Estonci otestovali HIMARS. Státy u Baltského moře koordinují obranu proti Rusku

Estonsko provedlo první vlastní test raketometu HIMARS, který mu letos dodaly Spojené státy. HIMARS mají objednány i další země v regionu, které kvůli agresivnímu chování Ruska posilují obranu také dalšími způsoby, jež vzájemně koordinují. Kreml, jenž státy v Pobaltí považuje za sféru svého vlivu a vede proti nim intenzivní hybridní kampaň, opět obvinil z napětí v regionu „agresivní politiku“ tamních zemí.

Estonští vojáci provedli první střelbu raketami HIMARS po čtyřech měsících výcviku minulý týden. Test se uskutečnil na ostrově Saaremaa.

Cílem cvičné střelby byly terče o velikosti kbelíku nacházející se na moři ve vzdálenosti až patnáct kilometrů. Podle estonské armády dosáhly všechny vypálené střely svého cíle za méně než minutu.

„Moři jsme moc škod nezpůsobili, protože se jedná o cvičné zbraně, které nemají hlavice,“ komentoval test příslušník dělostřeleckého praporu Margus Oras.

Právě dělostřelecké jednotky se během několika minulých měsíců přeškolily na obsluhu raketometu. Samotný test provedli podle armády rezervisté.

Agresivní Rusko si stěžuje na bránící se Pobaltí

Na cvičnou střelbu zareagovalo Rusko, které v reakci obvinilo země v oblasti z agresivního chování. „V pobaltském regionu je napětí kvůli agresivní politice evropských pobřežních států,“ prohlásil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

„Rusko hodlá pevně hájit své legitimní zájmy v tomto regionu,“ řekl mluvčí Moskvy, která stále považuje nezávislé země v Pobaltí za sféru svého vlivu. „Skutečnost, že se mnoho zemí zapojuje do provokativních akcí, je zřejmou realitou,“ tvrdí Peskov.

Je to přitom chování Ruska, na které země kolem Baltského moře reagují posilováním obrany a nakupováním nových zbraní včetně HIMARS.

Nejen, že se Moskva snaží ovlivňovat tamní dění ve svůj prospěch prostřednictvím hybridních operací, což opakovaně zdůrazňují tamní politici či média, ale roste i hrozba vojenského napadení.

Na to, že se Rusko připravuje na možnou válku proti Severoatlantické alianci, upozorňují jak západní analytici, tak političtí činitelé. I ruští představitelé dávají najevo, že se na případný střet s NATO chystají a že právě Pobaltí a Polsko by jím utrpěly nejvíc.

Pobaltí nakupuje HIMARS

Systém HIMARS si Estonsko od USA objednalo v rámci posilování obrany v reakci na zahájení ruské plnohodnotné pozemní invaze na Ukrajinu v roce 2022. Stejný systém kupují od USA také Lotyšsko a Litva.

Tallinn letos na jaře obdržel šest systémů HIMARS, které dokáží odpálit rakety s dosahem od patnácti do více než čtyř set kilometrů.

Litva si objednala osm systémů, jejichž dodávky by měly začít také ještě letos. V květnu a v červnu hostila společná cvičení s americkými vojáky, jejichž náplní byl právě výcvik pro obsluhu HIMARS.

Lotyšsko podepsalo smlouvu na šest kusů s doručením do roku 2027. Kromě toho by měl Washington do stejného termínu dodat Rize ještě rakety dlouhého doletu ATACMS.

Regionální síť raketometů

Akvizice HIMARS pobaltskými zeměmi je součástí posilování obrany zemí kolem Baltského moře, které zahrnuje mimo jiné právě vytvoření společně koordinované souvislé regionální sítě systémů dlouhého doletu. 

Jak popsala třeba analytička Atlantické rady Justina Budginaiteová-Froehlyová, součástí této iniciativy je rovněž rozsáhlý polský program Homar A, v jehož rámci by mělo být 486 odpalovacích systémů HIMARS nainstalováno na polské vozy Jelcz.

Zapojuje se i Finsko, které sice neplánuje nákup amerických raketometů, ale schválilo vylepšení svých systémů M270 tak, aby z nich bylo možné odpalovat stejnou munici, jakou disponují jeho regionální spojenci.

Spolupráce s Německem

Kromě USA navazují země v regionu hlubší obranné partnerství také s Německem. Například Litva uzavřela s Berlínem kontrakt na dodávku čtyřiačtyřiceti tanků Leopard 2 A8, které mají dorazit do roku 2030. Tanky Leopard 2 používají v různých variantách také Finsko a Polsko.

O rok dříve by měl Vilnius dostat sedmadvacet bojových vozidel pěchoty Boxer „Vilkas,“ které doplní devět desítek dosavadních. V zemi bude kromě toho působit i německá obrněná brigáda a zbrojovka Rheinmetall tam postaví továrnu na výrobu munice ráže 155 milimetrů ve standardu NATO.

Vilnius by měl také příští rok dostat další baterie norských systémů protiletadlové obrany NASAMS, které používá už pět let, zatímco Estonsko a Lotyšsko letos nasadí po třech bateriích německých protiletadlových raket IRIS-T.

Pořizování německého vojenského materiálu provází – podobně jako v případě nákupu amerických zbraní – také koordinace výcviku, logistiky či oprav.

Hraniční opevnění a protipěchotní miny

Kromě nákupu amerických či německých zbraní a integrace těchto systémů v rámci východního křídla NATO podnikají země v regionu i vlastní opatření.

Loni zahájily Estonsko, Lotyšsko a Litva iniciativu Baltská obranná linie, jejímž cílem je vybudovat na hranici s Ruskem a Běloruskem opevnění zahrnující fyzické bariéry, jako jsou dračí zuby či ježci, ale také bunkry, zákopy či protitankové miny. Stejný cíl má polský projekt Východní štít, který začal rovněž loni.

Finsko, jehož vstup do NATO prodloužil alianční hranici s Ruskem o 1340 kilometrů, sice fyzické opevnění nebuduje, ale tamní terén s převahou lesů, jezer a mokřadů by případnou ruskou pozemní invazi sám zkomplikoval, píše Budginaiteová-Froehlyová.

Finové ale v zájmu posílení odstrašení odstoupili od Ottawské úmluvy zakazující používání protipěchotních min, stejně jako Litva, Lotyšsko a Estonsko. Parlamenty všech čtyř zemí tento krok schválily letos, chystá se k tomu i Polsko.

Finsko a Litva navíc hodlají v příštím roce zahájit domácí výrobu protipěchotních min, aby zásobily sebe a případně i Ukrajinu, která od Ottawské dohody kvůli pokračující ruské agresi také odstoupila. Naopak Rusko se k dokumentu nikdy nepřipojilo, stejně jako USA či Čína.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 2 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 4 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 6 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 7 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 8 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 9 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...