Finanční podporu od Evropy potřebujeme ještě dva až tři roky, řekl Zelenskyj

Ukrajina bude potřebovat evropskou finanční podporu ještě dva nebo tři roky, aby se mohla bránit proti ruským invazním silám. Podle agentury AFP to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s odkazem na návrh Evropské komise ohledně uvolňování zmrazených ruských aktiv na pomoc Kyjevu.

„Zdůraznil jsem to všem evropským lídrům. Řekl jsem jim, že nebudeme bojovat celá desetiletí, ale musí ukázat, že po určitou dobu budou schopni poskytovat Ukrajině stabilní finanční podporu,“ řekl Zelenskyj podle AFP médiím. „A proto mají na mysli tento program – dva až tři roky,“ dodal.

Ukrajinská služba stanice BBC píše, že Zelenskyj tak okomentoval vyjádření polského premiéra Donalda Tuska, který v rozhovoru s listem The Times minulý týden řekl, že Ukrajina je připravena bojovat ještě dva až tři roky.

Zelenskyj nyní sdělil, že jeho tehdejší slova se netýkala prognóz co do délky války, ale strategie stabilní finanční podpory jeho vlasti ze strany partnerů, zejména prostřednictvím využití zmrazených ruských aktiv, napsala BBC. Podle ukrajinského lídra nyní evropští partneři pracují na programu finanční pomoci na dva až tři roky, aby zaručili udržitelnost podpor bez ohledu na politické změny.

Otazníky kolem ruských aktiv

Evropská komise před časem představila plán, který podle ní umožní využít zmrazená ruská aktiva v Evropě k financování takzvané reparační půjčky Kyjevu, aniž by tato aktiva byla zkonfiskována. Některé země mají ale proti tomuto postupu výhrady a množství otázek technického i právního rázu.

Unijní prezidenti a premiéři proto minulý týden na summitu odložili do prosince rozhodnutí o tom, zda mají být zmrazená ruská aktiva použita na pomoc Ukrajině. Největší výhrady měla Belgie, která se obávala možných právních rizik. Většina zmrazených ruských aktiv se nachází právě v Belgii, protože tam má své sídlo depozitář cenných papírů Euroclear.

Evropská rada se zároveň zavázala řešit naléhavé finanční potřeby Ukrajiny na období 2026 až 2027, včetně jejího vojenského a obranného úsilí. V této souvislosti vyzvala Evropskou komisi, aby co nejdříve předložila možnosti finanční podpory na základě posouzení finančních potřeb Kyjeva.

„Pokud válka skončí do měsíce, utratíme tyto peníze na obnovu. Pokud neskončí do měsíce, ale po nějaké době, pak je utratíme za zbraně. Nemáme prostě jinou možnost,“ řekl dále Zelenskyj podle AFP. Podle BBC také uvedl, že otázka zmrazených ruských aktiv je velmi důležitá pro odstrašení Moskvy.

Podle agentury Reuters prohlásil, že Kyjev je připraven zúčastnit se mírových rozhovorů kdekoliv, kromě jednání na území Ruska a Běloruska, jehož autoritářský vůdce Alexandr Lukašenko poskytl ruskému vládci Vladimirovi Putinovi zkraje invaze běloruské území pro vpád na Ukrajinu. Zelenskyj dále řekl, že ukrajinská armáda se nebude stahovat, aby se jeho země vzdala území.

Ukrajina se už čtvrtým rokem brání rozsáhlé ruské vojenské agresi, přičemž řada západních zemí se jí snaží pomoci zbraněmi, finančně i materiálně.

Americký prezident Donald Trump se od svého letošního návratu do Bílého domu snaží konflikt ukončit, s Putinem se i setkal osobně v létě na Aljašce, ale jeho úsilí zatím v klid zbraní nevyústilo. Kyjev opakovaně souhlasil s americkým návrhem na bezpodmínečné příměří, Rusko zastavit boje odmítlo.

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 2 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 7 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 8 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 11 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 11 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 12 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 14 hhodinami
Načítání...