Írán oznámil otevření Hormuzského průlivu, Trump blokádu neukončí

Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí uvedl, že po dobu příměří se otevře Hormuzský průliv pro veškerou plavbu. Teherán se tak rozhodl po vyhlášení klidu zbraní v Libanonu. Americká blokáda nicméně zůstává v platnosti. Teherán podle íránských médií pohrozil, že v případě jejího pokračování průliv opět uzavře, píše agentura Reuters. Evropa plánuje mírovou misi k zajištění průjezdnosti Hormuzu.

Plavba průlivem má vést po koordinované trase, kterou již dříve oznámil íránský úřad pro přístavy a námořní plavbu, uvedl Arakčí. Prezident USA Donald Trump za otevření vodní cesty poděkoval. Írán podle něj souhlasil s tím, že už průliv nikdy neuzavře. Ten již nebude využíván jako zbraň proti světu, prohlásil prezident na své sociální síti Truth Social. Šéf Bílého domu sdělil, že Teherán s pomocí Washingtonu odstranil nebo je v procesu odstraňování všech podmořských min.

Prezident také uvedl, že obdržel telefonát od NATO, v němž mu byla nabídnuta pomoc s otevřením Hormuzu. Trump Alianci podle Reuters řekl, ať se drží stranou. Právě neochota spojenců podílet se na odblokování strategického průlivu přitom prezidenta nedávno vedla k úvahám o možném vystoupení z NATO. Trump nyní prohlásil, že Aliance byla k ničemu, když ji potřeboval.

Klíčovou vodní cestu pro globální přepravu zejména ropy a zkapalněného zemního plynu od začátku března blokoval Írán v odvetě za izraelsko-americké údery na své území, a to navzdory nynějšímu příměří. Po krachu víkendových jednání mezi Washingtonem a Teheránem v Pákistánu navíc začalo americké námořnictvo v pondělí blokovat přístup do íránských přístavů, jejímž cílem je omezit íránské příjmy z prodeje ropy.

Mluvčí velitelství íránských sil Alí Abdolláhí ještě ve středu varoval, že v případě pokračující americké blokády íránské síly zablokují veškerou obchodní přepravu nejen v Perském zálivu a Ománském moři, ale také v Rudém moři.

Předseda íránského parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf v sobotu brzy ráno na platformě X uvedl, že pokud bude blokáda ze strany USA pokračovat, „Hormuzský průliv nezůstane otevřený“, píše AP.

„Americký prezident během jedné hodiny pronesl sedm tvrzení, z nichž všechna jsou lživá. (Američané) těmito lžemi válku nevyhráli a při jednáních jejich používáním rozhodně ničeho nedosáhnou. Pokud bude blokáda pokračovat, Hormuzský průliv otevřený nezůstane. Jeho proplutí bude probíhat na základě určené trasy a s povolením Íránu. O tom, zda je průliv otevřený, či uzavřený a jaké předpisy se na něj vztahují, rozhoduje situace na místě, nikoli sociální sítě,“ uvedl Ghálíbáf.

Americká blokáda trvá

Arakčí nyní oznámil otevření klíčové vodní cesty v reakci na příměří mezi Libanonem a Izraelem, jež začalo platit ve čtvrtek ve 23:00 SELČ na deset dnů. Ceny ropy začaly ihned prudce klesat. Trump ale později oznámil, že americká blokáda zůstane v platnosti do doby, dokud nebude ze sta procent dokončena americká „transakce“ s Íránem.

Většina bodů byla v tomto ohledu již dojednána, a tak by celý proces měl být velice rychlý, dodal Trump. Kromě otevření průlivu byla klíčovým sporným bodem v jednáních o míru mezi Teheránem a Washingtonem otázka íránského jaderného programu.

Teherán ale podle íránského činitele citovaného agenturou Fars pohrozil, že průliv opět uzavře, jelikož pokračování blokády považuje za porušení klidu zbraní.

Evropa plánuje neutrální misi

„Samozřejmě vítáme příměří a zprávu o znovuotevření průlivu, jde to správným směrem, ale musíme zůstat opatrní,“ reagoval na vývoj francouzský prezident Emmanuel Macron. Paříž i Londýn nadále podporují možnost vyslání neutrální mise, která by zajistila ochranu obchodních plavidel v oblasti Hormuzu. „Musí být dodrženo mezinárodní právo a svobodná plavba,“ zdůraznil Macron.

Britský premiér Keir Starmer uvedl, že státy, jež se konference zúčastnily, ukázaly jednotu. Průliv by měl být otevřen okamžitě bez jakéhokoli zpoplatnění. Plánovanou misi označil za defenzivní obranu a mírovou misi, která nastane až po příměří a povede k bezpečnosti obchodní plavby a odminování průlivu.

„Dosáhli jsme obrovského konsenzu. Musí dojít ke konci války. Všichni chceme, aby se situace na Blízkém východě vrátila k míru a stabilitě. Ceny energií musí co nejdříve klesnout,“ uvedl po jednání německý kancléř Friedrich Merz s tím, že konflikt dopadá na všechny.

Nahrávám video

Krok Teheránu ocenila i organizace OSN. „Vítám prohlášení Íránu, že Hormuzský průliv je zcela otevřen pro všechny obchodní lodě po zbytek příměří,“ napsal generální tajemník António Guterres. „Toto je krok správným směrem. Potřebujeme plné obnovení mezinárodních navigačních práv a svobod v Hormuzském průlivu respektovaných všemi,“ zdůraznil.

Někteří komentátoři ale mírní přehnaná očekávání. „Z Teheránu zní, že lodě nadále musí koordinovat svou plavbu s íránskými úřady, popřípadě s íránskými ozbrojenými silami. To je nová proměnná, která je mimořádně závažná. Znamenalo by to, že Írán stanovil novou rovnici, že tuto mezinárodní obchodní trasu kontroluje a případné uzavření této trasy v budoucnu může opět racionalizovat tím, že tak reaguje na nějakou agresi,“ poznamenal blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek.

Nahrávám video

Odmítnutí poplatků

Hormuzským průlivem od začátku regionálního konfliktu proplouvaly jen omezené počty lodí a tankerů, které dostaly svolení íránských ozbrojených sil. Podle některých zpráv Teherán od plavidel vybíral poplatky za proplutí.

Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová v pátek zdůraznila, že jakýkoli systém placení za průchod představuje nebezpečný precedens pro globální námořní trasy. Írán podle ní musí opustit jakýkoli plán na výběr poplatků za tranzit.

Mluvčí pákistánské diplomacie Táhir Andrábí ve čtvrtek na tiskové konferenci uvedl, že Spojené státy a Írán jsou ochotny vést další rozhovory a že Pákistán udržuje komunikační kanály mezi oběma zeměmi otevřené.

Místo ani datum příštího kola jednání nebyly zatím určeny, dodal podle agentury Reuters. Pákistánský premiér Šahbáz Šaríf ve středu zahájil v rámci diplomatických snah o udržení příměří několikadenní zahraniční cestu, při které navštíví Saúdskou Arábii, Katar a Turecko.

Podle serveru Axios Spojené státy a Írán jednají o třístránkovém plánu na ukončení války. Jedním z bodů, které obě strany probírají, je, že USA uvolní 20 miliard dolarů (411,5 miliardy korun) ze zmrazených íránských finančních prostředků výměnou za to, že se Teherán vzdá svých zásob obohaceného uranu, napsal Axios s odvoláním na dva americké úředníky a další dva zdroje obeznámené s průběhem rozhovorů.

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 1 mminutou

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 19 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 2 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...