Kopečný: Babiš neměl o muniční iniciativě kompletní informace. Otočil i díky chvále partnerů

Nahrávám video

Premiér Andrej Babiš (ANO) dříve v opozici nemohl mít vhled do fungování muniční iniciativy, sdělil v Interview ČT24 někdejší vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Proto podle něj předseda vlády po svém jmenování z původního postoje, že Česko projekt úplně zruší, ustoupil. K tomu, že Babiš svolil ke koordinaci iniciativy, ač do ní země nebude finančně přispívat, pomohla podle Kopečného i mezinárodní situace. Od významných českých partnerů totiž slyšel, že má smysl, míní.

Ačkoliv šéf nového kabinetu Babiš nejprve sliboval, že muniční iniciativu zruší, začátkem roku ohlásil, že se tak nestane a Praha ji bude koordinovat, i když do ní finančně přispívat nebude. Podle Kopečného za Babišovým obratem stály nejprve vnitřní důvody.

„On nemohl mít vhled do toho, jak systém funguje. Ty informace mu tehdejší vedení ministerstva obrany neposkytlo. A nyní je měl. Zjevně po tomto auditu nabyl přesvědčení, že informace, které dostal předtím, byly nepřesné, zavádějící a že jde o systém, s nímž se dá pracovat reprezentativně a je dobrý pro Česko,“ vysvětlil moderátorovi Danielu Takáčovi Kopečný.

Jako další důvod změny názoru uvedl mezinárodní situaci: „Po prvním mítincích, které měl nový český premiér v Bruselu, a v rámci svých bilaterálních jednání mnohokrát slyšel od nejvýznamnějších českých partnerů, že to je něco, co má svoji váhu pro státy jako Německo, Dánsko, Holandsko, pro generálního tajemníka NATO a další.“

Bývalý zmocněnec rovněž popřel Babišovy výroky o tom, že by se dříve o financování projektu ze státního rozpočtu mlžilo. „Všechny finanční transakce, které probíhaly, jsou čísla, která byla zveřejněna. Funkční mechanismus se nezveřejňuje,“ řekl. Jiné než deklarované příspěvky se podle jeho informací nevyužívaly.

Hlavním limitem iniciativy byly peníze

Kopečný v pořadu také přiblížil, jak iniciativa za jeho působení fungovala a jak funguje nyní. „V oblasti těžké pozemní techniky a munice, hlavně té velkorážové, ale i malorážové, kde jsme dodali přes sto milionů kusů, jsme se vyprofilovali jako nejspolehlivější dodavatelé,“ shledal.

S procesními limity projektu si Česko podle něj poradilo už v roce 2022 po vypuknutí rusko-ukrajinské války. „Doladili jsme si za jaké peníze co nakoupit, jak to dodat, jak to udělat správně s udělením licence v rámci akvizičního procesu. Limitem ale zůstaly finance,“ konstatoval. Kdyby v projektu bylo více peněz od partnerů ze Západu nebo od ukrajinské armády či ukrajinského ministerstva obrany, bylo by podle Kopečného možné provádět větší nákupy.

Také se podle bývalého zmocněnce několikrát stalo, že o stejný nákup usilovala i ruská strana. „Stávalo se nám, že jsme naráželi na limity toho, že ne každý stát nám chtěl dané produkty prodávat. Například protože zároveň přijela ruská delegace a snažila se o totéž,“ popsal. Na trhy podle něj jezdilo mnoho delegací, primárně obchodní firmy – Britové, Američané, ale i zástupci z Ruska nebo z Blízkého východu napojení na ruské majitele. Zmíněné omezení penězi však tento problém nepředčil.

Pojistka proti korupci

Česká muniční iniciativa si podle Kopečného ošetřila, že nakoupený materiál putuje skutečně na frontu. Vyplácení po uzavření kontraktu na munici nebo jiné vybavení totiž probíhá měsíčně. „Dodáváme průběžně a tudíž i průběžně platíme. Kdyby došlo k jednání, které by donoři shledali problematickým, další měsíc už by peníze neposlali,“ řekl.

Ministerstva obrany české a ukrajinské strany spolu také za vlády Petra Fialy (ODS) podle Kopečného intenzivně komunikovala. Praha prý z Kyjeva dostávala reporty i videa o tom, jak se technika využívá. „Nikdy jsme nenabyli dojmu, že by mohla mířit někam dál,“ dodal.

Kopečný ale uznal, že na začátku války bujel obchod s produkty jako jsou helmy nebo neprůstřelné vesty. „Nedělo se to ale s čistě vojenskou technikou a neděje se to ani s drony, které jsou nyní hlavním tématem udržení vojenské linie,“ zmínil.

„Ochota Ukrajinců dohodnout se je vyšší než Rusů“

Kopečný se rovněž vyjádřil k nedávnému tvrzení prezidenta USA Donalda Trumpa, že Ukrajinci brzdí mírová jednání. „Ochota Ukrajinců dohodnout se je rozhodně mnohokrát vyšší než ta ruská,“ řekl. Trump podle něj mění narativ, kdo za zdržování může, podle toho, s kým jedná v poslední době a kdo ho přesvědčí.

„Pořád platí, že Ukrajina je velmi ochotná přistoupit na mnoho kompromisů, které by byly ještě před dvěma lety nemyslitelné, ale je tam jedna oblast, na kterou nikdy nepřistoupí. A to je odevzdání území, které její armáda kontroluje, to je zbytku Doněcké oblasti,“ myslí si.

Trump podle Kopečného usiluje primárně o legitimní získání Nobelovy ceny míru, čemuž přizpůsobuje vyjadřování. „Chce mít klid, chce mít problém ze stolu,“ sdělil. Jeho hlavním cílem je však mít silnou Ameriku a zabývat se tímto sporem po celou délku svého mandátu nehodlá, míní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 1 mminutou

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 18 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 2 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...