Jednání Lavrova s Kulebou skončilo bez výsledku. Harrisová je v Polsku

Nahrávám video

V turecké Antalyi jednali ministři zahraničí Ruska a Ukrajiny, Sergej Lavrov a Dmytro Kuleba. Kuleba se snažil vyjednat otevření humanitárních koridorů z města Mariupol a také přerušení palby. V těchto otázkách ale nedošlo k pokroku. Schůzka nebyla snadná, Lavrov se držel tradiční rétoriky, řekl po jednání ukrajinský ministr. Je ale připraven sejít se znovu. Podle Lavrova se Západ chová nebezpečně, když dodává zbraně na Ukrajinu. Americká viceprezidentka Kamala Harrisová je kvůli válce na Ukrajině na návštěvě Polska.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

Setkání ministrů je první ukrajinsko-ruskou schůzkou na tak vysoké úrovni od zahájení ruského vojenského útoku na Ukrajinu před dvěma týdny. Zprostředkovalo ji Turecko, šéf turecké diplomacie Mevlüt Cavusoglu jednání moderoval.

Rusko je připraveno vést rozhovory o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu, řekl po jednání Lavrov. Nevyloučil rovněž možnost setkání ruského prezidenta Vladimira Putina s jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským, na jednání by se však podle něj musely probírat konkrétní návrhy. Moskva chce, aby byla Ukrajina neutrální a chce její demilitarizaci.

Z vypuknutí konfliktu obvinil západní země, které podle něj nutily Ukrajinu, aby se rozhodla mezi Ruskem a Západem. Západ se podle Lavrova chová nebezpečně, když dodává zbraně na Ukrajinu, protože neví, v čích rukou skončí zaslané raketomety, a vytváří tak nebezpečnou situaci na mnoho let dopředu.

Lavrov rovněž odpovídal na otázku ohledně zasažené porodnice v Mariupolu. Řekl, že podle něj byla v době útoku bez pacientů a v rukou ukrajinských radikálů.

Pro Ukrajinu jsou požadavky nepřijatelné

Podle Kuleby bylo jednání velmi obtížné, protože se Lavrov držel dlouhodobé rétoriky Moskvy a trval na tom, že Rusko svůj útok ukončí až ve chvíli, kdy Kyjev splní jeho požadavky. Mezi těmito požadavky je podle Kuleby i ukrajinská kapitulace, což je pro Kyjev nepřijatelné.

„Ukrajina nemůže zastavit válku, pokud země, která ji napadla, to sama nemá v úmyslu,“ řekl Kuleba. Zdůraznil, že s Lavrovem hovořil o návrhu 24hodinového příměří a o ustavení humanitárního koridoru kvůli evakuaci civilistů z obléhaného Mariupolu, žádný slib z ruské strany ale nedostal.

„Jsem připraven pokračovat v těchto snahách s cílem ukončit válku na Ukrajině, zastavit utrpení ukrajinských civilistů a osvobodit naše území od ruských okupačních sil,“ řekl Kuleba.

Kuleba také řekl, že Lavrov do Turecka nepřijel vybaven mandátem cokoliv zásadního vyjednat. Sergej Lavrov je schopný diplomat, ale nemůže slíbit příměří, potvrdil v ČT také Ondřej Soukup z Hospodářských novin. „Čekat od dnešní schůzky cokoliv, bylo podle mého názoru naivní,“ řekl. „Tlak, který je vyvíjen ze strany světa i občanů, není dostatečný na to, aby těch pár lidí v Kremlu něco změnilo.“

Nahrávám video

Sjednat schůzku prezidentů

Cílem čtvrtečního jednání ministrů zahraničí Ukrajiny a Ruska Dmytra Kuleby a Sergeje Lavrova v turecké Antalyi bylo hlavně dojednat schůzku prezidentů těchto dvou zemí, uvedl šéf turecké diplomacie Mevlüt Cavusoglu. Budoucích jednání prezidentů by se podle něj měla účastnit i turecká hlava státu Recep Tayyip Erdogan, informovala agentura AP.

