Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.

Evropští poslanci dali zelenou posílené spolupráci mezi 24 členskými státy a Ukrajinou. Návrh podpořilo 499 europoslanců, proti bylo 135 a 24 se zdrželo. Pro hlasovali především europoslanci z frakcí Evropské lidové strany, Socialistů a Demokratů, Zelených, Obnovy Evropy či Evropských konzervativců a reformistů. Proti byli ve velké míře Patrioti pro Evropu. Odlišně hlasovali ale čeští europoslanci z této frakce, kteří dohodu rovněž podpořili. Z českých europoslanců byli proti jen Ivan David (SPD) z frakce Evropy suverénních národů a nezařazení europoslanci Ondřej Dostál (nestraník) a Kateřina Konečná (KSČM).

K posílené spolupráci bylo nutné přistoupit kvůli výjimce, kterou si na summitu vyjednaly tři středoevropské státy. Česko, Slovensko a Maďarsko se nemusí podílet na garancích nad rámec svých současných finančních závazků. Dalšími dvěma návrhy nutnými k aktivaci financování se budou europoslanci zabývat pravděpodobně v únoru.

Ukrajině by bez půjčky došly peníze

Aby začaly platit, musí se na všech třech návrzích shodnout EP a členské státy EU. Na plénu půjčku znovu podpořili předseda Evropské rady António Costa a šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová, podle které financování představuje „neutuchající závazek a solidaritu“ s Ukrajinou.

Prezidenti a premiéři členských států odsouhlasili poskytnutí půjčky na roky 2026 a 2027 poté, co se nedokázali dohodnout na financování, které by využilo zmrazený ruský majetek. Proti takzvané reparační půjčce silně vystupovala Belgie. Ze zhruba 210 miliard eur (cca 5,1 bilionu korun) zmrazených ruských aktiv v EU se 180 miliard eur (zhruba 4,4 bilionu korun) nachází právě v Belgii.

EU si půjčí na půjčku na finančních trzích a bude ji garantovat vlastními prostředky. Podle materiálů EK by zhruba šedesát miliard eur (cca 1,5 bilionu korun) mělo jít na pokrytí obranných a vojenských výdajů a třicet miliard eur (cca 730 miliard korun) civilních. Podle materiálů EP by bez schválení půjčky hrozilo, že by Ukrajina čelila nedostatku financí v prvních měsících letošního roku.

Dohodu s Mercosurem přezkoumá soud

EP ve středu také schválil návrh, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropský parlament tak nemůže přistoupit k ratifikaci do doby, než se soud vyjádří k dohodě. Pokud by soud uznal, že dohoda není v souladu s unijním právem, bylo by nutné ji pozměnit.

Hlasování bylo na poměry Evropského parlamentu těsné. Pro přezkum se vyjádřilo 334 europoslanců, proti bylo 324 a zdrželo se jedenáct europoslanců. Do vyjádření soudu nesmí europoslanci o dohodě na plénu hlasovat. Zdržení by mohlo být v rámci měsíců, klub Levice tvrdí, že Soudní dvůr EU má až dva roky na přezkum.

Z tuzemských europoslanců zablokování projednávání dohody podpořili David, Konečná a Dostál, přidala se k nim také Nikola Bartůšek (Přísaha) z frakce Patrioti pro Evropu. Proti blokaci se naopak postavili všichni europoslanci z frakce Evropské lidové strany (EPP): Jan Farský a Danuše Nerudová (oba STAN), Ondřej Kolář a Luděk Niedermayer (oba TOP 09) a Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) a rovněž tři europoslanci z frakce evropských konzervativců (ECR), tedy Alexandr Vondra, Veronika Vrecionová a Ondřej Krutílek, všichni z ODS.

Sedm českých europoslanců se hlasování zdrželo – všichni patří k frakci Patrioti pro Evropu. Konkrétně šlo o Jaroslava Bžocha, Ondřeje Knotka, Jaroslava Knota, Tomáše Kubína, Janu Nagyovou, Jaroslavu Pokornou Jermanovou (všichni ANO) a Antonína Staňka (Přísaha).

