Izrael, Turecko i Čínu postavila válka do složité situace. Vztahy s Ruskem jsou úzké, ale potřebují i Západ

Nahrávám video

Zatímco Západ se po ruské invazi na Ukrajinu jednomyslně postavil za napadenou zemi a Spojené státy, Evropská unie i některé další státy zavedly protiruské sankce, jiné země se ke konfliktu stavějí rezervovaně. Zvláštní je postavení Turecka, které je členem NATO, ale podle bývalého velvyslance v zemi Tomáše Laně je zároveň velmi rezervované k Západu. Izrael nyní podle politoložky Ireny Kalhousové mluví více hlasy, ale nezdá se, že by se chtěl připojit k sankcím. A u Číny je spíše otázka, zda nakonec otevřeně nepodpoří Rusko. O postavení Číny, Izraele a Turecka ve vztahu k rusko-ukrajinskému konfliktu hovořili odborníci na tyto státy v Událostech, komentářích.

Formálně i geograficky nejzápadnější z trojice zemí, které mají korektní vztahy s Ruskem a válka na Ukrajině je postavila do složité pozice, je Turecko. Počátkem 50. let se připojilo k Severoatlantické alianci, na jeho území mají Američané jaderné zbraně, na druhé straně vztahy tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana s Vladimirem Putinem nejsou – či před válkou nebyly – vůbec špatné.

Podle Tomáše Laně, který byl historicky prvním českým velvyslancem v Turecku, ovšem nelze hovořit o jejich vřelém přátelství. „Není tam osobní chemie, je tam vypočítavé, chladné partnerství. Obě strany sledují své vlastní zájmy. Hodí se jim současné spojenectví, byť Rusko má vždy navrch,“ poznamenal.

I k Západu je Turecko nedůvěřivé a má pocit historické křivdy, upozornil. Vřelý vztah není podle něj možné pozorovat ani u opozičních tureckých politiků. „Už od první světové války, kdy Osmanská říše byla poražena a rozdělena západními velmocemi a teprve Attatürk vybojoval republiku, mají vůči Západu rezervovaný až obezřetný postoj,“ charakterizoval Laně.

Čína

Jestliže však Turecko pojí s Ruskem hlavně obezřetnost vůči Západu spíše než formální vazby nebo vřelé přátelství vůdců obou zemí, v případě Číny je to docela jiné. Jak připomněl sinolog Martin Hála, na počátku února – tedy ani ne měsíc před ruskou invazí na Ukrajinu – uzavřely oba státy nové spojenectví – a nejen to. „Mezi vůdci obou zemí, Si Ťin-pchingem a Putinem, zjevně panuje i značné osobní přátelství, založené na velmi podobném vidění světa. Z toho vyplývá, že protože některé věci vidí podobně, je otázka, zda by Čína byla ochotna vyvíjet tlak na modifikaci ruského postupu na Ukrajině,“ poznamenal Hála.

Čína nicméně je kvůli ukrajinské válce také v složité situaci, podotkl. Na jedné straně není v jejím zájmu, aby padl Putinův režim. „Přišla by o důležitého spojence. Na jeho místě by mohla v Rusku vyrůst konkurence,“ poukázal sinolog. Na druhé straně by ale pro ni mohla mít přímá podpora souseda nepříjemné následky. „Je velmi pravděpodobné, že jednání o pomoci ekonomické, pravděpodobně i o pomoci vojenské, probíhají. Otázka je, nakolik si něco takového může Čínská lidová republika v atmosféře celosvětového vzedmutí podpory pro Ukrajinu politicky dovolit. Pokud by přistoupila ke konkrétní vojenské pomoci, například dodávce zbraňových systémů, tak by se to velmi negativně odrazilo na jejím mezinárodním renomé,“ shrnul Hála.

Izrael

Úzké vazby na Rusko, ale i západní země má Izrael. Ten se zatím snaží ukrajinskou válku ustát co nejlépe, premiér Naftali Bennett jednal v Moskvě i Kyjevě, ale podle ředitelky Herzlova centra izraelských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Ireny Kalhousové zní nyní z Izraele více hlasů.

„Naftali Bennett  je velmi opatrný a dalo by se říct, že lavíruje. Na druhé straně je ministr zahraničních věcí Lapid, který je ve vyjádřeních čím dál ostřejší. Zcela jasně se postavil na stranu Ukrajiny, odsoudil Rusko, a dokonce řekl, že Izrael nebude místem, skrz které by bylo možné obcházet sankce,“ upozornila.

Neočekává však, že by se Izrael například přímo připojil k protiruským sankcím. Maximem bude, že zabrání tomu, aby Rusko skrz Izrael sankce obcházelo. „V Izraeli se hovoří o tom, že se pokusí uzavřít všechny možné ‚díry‘, které existují, aby mohly ruské peníze přes izraelské banky plynout. Zřejmě nepůjde o připojení se k sankcím zcela otevřeně, ale o to zabránit, aby oligarchové mohli Izrael používat jako prostředníka pro převedení peněz ven,“ shrnula.

Izrael, Turecko i Čína se nabízejí jako prostředníci pro jednání o míru mezi Ruskem a Ukrajinou. Obě země ovšem již vyjednávají, a to přímo. Zprvu se delegace scházely na hranicích Ukrajiny a Běloruska, poté i prostřednictvím videokonference. Jednání zatím nevedla k zásadnímu průlomu. Ukrajinští vyjednávači ale v úterý dali najevo „opatrný optimismus“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 3 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 4 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 7 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 7 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 8 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 10 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...