Indie se vzepřela Trumpovi. Ruské ropy se nevzdá, píše NYT

Nahrávám video

Indie bude i nadále kupovat ruskou ropu, navzdory výhrůžkám postihy od prezidenta USA Donalda Trumpa. S odkazem na indické činitele to uvedl list The New York Times (NYT). Agentura Reuters tento týden napsala, že indické rafinerie nákupy „černého zlata“ přerušují. Kremlu zisky ze zlevněné ropy poskytují významnou finanční podporu v době západních sankcí.

Trump ve středu oznámil, že uvalí na zboží z Indie 25procentní clo a k němu přidá další postihy, pokud Dillí nepřestane nakupovat ropu z Ruska, které vede válku na Ukrajině. V pátek se pochvalně vyjadřoval o zprávách, že Indie skutečně nákupy omezuje.

„Doneslo se mi, že Indie už nebude kupovat ropu z Ruska,“ uvedl šéf Bílého domu před novináři. „To jsem slyšel. Nevím, jestli je to pravda, nebo ne. Je to dobrý krok. Uvidíme, co bude,“ dodal prezident.

Dva vysoce postavení indičtí úředníci ale v sobotu americkému deníku řekli, že k žádné změně politiky nedošlo. Jeden z nich uvedl, že vláda nedala ropným společnostem žádný pokyn, aby dovoz z Ruské federace omezily.

„V Indii je šedesát procent kapacity zpracování ropy státní sektor, který zatím pozastavil nákupy ruské ropy, proto jsme v poslední době svědky toho, že se tankery hromadí u indických přístavů. Čtyřicet procent je soukromý sektor, který zřejmě bude preferovat, že ruská ropa má cenový bonus a je za 58 dolarů za barel, což může hrát roli, že (indické) rafinerie ji budou dál zpracovávat,“ uvedl vedoucí stálé komise pro paliva Václav Loula z České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu.

Indie od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 velmi výrazně zvýšila nákupy ruské ropy. Z Ruska nyní pochází více než třetina indického dovozu této suroviny – proti méně než jednomu procentu před válkou.

Tlak Západu slábne

Asijská země denně dováží více než dva miliony barelů ropy a je po Číně druhým největším dovozcem ruské ropy. Zpočátku kvůli tomu čelila tlaku ze strany Spojených států a Evropy, které žádaly, aby hospodářské vztahy s Moskvou přerušila. Nyní se ale podle NYT zdá, že se tón mění.

Dillí se mohlo podařit západní spojence přesvědčit, že jeho rozšířené nákupy levné ruské ropy – za cenový strop stanovený Evropskou unií a skupinou ekonomicky vyspělých zemí G7 – jsou dobré pro udržení světových cen této suroviny pod kontrolou, uvedl americký deník.

Podle některých úředníků či analytiků může být Trumpovo soustředění na indické nákupy ruské ropy vyjednávací taktikou před uzavřením první fáze obchodní dohody mezi oběma zeměmi. Číně a Turecku, což jsou také významní dovozci ruské ropy, šéf Bílého domu nehrozí.

Ruská ropa přitom není pro Indy nenahraditelná. Asijské země mohou teoreticky dovážet surovinu z jiných států, jako je Brazílie, Kanada, Emiráty, sdělil Loula. „Je tu ale i faktor, který byl i v západních zemích, že ruskou ropu musí nahradit rafinerie určitými technologickými úpravami na ropy z jiných destinací, které jsou kvalitativně mírně odlišné,“ upozornil expert.

Indická „neutralita“

Dillí dosud nepřistoupilo k oficiálnímu odsouzení ruské vojenské agrese na Ukrajině. Země se také zdržela hlasování v případě všech klíčových rezolucí o Ukrajině v OSN, jež odsuzovaly postup Kremlu. Asijská velmoc zároveň opakovaně zdůraznila potřebu mírového řešení konfliktu.

Indická zahraniční politika je tradičně konzervativní, vysvětlil dříve webu ČT24 postoj Dillí indolog Zdeněk Štipl z Ústavu asijských studií Univerzity Karlovy. Počátky politických a strategických vazeb Indie na Rusko se datují do dob studené války.

„Ne úplně rychle hodí přes palubu někoho, s kým byla v partnerství, a vztah k Sovětskému svazu a posléze k Rusku od devadesátých let byl vždy mimořádně nadstandardní. Sovětský svaz vždy hájil zájmy Indie na mezinárodní scéně. Kdykoli se třeba v Radě bezpečnosti objevilo téma Kašmíru, Sověti to vetovali. A Rusko to dělá dodnes. Na druhou stranu Indie podporovala některé sovětské a pak ruské zájmy. Když třeba Sovětský svaz v roce 1956 vtrhnul do Maďarska, tak to Indové neodsoudili, totéž okupace Československa v roce 1968,“ připomíná expert.

Pokud jde o postavení země na mezinárodní scéně, Indie premiéra Naréndry Módího hlavně nechce být na nikom závislá, protože se považuje za jednu z mocností a přeje si multilaterální svět, konstatoval Štipl. „Říká se tomu autonomní strategie, kdy razí ryze svoji pragmatickou zahraniční politiku, která je opřená o to, že se považují za velký stát, kterému bylo v devatenáctém století uškozeno, když se s ním přestalo počítat jako s klíčovou velmocí, a teď o to znovu stojí,“ popisuje expert.

Klíčoví obchodní partneři

Hodnota obchodu mezi oběma zeměmi dosáhla mezi lety 2023 a 2024 téměř 65 miliard dolarů (1,38 miliardy korun), především díky silné spolupráci v oblasti energetiky.

