Řešení konfliktu na Ukrajině se možná nebude moci hledat na půdě EU, ale na jiném evropském půdorysu. V Interview ČT24 to uvedl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). Jednota Evropské unie, co se týče diplomatické izolace Moskvy, byla podle něj v poslední době nabořena. Aby měla šanci zúčastnit se jednání o míru, bude Evropa muset dělat konkrétní kroky, včetně zvýšení výdajů na obranu, míní Lipavský.
Po skončení letošní mnichovské bezpečnostní konference se o víkendu objevily komentáře srovnávající ji se schůzkou v roce 1938, kdy evropské mocnosti postoupily československé pohraničí nacistickému Německu. Lipavský sám paralelu při svých zahraničních projevech používá jako varování před špatnou mírovou dohodou a appeasementem, který by vedl k tomu, že Rusko dosáhne svého diplomatickou cestou, uvedl ministr v Interview ČT24.
„Mě ta přirovnání nepřekvapují, protože historické paralely, i skrze to místo a určitý turbulentní zahraničněpolitický vývoj, který vidíme, tak se to objevovalo v různých vtípcích. Můžeme vést debatu, jestli se něco takového děje – já jsem přeci jen trochu klidnější,“ konstatoval diplomat.
Připomněl, že začala politická jednání, kdy mezi sebou přímo jednají USA a Rusko. „Probíhají jednání v Rijádu, nevíme jejich obsah ani výsledek, zároveň probíhá schůzka v Paříži, taky poměrně hodně propíraná. Zároveň ale platí, že Ukrajina se brání a je to suverénní země a viděli jsme, že odmítla dohodu o minerálech, kterou předložily Spojené státy,“ upozornil Lipavský.
Šéf Bílého domu Donald Trump dříve uvedl, že chce za pokračující finanční a vojenskou podporu napadené země strategické nerosty, a to v hodnotě asi pěti set miliard dolarů.
Podpora Ukrajiny větší silou
Vyjednávací pozice Ukrajiny se nyní podle Lipavského odehrává ve válečném úsilí. „Spojené státy mají nové vedení, které dělá, co říkalo, tedy hledá konec konfliktu. Zároveň vidíme, že evropské státy nejsou součástí amerických snah. Je to dokladem toho, že abychom zůstali relevantní, musíme být připraveni do těch věcí vstoupit a třeba navýšit výdaje na obranu,“ poznamenal šéf české diplomacie.
Ruský ministr zahraniční Sergej Lavrov prohlásil, že Evropa nemá na jednáních o Ukrajině co dělat. Lipavský by ale těmto tvrzením nepřikládal váhu, podle něj jde pouze o další z „posměšků přicházejících z Moskvy“.
„My jsme měli jednotu v tom, že se s Ruskem nejedná na oficiální úrovni. Ta byla čas od času narušena dlouhými telefonáty z Paříže, Berlína, rakouský kancléř tam odcestoval a teď jsme byli svědky, že Fico nebo Orbán jednali s Ruskem. V principu ta jednota držela, to se proměňuje a my na to budeme muset najít správnou odpověď,“ míní Lipavský.
Podle ministra zahraničí je třeba dělat konkrétní kroky, aby Evropa byla součástí procesů, ne se „hlásit o místo u jednacího stolu“. „Pozdě není. V případě Česka a Evropy je to o pokračující podpoře Ukrajiny tak, jak jsme to doteď dělali, ale možná i větší silou,“ podotkl ministr s tím, že USA podle něj nemají dost nástrojů na to, aby něco vyřešily bez Evropy. „Nelze si představovat, že pouze v trojúhelníku Ukrajina, Spojené státy, Rusko bude tato situace vyřešena, to není reálné,“ je přesvědčen diplomat.
Washington už se evropských spojenců táže, co mohou nabídnout směrem k Ukrajině, ať už jde o zbraně, vojáky, či bezpečnostní záruky. „Musíme se reálně zamyslet nad tím, jak můžeme společně přispět k evropské bezpečnosti. My dokážeme k některým iniciativám přispět skutečně hodnotně. Česká muniční iniciativa je extrémně úspěšná, děláme tam dobrou humanitární práci. Vojáci na Ukrajině jsou velice citlivá otázka, v tuto chvíli bych o tom nechtěl spekulovat,“ uvedl Lipavský.
Silné evropské armády
Některé mírové mise byly v minulosti velmi neúspěšné, míní ministr. Vojáky by zvážily vyslat třeba Švédsko či Velká Británie. „Je to silný krok od silných zemí, který si neumím představit, že Česko v této fázi položí na stůl. Myslím, že bychom měli být velmi odpovědní a musel by to schválit český parlament,“ řekl ministr, který si myslí, že hlavní úkol je, aby Ukrajina sama o sobě byla co nejsilnější, a je tak třeba navyšovat výdaje na obranu, jak žádá po spojencích i Trump.
V médiích se často propírá téma společné evropské armády. „Já jsem na tu výzvu Zelenského reagoval, že bych chtěl vidět ne silnou evropskou armádu, ale silné evropské armády, a to jsme zpět u výdajů na obranu, bez kterých se prostě neobejdeme. Jakékoli řešení, které nebude obsahovat vyšší výdaje na obranu, bude řešení, kdy prodáváme naši suverenitu, schopnost se samostatně rozhodovat, budou to domlouvat USA s Ruskem nebo Čínou,“ varoval Lipavský.
Šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó obvinil evropské lídry, že chtějí zabránit dohodě o konci války. Proruské postoje zastává i slovenský premiér Robert Fico. Podle Lipavského se najde řešení o Ukrajině na evropském půdorysu, kam může patřit třeba Británie, ale některé země možná naopak nebudou chtít být jeho součástí. „Evropská unie možná nebude nejsprávnějším místem, kde takovou debatu vůbec bude možné vést,“ poznamenal šéf české diplomacie.