„Naším cílem je propojit všechny tři lídry,“ řekl Cavusoglu tureckému deníku Hürriyet. Na Twitteru uvedl, že s Kulebou ve čtvrtek hovořili ještě před začátkem trojstranných jednání. Turecko je členský stát NATO, který má blízké vztahy s Ukrajinou i s Ruskem. Při jednáních o ukončení války se nabídlo jako prostředník.

Matula: Nejsem si jistý, zda chce Rusko jednat

Podle českého velvyslance na Ukrajině Radka Matuly čtvrteční jednání žádný zásadní výsledek nepřinesla. „Pozitivní je samozřejmě to, že obě strany vyjádřily připravenost dále jednat,“ komentuje velvyslanec. Zda budou další kola vyjednávání úspěšnější je podle něj složité odhadnout. „Nejsem si akorát jistý, jestli Rusko jednat chce.“

Na to, aby obě země našly shodu, je podle Matuly nutná přítomnost prostředníka nebo soustředěný tlak mezinárodního společenství. „Na jedné straně požadavky ze strany Ruské federace a na druhé straně červené linie Ukrajiny, kam jsou připraveni jít, jsou zcela nekompatibilní. Je otázka, jak rychle může být nalezen kompromis.“

Matula připomíná, že ukrajinští představitelé se území takzvaných separatistických republik a Ruskem anektovaného Krymu nechtěli vzdát ani v minulosti. „Na druhou stranu, nikdy se nepřipravovali k tomu, aby si ta území vzali zpět silou.“

Nahrávám video

Harrisová na návštěvě Polska

Americká viceprezidentka Kamala Harrisová jednala s polským prezidentem Andrzejem Dudou. Do Varšavy ve středu přicestovala hlavně proto, aby dala najevo podporu, jaké se Polsko ze strany Washingtonu těší. Polsko posílá na Ukrajinu zbraně a přijímá největší část migrantů, které z domova vyhnala válka. Doposud jich do Polska přišlo téměř 1,5 milionu.

Harrisová poděkovala Polsku za vstřícnost k uprchlíkům. S polskými politiky debatovala i o tom, jak odstřihnout Rusko od příjmů používaných k financování války. Polský premiér Mateusz Morawiecki poděkoval Spojeným státům za rozhodnutí neodebírat ruskou ropu a plyn.

Kamala Harrisová se setkala s Mateuszem Morawieckým
Zdroj: ČTK/AP/Saul Loeb

Harrisová také řekla, že Rusko by za svou invazi na Ukrajinu a bombardování civilistů mělo kvůli podezření z válečných zločinů čelit mezinárodnímu vyšetřování. Pokud jsou bombardovány nemocnice a zabíjeni civilisté, je to barbarské a blíží se to genocidě, prohlásil po jednání Duda.

„Na Ukrajině jsme svědky zvěrstev nepředstavitelných rozměrů,“ odsoudila Harrisová. Jmenovitě zmínila středeční ruský útok na porodnici v obleženém ukrajinském městě Mariupolu, při němž podle ukrajinských úřadů zahynuli nejméně tři lidé a dalších 17 bylo zraněno. Rusko útok na nemocnici a porodnici přiznalo a tvrdí, že v budově sídlili „radikálové“.

Harrisová je ve Varšavě v době, kdy Spojené státy odmítly jakékoliv plány poskytnout Ukrajině stíhací letouny MiG-29. Polsko dalo původně najevo, že je ochotné tato letadla přesunout na americkou základnu v Německu a pak je prostřednictvím NATO předat Kyjevu.

Ve čtvrtek také německý kancléř Olaf Scholz společně s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem opětovně telefonicky žádali ruského prezidenta Vladimira Putina, aby na Ukrajině okamžitě zastavil boje.

Nahrávám video

Rusko se dál nehodlá účastnit jednání Rady Evropy

Ruská tisková agentura TASS informovala, že se Rusko nadále nehodlá účastnit jednání Rady Evropy (RE). Ruské ministerstvo zahraničí ve svém prohlášení uvedlo, že členské státy Evropské unie a NATO podkopávají tuto instituci, která má sloužit k prosazování lidských práv, právního státu a demokracie. Podle mluvčího Kremlu ukončení ruského působení v Radě Evropy znamená odchod ze všech příslušných mechanismů, včetně Evropského soudu pro lidská práva (ECHR) ve Štrasburku.

