrajina od USA už loni na podzim. Američané také předají ukrajinské armádě pásová vozidla Bradley s výkonným kanónem, která jsou lehčí než tank. Francie zase poskytne lehká obrněná průzkumná vozidla AMX-10 RC. Další systémy zbraní už ze Západu do napadané země byly dodány.

Nahrávám video

Jak ale připomíná Řepa, nově zbraně neřeší jen Ukrajinci, ale i Rusové, kteří podle něj navíc skrytě pokračují v mobilizaci. „Některé sankce se jim evidentně daří obcházet. Některé zbraně dostávají třeba z Íránu, možná i ze Severní Koreje. Uvidíme, co bude do budoucna dál nasazeno, jestli to budou obstarožní kusy ze skladů, které tam byly desítky let zakonzervované, tam je bojová hodnota diskutabilní,“ prohlásil Řepa.

„Nic bohužel ještě není rozhodnuto, ta válka bude pokračovat dál. Politické hledisko ze strany Kremlu je nadřazeno smysluplnosti konání na bojišti,“ dodává.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44AktualizovánoPrávě teď

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 18 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 2 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...