Jednání mezi Kyjevem a Moskvou provázejí nejasnosti. Putin v delegaci chybí

Nahrávám video

Po více než třech letech se Rusko a Ukrajina chystají obnovit mírová jednání. O ukončení ruské agrese mají opět jednat v Turecku. A to už ve čtvrtek. Klíčovou roli sehrál americký prezident Donald Trump, který Moskvu a Kyjev tlačil k jednání. Ve středu večer ruská agentura TASS uvedla, že ruskou delegaci povede poradce šéfa Kremlu Vladimira Putina Vladimir Medinskij. Podle ČTK z vyjádření Kremlu vyplývá, že sám Putin se jednání v Turecku nezúčastní. Moskva dlouho nechtěla upřesnit, kdo ji v Istanbulu bude zastupovat. Krátce po oznámení z Kremlu agentura Reuters napsala, že do turecké metropole nedorazí ani Trump.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj již před několika dny avizoval, že v Istanbulu bude na Putina čekat osobně. Moskvu nicméně podezírá, že o konec krveprolití neusiluje.

Moskva tvrdí, že její delegace bude ve čtvrtek v Istanbulu připravena jednat s ukrajinskou stranou. Kreml podle agentury TASS oficiální složení vyjednávacího týmu oznámil až ve středu pozdě večer. Delegaci povede už zmíněný Medinskij, její součástí budou také například náměstek ministra zahraničí Michail Galuzin, zástupce náčelníka generálního štábu Igor Kosťukov či náměstek ministra obrany Alexandr Fomin.

Agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaného amerického představitele krátce po vyjádření z Kremlu uvedla, že Trump do Istanbulu rovněž nedorazí, ač to dříve zvažoval. Jeho přítomnost přitom dříve žádal sám Putin.

Pokud by se jednání zúčastnily všechny tři hlavy států, tedy Putin, Zelenskyj i Trump, měl jej podle dostupných informací vést turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Rokování delegací by pak vedl americký ministr zahraničí Marco Rubio.

Na večerní informaci o složení ruské delegace Kyjev bezprostředně nereagoval. Ve středu vpodvečer ale Zelenskyj prohlásil, že Kyjev čeká na to, kdo bude Rusko na navrhovaných jednáních v Turecku zastupovat, a teprve poté se rozhodne o dalším postupu. „Čekám, kdo z Ruska přijede, a pak určím, jaké kroky by měla Ukrajina podniknout. Signály v médiích jsou zatím nepřesvědčivé,“ uvedl Zelenskyj ve svém pravidelném večerním videoposelství. Dodal, že Ukrajina se setkání „nebojí“.

Turecko jako člen NATO sice vojensky a diplomaticky podporuje Ukrajinu, obzvlášť v oblasti obchodu ale zároveň úzce spolupracuje s Moskvou.

„Byl bych velmi překvapen, kdyby tam Vladimir Putin přijel“

„Byl bych velmi překvapen, kdyby tam Vladimir Putin přijel,“ uvedl ve středu v Interview ČT24 s moderátorem Danielem Takáčem bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR Jiří Šedivý s tím, že se sice očekává, že by mohl nastat zásadní průlom, ale celý postup a příprava jednání jsou dle něj hodně uspěchané. „Na to, aby se potkali dva prezidenti, je potřeba relativně dlouhá doba přípravy, jednání, a to nejen o procesních záležitostech, ale také o obsahových. To je poměrně dlouhý proces a za čtrnáct dní, tři neděle to není možné zvládnout,“ upozornil.

Poukázal na to, že jednání na pozadí probíhají, což prý ukazuje i to, že Američané několikrát navštívili Kreml. „Ale nemyslím si, že by to postoupilo nějakým dramatickým způsobem dále. Ostatně prezident Trump a jeho nejbližší vyslali signál, že pokud se postup výrazným způsobem nezmění a nebude slibné, že by jedna nebo druhá strana dospěla k zásadním rozhodnutím, tak odejdou ze zprostředkovatelské pozice,“ připomněl. Podle něj to ukazuje, že Američané vidí, že problém je hlubší, „než si původně mysleli a nebude tak jednoduché současnou ruskou agresi zastavit“.

Nahrávám video

Putin žádal účast Trumpa

Moskva dlouho nechtěla zveřejnit, kdo ji bude v turecké metropoli zastupovat, ačkoli do jednání zbývaly pouhé hodiny. Ve středu odpoledne mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov pouze sdělil, že „ruská delegace bude 15. května čekat na tu ukrajinskou v Istanbulu“, ale přesné složení neupřesnil s tím, že se čeká na schválení Putinem.

Ten původně podle americké strany doufal, že se v Turecku osobně setká s Trumpem. Ten je právě na Arabském poloostrově a na čtvrtek má naplánovaný program ve Spojených arabských emirátech. „Nevím, zda (Putin) dorazí, pokud bych tam já nebyl. Zjistíme to,“ sdělil dříve ve středu šéf Bílého domu.

Ukrajinská a ruská delegace se poprvé setkaly k jednání v Bělorusku jen několik dní po začátku otevřené ruské agrese, která začala na konci února 2022. Naposledy se osobně setkaly v březnu 2022 v istanbulském paláci Dolmabahçe. Jednání však zkolabovala mimo jiné kvůli snaze Kremlu vynutit si právo veta vůči mezinárodní pomoci Ukrajině v případě další agrese. Svoji roli sehrál i fakt, že se v té době ukrajinským silám podařilo vytlačit ruské jednotky z okolí Kyjeva a odhalit masakry spáchané například v Buče.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 44 mminutami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 1 hhodinou

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 4 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 5 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 6 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 7 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...