Moskva tvrdí, že státy EU a NATO, které označuje za nikoliv přátelské vůči Rusku, zneužívají své absolutní většiny ve Výboru ministrů Rady Evropy. A pokračují podle ní v linii „ničení Rady Evropy a společného humanitárně-právního prostoru v Evropě“.

„Rusko se nebude podílet na přeměně nejstarší evropské organizace Severoatlantickou aliancí a Evropskou unií, která ji poslušně následuje, na další platformu pro zaklínadla o západní nadřazenosti a narcismu. Ať si užívají vzájemnou komunikaci, ale bez Ruska,“ cituje TASS ruskou diplomacii.

Začíná summit lídrů států EU

Hlavním tématem summitu bude válka Ruska proti Ukrajině a problémy s ní spojené. Summit EU podle návrhu závěrečného prohlášení vyzve k posílení vazeb s Ukrajinou. Lídři unijních zemí však Kyjevu neslíbí členství v bloku. Také se chystají vyzvat k rychlému přijetí dalších sankcí vůči Rusku, když budou nutné.

Český premiér Petr Fiala (ODS) pak chce, aby v závěrech summitu EU v Paříži bylo mimo jiné potvrzeno, že každý stát má svobodu zvolit si vlastní energetický mix.

Británie se obává rozmístění nebo nasazení ruských chemických zbraní na Ukrajině. Vyplývá to z prohlášení britského premiéra Borise Johnsona a ministryně zahraničí Liz Trussové.

Johnson vyjádřil obavy, že Rusko na Ukrajině umístí chemické zbraně. „Ty řeči o chemických zbraní, to je přímo v jejich scénáři,“ řekl Johnson v rozhovoru s televizí Sky News.

„Začnou říkat, že tam jsou chemické zbraně skladované jejich odpůrci nebo Američany, takže když sami rozmístí chemické zbraně, což se obávám že by mohli, budou mít jistý smyšlený příběh, připravený ke spuštění,“ varoval Johnson ve zjevné obavě, že se Rusko snaží získat dodatečnou záminku pro invazi na Ukrajinu.

„Jsme velmi znepokojeni kvůli možnému použití chemických zbraní,“ řekla Trussová zpravodajské televizi CNN. „Viděli jsme, že Rusko už dříve tyto zbraně v oblastech bojů použilo, ale byla by to z ruské strany vážná chyba, kromě vážných chyb, kterých se už Putin dopustil,“ prohlásila šéfka britské diplomacie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina se k NATO nikdy nepřipojí. Aliance je zastaralá, uvedl generál Zalužnyj

Ukrajina, která od února 2022 bojuje proti ruské invazi a už řadu let usiluje o členství v NATO, se k této alianci nikdy nepřipojí. Podle agentury AFP to v Kyjevě prohlásil bývalý hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil a současný velvyslanec v Británii Valerij Zalužnyj. Zdůvodnil to tím, že Aliance lpí na postupech z druhé světové války a není připravená na konflikty 21. století, což je v kontrastu s ukrajinskou armádou získávající zkušenosti ze současného konfliktu.
před 1 mminutou

Požáry u amerického Spokane zničily stovky budov. Policie zadržela podezřelého ze žhářství

Lesní požáry na okraji amerického města Spokane ve státě Washington zničily nejméně 700 budov a k evakuaci donutily kolem 64 tisíc obyvatel. Policie v souvislosti s jedním ze tří požárů zadržela muže, kterého podezírá z úmyslného založení ohně. Příčiny zbývajících dvou požárů vyšetřuje. Oheň od soboty zachvátil více než 4 tisíce hektarů a hasiči zatím žádné z ohnisek nemají pod kontrolou. Přestože úřady dosud nehlásí mrtvé ani zraněné, několik lidí se pohřešuje a záchranáři upozorňují, že bilance se může změnit, až se dostanou do nejvíce zasažených oblastí. Požáry u Spokane patří k nejvážnějším v letošní mimořádně silné požární sezoně na severozápadě Spojených států.
před 9 mminutami

