Izrael poprvé od velké invaze pošle Ukrajině vojenskou techniku

Izrael odsouhlasil prodej elektronického systému, který má pomoci Ukrajině s ochranou proti útokům dronů. Píše to server The Times of Israel s odkazem na nejmenované činitele. Izrael se snažil od začátku války chovat jako neutrální stát a hovořilo se o něm jako o jednom z možných kandidátů na zprostředkovatele míru. Podle Tel Avivu se o změnu politiky nejedná, jelikož systém nepoužívá smrtící střely, které by mohly přinést oběti na straně Ruska. Kyjev mezitím opět urgoval židovský stát kvůli dodávce protiraketových systémů.

Izraelští ministři zahraničí a obrany Eli Kohen a Joav Gallant odsouhlasili v polovině února exportní licence dvěma izraelskými firmám – Elbit a Rafael – na prodej elektronického armádního protidronového systému, který je schopen zachytit dron v okruhu asi čtyřiceti kilometrů.

O schválení tohoto obranného mechanismu Kohen informoval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského během své návštěvy v Kyjevě 16. února. Tvrdí to několik nejmenovaných izraelských a ukrajinských činitelů, které citoval izraelský server Walla a následně i list The Times of Israel.

Izraelští ministři licence schválili možná i proto, aby si tak izraelská vláda ověřila, jak tento obranný systém funguje proti íránským dronům, řekl serveru Walla nejmenovaný izraelský činitel. Teherán, který je největším nepřítelem Izraele v regionu, poslal Moskvě tisíce svých dronů, jimiž ruská armáda útočí zejména na kritickou infrastrukturu Ukrajiny.

Izraelské zájmy v Sýrii

Prokyjevská politika Izraele dosud zahrnuje pouze deklaraci o podpoře Ukrajiny proti ruské ofenzivě, humanitární pomoc a odmítnutí nelegálních „referend“ v regionech anektovaných Ruskem.

Izrael zatím nedodal na Ukrajinu ničivé zbraně kvůli obavám, že by případné zabití ruských vojáků izraelskými zbraněmi mohlo poškodit izraelské bezpečnostní zájmy v Sýrii. Izrael v Sýrii cílí na íránské spojence Asadova režimu, protože se obává, aby do budoucna nevyužili své základny k útoku na židovský stát. Rusko, které stejně jako Írán podporuje syrského prezidenta, před tím dosud zavíralo oči. To by se však mohlo v případě přímého zapojení Izraele do války na Ukrajině změnit.

Předchozí izraelská vláda se po začátku ruské invaze na Ukrajinu snažila o neutrální postoj i o zprostředkování mírových jednání. Tehdejší premiér Naftali Bennett kvůli tomu letěl i do Moskvy a několikrát hovořil s ruským prezidentem Vladimirem Putinem i se Zelenským. Jeho snaha ale byla neúspěšná.

Nová vláda Benjamina Netanjahua, která je v úřadu od konce prosince, minulý měsíc hlasovala spolu s více než stovkou zemí OSN pro rezoluci vyzývající Rusko ke stažení jednotek z Ukrajiny. Kvůli větší podpoře včetně dodávek zbraní Kyjevu tlačí na Tel Aviv také jeho největší mezinárodní spojenec – Spojené státy.

Západní země se snaží pomáhat vojenskými dodávkami Ukrajině, aby mohla účinně čelit ruské ofenzivě. Jeden z ukrajinských představitelů nyní řekl serveru Walla, že ačkoli je země s dodávkami spokojena, stále naléhá na Izrael, aby umožnil zemi získat i klíčové protiraketové systémy. „V tom máme mezeru, kterou se nám nedaří vyřešit,“ postěžoval si nejmenovaný zdroj.

Ruské výhrůžky

Moskva začátkem února Izrael před poskytnutí zbraní Kyjevu varovala s tím, že povede pouze k vyhrocení konfliktu. „Všechny země, které dodávají zbraně (na Ukrajinu), by měly pochopit, že tyto (zbraně) budeme považovat za legitimní cíle ruských ozbrojených sil,“ zdůraznila mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 4 mminutami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 4 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 6 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 8 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 9 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 10 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 11 hhodinami
Načítání...