Pro zrušení sankcí jsou jasné podmínky, mimo jiné odchod ruských vojsk z Ukrajiny, uvedla ve středu Evropská komise. Reagovala tak na prohlášení Moskvy, že ke klidu zbraní přistoupí až poté, co Západ zruší sankce. Ihor Žovkva z kanceláře ukrajinského prezidenta sdělil, že dohoda o příměří v Černém moři, kterou v úterý uzavřely USA při jednáních se zástupci Ukrajiny, nezahrnovala podmínky nyní zmiňované Moskvou. Francie poskytne Ukrajině další zbrojní pomoc za dvě miliardy eur (zhruba 50 miliard korun).
Washington po úterních separátních jednáních, která americký tým vedl s delegacemi obou znepřátelených zemí v Rijádu, oznámil uzavření dohod o příměří v Černém moři a o zastavení útoků na energetickou infrastrukturu. Zatímco Bílý dům o dalších podmínkách nemluvil, Kreml černomořské příměří následně podmínil mimo jiné zrušením postihů proti státní bance Rosselchozbank a jejím návratem do mezinárodního platebního systému SWIFT.
Žovkva ve středu v ukrajinské televizi uvedl, že dohoda vyjednaná s Ukrajinci se žádnými podobnými podmínkami nepočítala.
Rusko před zastavením útoků v Černém moři žádá také konec sankcí týkajících se výrobců a exportérů hnojiv a potravin nebo lodí plujících pod ruskou vlajkou a podílejících se na obchodu s těmito komoditami. Kreml rovněž chce, aby byla zrušena omezení na dodávky zemědělských strojů do Ruska.
Ruské požadavky prověříme, řekl Trump
Moskva argumentuje, že jí USA slíbily pomoc s uvolněním západních sankcí. Americký prezident Donald Trump řekl, že Spojené státy „ruské požadavky na zmírnění sankcí prověří“.
„Ukončení nevyprovokované a neospravedlněné ruské agrese na Ukrajině a bezpodmínečný odchod všech ruských vojenských sil z celého území Ukrajiny je jedním z hlavních předpokladů změny či zrušení sankcí,“ vyjádřil se ve středu mluvčí Evropské komise. Sérii postihů proti Rusku začaly západní země spouštět už po jeho protiprávní anexi Krymu, plnohodnotná ruská vojenská agrese v únoru 2022 znamenala začátek dalšího výrazného zostřování. K uvolnění je nutný souhlas všech 27 unijních států.
„Moskva by měla přistoupit na příměří bez podmínek“
K přistoupení na příměří v rusko-ukrajinské válce bez jakýchkoli podmínek ve středu vyzvala německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková. Ocenila, že se ho Spojené státy snaží zprostředkovat, varovala ale, aby se Západ nenechal oklamat ruským vůdcem Vladimirem Putinem. „Nesmíme se nechat ruským prezidentem ošálit,“ uvedla na okraj klimatické konference v Berlíně.
Také Británie podle agentury Reuters už v úterý Rusko vybídla, aby souhlasilo s bezpodmínečným příměřím. „Prezident (Volodymyr) Zelenskyj již ukázal, že Ukrajina je stranou míru, když navrhl úplné, okamžité a bezpodmínečné příměří,“ sdělilo v prohlášení ministerstvo zahraničí. „Doufáme, že Putin na to bez dalšího odkladu přistoupí,“ dodal resort a Spojeným státům poděkoval za úsilí.
Podle generálního tajemníka NATO Marka Rutteho s Ruskem nelze čekat normalizaci vztahů ani po skončení války. Moskva v noci dál útočila drony na ukrajinská města, včetně černomořského přístavu Mykolajiv. Obě strany se obviňují z palby na energetickou infrastrukturu.
Francie poskytne Ukrajině další zbrojní pomoc
Francouzský prezident Emmanuel Macron po středečním jednání s hlavou ukrajinského státu Volodymyrem Zelenským sdělil, že Francie poskytne Ukrajině další zbrojní pomoc za dvě miliardy eur (zhruba 50 miliard korun). Má zahrnovat mimo jiné protitankové střely, střely země-vzduch či drony. Macron také řekl, že k další zbrojní pomoci chce vyzvat ostatní spojence na summitu o bezpečnosti Evropy a situaci na Ukrajině, který ve čtvrtek pořádá.
Tématem rozhovoru obou prezidentů byla i dohoda o částečném příměří v Černém moři a o zastavení útoků na energetickou infrastrukturu. Rusko se podle Macrona snaží o jiné vysvětlení toho, co jednací týmy v Rijádu domluvily. Vyzval proto Moskvu, aby třicetidenní příměří přijala bez dalších podmínek. Na uvolnění protiruských sankcí je podle něj příliš brzy. K tomu Zelenskyj řekl, že nehledě na ruská prohlášení očekává od USA zajištění příměří bez podmínek.
Macron v Paříži ve čtvrtek pořádá summit věnovaný možnostem zajištění míru a bezpečnosti na Ukrajině, při kterém se setkají spojenci z Evropy a Kanady. Česko bude zastupovat premiér Petr Fiala (ODS).
Velvyslanec Česka ve Francii Jaroslav Kurfürst zmínil, že Macron uvedl na tiskové konferenci, že nehodlá zaměňovat to, kdo se brání a kdo je agresor. Čtvrteční summit se má zaměřit na udržitelný mír, „na jehož konci bude suverénní Ukrajina, která nebude pod stálým ruským útokem“. Velvyslanec považuje Macrona za „bezpečnostního tahouna Evropy“ a summit má být toho dalším důkazem.