Začaly primárky v Michiganu. Poznamenal je střet mezi demokraty

V Michiganu v úterý začaly ostře sledované demokratické primárky před volbami do Senátu. Voliči vybírají mezi umírněnou kongresmankou Haley Stevensovou a progresivním Abdulem El-Sayedem. Vítěz se utká s bývalým republikánským kongresmanem Mikem Rogersem v listopadovém klání, které je klíčové pro snahu Demokratické strany opět získat většinu v horní komoře Kongresu. S Rogersem mezi republikány o nominaci nikdo nesoupeří, uvádějí agentura AP a stanice ABC News.
před 21 mminutami

Lesní požáry mají dlouhodobý dopad na ekosystémy a lidské zdraví, varuje řecký odborník

Závažné důsledky lesních požárů jak pro životní prostředí, tak pro veřejné zdraví zdůraznil v rozhovoru pro ERTNews Demosthenes Sarigiannis, profesor environmentálního inženýrství na Aristotelově univerzitě v Soluni.
před 42 mminutami

Ukrajina opět udeřila na sklady Wildberries

Ukrajina se podle ruských úřadů v noci na úterý znovu zaměřila na sklady u Moskvy a Petrohradu včetně skladiště největšího ruského on-line prodejce Wildberries. Požáry vypukly ve skladových komplexech ve vesnici Krasnyj Bor v Leningradské oblasti a ve městě Čechov v Moskevské oblasti. V útocích během noci pokračovala také Moskva. Ruský vzdušný útok na severoukrajinské město Sumy zabil tři lidi a několik dalších zranil, uvedl velitel vojenské správy ukrajinské Sumské oblasti Oleh Hryhorov.
09:06Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Enormní vlnu násilí na Západním břehu živí beztrestnost osadníků

Západní břeh zachvátila bezprecedentní vlna násilí. Palestinci mluví o stále četnějších útocích radikálních osadníků, jež jdou ruku v ruce s demolicemi domů a vysídlováním. Mezinárodní organizace i někteří západní aktéři varují před plíživou anexí okupovaného území. Podle expertů se navíc nedá očekávat, že by se situace výrazně změnila po říjnových parlamentních volbách – izraelská opozice totiž vnímá palestinskou otázku podobně jako současná silně pravicová vláda.
06:00Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Americký ICE mění taktiku, na intenzitě zásahů ale neubírá

Federální úřad pro vyšetřování (FBI) již nebude vyšetřovat napadení imigračních agentů. Takové případy přitom mohou přinést důkazy o jejich protiprávním postupu. Pracovníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) během léta zostřili své zásahy proti imigrantům, nově se zaměřili na americká letiště a koordinaci s celostátními i lokálními bezpečnostními složkami. Stát New York se dlouhodobě snaží takové spolupráci zamezit, navzdory vůli některých šerifů.
před 7 hhodinami

VideoHrozilo jim vyhynutí. Teď je krokodýlů na Borneu tolik, že ohrožují místní lidi

Obyvatelé malajského Bornea čelí narůstajícímu nebezpečí krokodýlích útoků. Za poslední čtyři roky tam tito plazi usmrtili skoro tři desítky místních. Kritická situace je paradoxně výsledkem špičkové ochrany přírody. Ještě v osmdesátých letech totiž v některých oblastech ostrova krokodýlům hrozilo vyhynutí. Na vině byl jejich nadměrný lov. Jeho přísným zákazem malajsijská vláda docílila po půl století de facto zázraku, kdy se krokodýlí populace plně zotavila. „V některých oblastech řeky narazíme každých dvě stě metrů až na čtyři krokodýly,“ říká tamní lovec. Četnější nebezpečná setkání souvisejí nejen s prudkým nárůstem populace chráněných plazů, ale také s růstem počtu obyvatel. Krokodýlům každopádně lidská přítomnost nevadí. Na nárůst rizika místní reagují stále častějšími pokusy nebezpečné plazy odchytit.
před 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.