Moskva byla pro Indii dlouhodobě největším dodavatelem zbraní, napsala dříve na webu stanice Deutsche Welle. Podle Stockholmského mezinárodního institutu pro výzkum míru se ale ruský podíl v posledních letech značně snížil, když klesl ze 76 procent v letech 2009 až 2013 na 36 procent v letech 2019 až 2023.

Indie se tak v posledních letech snažila diverzifikovat své zahraniční zdroje vojenského vybavení a stále více nakupovala zbraně od západních zemí, včetně Francie, Itálie a USA.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko podniklo noční údery na Kyjev

Ruská armáda zahájila útok balistickými střelami na Kyjev. Na telegramu to oznámil starosta ukrajinské metropole Vitalij Klyčko. Po úderu vzplála dvacetipatrová obytná budova v Oboloňské čtvrti, kde byla zasažena i kancelářská budova. Požáry jsou podle starosty hlášeny i z dalších částí města.
před 6 mminutami

Ukrajina opět udeřila na sklady Wildberries

Ukrajina se podle ruských úřadů v noci na úterý znovu zaměřila na sklady u Moskvy a Petrohradu včetně skladiště největšího ruského on-line prodejce Wildberries. V útocích během noci pokračovala také Moskva. Ruský vzdušný útok na severoukrajinské město Sumy zabil tři lidi a několik dalších zranil. Během dne Rusové zasáhli výškovou obytnou budovu v Kramatorsku, na místě zůstalo nejméně 22 zraněných civilistů.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Pěšky z Kyjeva až do Kramatorsku. Dlouhým pochodem chce medička podpořit ukrajinské vojáky

Počet dobrovolníků, kteří slouží v ukrajinských ozbrojených silách, se podle armádních zdrojů pohybuje kolem dvaceti tisíc. Další desítky tisíc se zapojily do nebojové a humanitární činnosti. Mezi nimi je i Kanaďanka sloužící v řadách ukrajinské armády, která se odhodlala k téměř 700 kilometrů dlouhé cestě z Kyjeva do Kramatorsku. Cestuje přitom sama a pěšky. Na cestu se sedmatřicetiletá April Huggettová vydala kvůli ukrajinským vojákům, na které se podle ní začíná zapomínat.
před 4 hhodinami

Španělský pořadatel festivalu dostal pokutu za nekalé praktiky

Ministerstvo pro sociální práva, ochranu spotřebitelů a Agendu 2030 uložilo pokutu ve výši 320 tisíc eur (zhruba 7,7 milionu korun) organizátorovi hudebního festivalu, který pořádá akce v několika regionech, a to za nekalé praktiky porušující práva spotřebitelů. Ministerstvo rovněž požaduje, aby pořadatelská společnost odstranila nepřiměřené smluvní podmínky.
před 8 hhodinami

Ministři EU chválili Španělsko za rychlou odezvu na migrační krizi v Ceutě

Ministři vnitra států EU pochválili v úterý Španělsko za rychlou reakci na situaci v Ceutě, kam minulý týden vstoupily z Maroka desítky tisíc lidí za jediný den. Po jednání prostřednictvím videokonference to uvedl irský ministr spravedlnosti a pro migraci Jim O'Callaghan, který diskusi předsedal.
před 9 hhodinami

Ukrajina se k NATO nikdy nepřipojí. Aliance je zastaralá, uvedl generál Zalužnyj

Ukrajina, která od února 2022 bojuje proti ruské invazi a už řadu let usiluje o členství v NATO, se k této alianci nikdy nepřipojí. Podle agentury AFP to v Kyjevě prohlásil bývalý hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil a současný velvyslanec v Británii Valerij Zalužnyj. Zdůvodnil to tím, že Aliance lpí na postupech z druhé světové války a není připravená na konflikty 21. století, což je v kontrastu s ukrajinskou armádou získávající zkušenosti ze současného konfliktu.
před 9 hhodinami

Požáry u amerického Spokane zničily stovky budov. Policie zadržela podezřelého ze žhářství

Lesní požáry na okraji amerického města Spokane ve státě Washington zničily nejméně 700 budov a k evakuaci donutily kolem 64 tisíc obyvatel. Policie v souvislosti s jedním ze tří požárů zadržela muže, kterého podezírá z úmyslného založení ohně. Příčiny zbývajících dvou požárů vyšetřuje. Oheň od soboty zachvátil více než 4 tisíce hektarů a hasiči zatím žádné z ohnisek nemají pod kontrolou. Přestože úřady dosud nehlásí mrtvé ani zraněné, několik lidí se pohřešuje a záchranáři upozorňují, že bilance se může změnit, až se dostanou do nejvíce zasažených oblastí. Požáry u Spokane patří k nejvážnějším v letošní mimořádně silné požární sezoně na severozápadě Spojených států.
před 9 hhodinami

Začaly primárky v Michiganu. Poznamenal je střet mezi demokraty

V Michiganu v úterý začaly ostře sledované demokratické primárky před volbami do Senátu. Voliči vybírají mezi umírněnou kongresmankou Haley Stevensovou a progresivním Abdulem El-Sayedem. Vítěz se utká s bývalým republikánským kongresmanem Mikem Rogersem v listopadovém klání, které je klíčové pro snahu Demokratické strany opět získat většinu v horní komoře Kongresu. S Rogersem mezi republikány o nominaci nikdo nesoupeří, uvádějí agentura AP a stanice ABC News.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.