Spojenci hledají cesty k míru, Putin k obnově sovětského impéria, věří Fiala

Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) uvítal, že prezident USA Donald Trump se snaží ruskou válku na Ukrajině zastavit. Problémem je dle Lipavského ruský imperialismus, nikoliv touha Ukrajiny po svobodě, napsal po summitu mezi Trumpem a ruským vládcem Vladimirem Putinem. USA a spojenci hledají cesty k míru, řekl k setkání premiér Petr Fiala (ODS). Podle místopředsedy sněmovny Karla Havlíčka (ANO) nešel od schůzky očekávat konec konfliktu.

Výsledky pátečního setkání Trumpa s Putinem podle Fialy potvrdily, že Spojené státy a jejich spojenci hledají cesty k míru na Ukrajině. Putin podle něj ale usiluje o co největší územní zisky a obnovení sovětského impéria. Premiérovo vyjádření poskytl mluvčí vlády Jakub Tomek.

Tématem jednání Trumpa s Putinem měla být válka na Ukrajině, kterou Rusko rozpoutalo před třemi a půl lety. „Vítám, že se prezident Trump snaží válku zastavit, že o tom průběžně hovoří s evropskými představiteli a že bude o výsledcích dnešního jednání informovat i nás v Evropě. Včetně prezidenta (Ukrajiny Volodymyra) Zelenského,“ napsal Lipavský po půlnoci z pátku na sobotu. Od Putina podle něj na tiskové konferenci zazněly stejné propagandistické „žvásty o kořenech konfliktu“, jaké hlásá jeho státní televize.

„Problémem je ruský imperialismus, nikoliv ukrajinská touha žít svobodně. A nezapomínejme, že právě v těchto slovech je skryta i Putinova snaha o návrat bezpečnostní architektury do roku 1997. Do momentu, kdy Česko ještě nebylo součástí NATO,“ upozornil Lipavský. Zabránit takovým scénářům je podle šéfa diplomacie v tuzemském existenčním zájmu. „Kdyby to Putin s jednáním o míru myslel vážně, tak celý den neútočil na Ukrajinu,“ dodal.

Podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) jednání nepřineslo zásadní posun k ukončení války na Ukrajině. Je podle ní třeba zachovat soudržnost Západu a vytrvat v podpoře Ukrajiny. „Snaží se (Putin) prodlužovat konflikt, aby dosáhl maxima svých cílů z hlediska ruské expanze. Bez ohledu na lidské oběti a devastaci ukrajinských měst,“ napsala ministryně.

Nahrávám video

Lipavský v sobotu hovořil se svým nizozemským a britským protějškem Casparem Veldkampem a Davidem Lammym. Ústředním tématem obou hovorů byla podpora Ukrajiny v jejím boji proti ruským okupantům. Kromě toho telefonoval s ministrem zahraničí Polska Radosławem Sikorskim a šéfkou finské diplomacie Elinou Valtonenovou, koordinace evropského postupu je podle něj klíčová.

Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) je pozitivní, že se na Aljašce vedlo jednání. „Ale bohužel je evidentní, že skutečně o mír Vladimiru Putinovi nejde, že mu nejde o zastavení umírání nevinných a zbytečných obětí. Kdyby ta vůle byla, tak by se okamžitě útoky Ruska vůči Ukrajině zastavily,“ napsal na síti X vicepremiér. Podle něj příměří není primárně otázkou vnějších okolností, ale Putinova rozhodnutí.

Nahrávám video

Také ministr pro vědu a výzkum Marek Ženíšek (TOP 09) míní, že Putin mír teď nechce, jinak by Ukrajinu opustil. „Ruský imperialismus je hrozba, které musíme vzdorovat. To platilo včera, platí dnes a bude platit i zítra,“ konstatoval na síti X.

„Trump při jednáních s Putinem dle očekávání nedosáhl ničeho. Nad očekávání byly jen pocty a vřelost, s nimiž byl masový vrah a válečný zločinec na Aljašce přijat. Do složitých diplomatických jednání zkrátka není možné vstupovat vyzbrojen jen vlastním egem,“ napsal na sociální síti X ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).

„Schůzka na Aljašce je ztracenou příležitostí. Ruský diktátor jen vodí Trumpa za nos. Využívá ho k šíření svých lží a aby ukázal, že je pro USA partnerem k jednání a ne válečným zločincem a ‚ozbrojenou benzinovou pumpou‘. Je zjevné, že Rusko nemá o mír na Ukrajině vůbec zájem,“ napsal předseda Pirátů Zdeněk Hřib na sociální síti X.

Evropa měla mít větší odvahu, míní Havlíček

Schůzka může být podle Havlíčka začátek konce války, její ukončení ale dle něj čekat napoprvé nešlo. „Musím znovu zopakovat, že kdyby Evropa v průběhu roku 2024 měla větší odvahu, nemusel dnes tahat za delší konec provazu Trump,“ uvedl. Podle něj je potřeba mít na paměti, že ukončení války by mělo být v souladu i s ukrajinskými zájmy. Čím déle se však bude válčit, tím méně tomu tak podle něj bude.

„Pro mě je úspěch, že se jednání uskutečnilo, že Donald Trump bude informovat evropské kolegy a Volodymyra Zelenského. Je to určitý základ pro další jednání. Nikdo nemohl očekávat, že z prvního jednání mezi těmito dvěma prezidenty se stane nějaký zázrak,“ míní europoslanec Jaroslav Bžoch (ANO)

Podle Okamury je schůzka spíše o politickém signálu

Podle předsedy SPD Tomia Okamury je ruská pozice neměnná od února 2022. Putin ji na schůzce zopakoval, Trump mluvil stručně a mlhavě. „Summit tedy nepřinesl zásadní průlom, ale otevřel kanál pro další diskusi. Výsledkem je spíše politický signál ochoty komunikovat než konkrétní věci,“ sdělil Okamura.

Putin na tiskové konferenci po jednání s Trumpem rozhovory označil za konstruktivní a užitečné. Ukrajina byla podle něj jedním z témat jednání. Šéf Kremlu dále prohlásil, že shody dosažené na summitu na Aljašce by mohly být odrazovým můstkem pro ukončení války na Ukrajině a také pro obnovení vazeb mezi Moskvou a Washingtonem. Trump jednání označil za extrémně produktivní, přineslo podle něj „skvělý pokrok“. Konkrétní detaily ale politici nesdělili. Brífink ukončili, aniž by odpověděli na dotazy přítomných novinářů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 6 mminutami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 24 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 2 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...