EK ve svém prohlášení poznamenala, že rozhodnutí europoslanců hluboce lituje. Podle ní k němu „dochází v době, kdy výrobci a vývozci z EU naléhavě potřebují přístup na nové trhy a kdy EU musí plnit svůj program diverzifikace a prokázat, že zůstává spolehlivým a předvídatelným obchodním partnerem“. Právní pochybnosti obsažené v návrhu jsou podle Komise neopodstatněné. „Komise se těmito otázkami spolu s Evropským parlamentem podrobně zabývala a poznamenala, že nejsou nové a byly řešeny v předchozích dohodách,“ dodala unijní exekutiva.

Europoslanci kritizují například rozdělení dohody se skupinou Mercosur na dvě různé smlouvy – prozatímní obchodní smlouvu a dohodu o partnerství. V rámci ratifikace se k prozatímní obchodní smlouvě nevyjadřují národní parlamenty a má platit do doby, než začne platit širší dohoda o partnerství. K té se vyjadřují i parlamenty členských zemí EU. S oběma musí souhlasit EP.

Komise vždy argumentovala tím, že dohody byly vyjednány v souladu se smlouvami EU. Stejnou právní architekturu následoval EP například při ratifikaci modernizované rámcové dohody a prozatímní obchodní dohody s Chile, která je v platnosti od loňského 1. února.

Zástupci EU a Mercosuru podepsali obě dohody v sobotu v Paraguayi. Podle EK se jedná o historický krok, který povede k vytvoření největší obchodní zóny na světě, a bude pro unijní hospodářství prospěšná. Dohoda vzbuzuje obavy evropských zemědělců, kteří se obávají levných dovozů z Latinské Ameriky. Proti dohodě protestovali před EP v úterý i ve středu.

Podle zastánců dohody jsou nastavena ochranná opatření, která by měla nadměrnému zvýšení dovozů zabránit. Costa na zasedání EP zmínil očekávané výhody pro evropský automobilový či chemický průmysl.

Merz chce zatímní platnost dohody

Německý kancléř Friedrich Merz lituje rozhodnutí EP poslat obchodní dohodu k Soudnímu dvoru EU. Na síti X vyzval k tomu, aby se nyní uplatňovala prozatímně.

„Jsme přesvědčeni o legalitě dohody,“ napsal Merz. Krok poslanců označil nejen za politováníhodný, ale také za podcenění geopolitické situace. „Už žádné další odklady. Dohoda musí být nyní uplatňována prozatímně,“ dodal.

EP pozastavuje projednávání dohody s USA

Europoslanci pozastavili ve středu projednávání návrhů, které se týkají červencové dohody se Spojenými státy. Oznámil to v prohlášení předseda parlamentního výboru pro mezinárodní obchod Bernd Lange. Potvrdil tak domluvu největších frakcí v EP, o které v úterý informovali šéfové skupin. Důvodem jsou pohrůžky amerického prezidenta Donalda Trumpa adresované Dánsku a Grónsku.

„Nemáme jinou možnost než pozastavit práci na (legislativních) návrzích,“ podotkl Lange. Dodal, že EP přerušuje projednávání „do doby, než se USA vrátí na cestu spolupráce“ místo stávající konfrontace. Celními výhrůžkami na adresu členských států dle Langeho americká administrativa podkopává „stabilitu a předvídatelnost obchodních vztahů mezi USA a EU“. Lange doplnil, že by EU mohla v obchodních vztazích zavést další opatření proti Spojeným státům.

Krok je reakcí na víkendové Trumpovo oznámení, že chce zavést nová cla na osm evropských zemí, z toho šest členů EU, kvůli jejich odmítavému postoji vůči tomu, aby USA získaly Grónsko. O tom Trump opakovaně mluví.

Obchodní dohodu v červenci oznámili Trump a von der Leyenová. Smlouva měla odvrátit dříve ohlášené americké clo ve výši patnáct procent na zboží z EU. Evropský parlament se zabývá dvěma legislativními návrhy, které implementují části této dohody. Lange poukázal na to, že červencová dohoda počítá s pozastavením cel na americké průmyslové zboží a také nižším celním omezením pro zemědělské zboží.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 3 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 4 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 7 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 7 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 8 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 10 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...