Minulou středu zažila Litva dvě hodiny, jaké ve své novodobé historii nepamatuje. Do vzdušného prostoru země podle podezření vletěl dron, což úřady přimělo poprvé v nedávné historii vyhlásit letecký poplach a vyzvat obyvatele, aby se ukryli.
Političtí lídři i šéfové odpovědných institucí uvedli, že incident posloužil jako lekce v tom, jak informovat veřejnost, zajistit, aby kryty a bezpečná místa nebyly zamčené, a garantovat připravenost škol, nemocnic a dalších institucí. Poučení si ale musela vzít i vláda. Pokaždé, když dron vstoupil do vzdušného prostoru, se zdálo, že úřady na situaci reagují za pochodu.
Ukázalo se také, že Litva zatím není připravena nejen drony neutralizovat, ale ani je sledovat ve všech částech svého vzdušného prostoru. Poté, co se drony začaly objevovat v Lotyšsku, bylo jen otázkou času, kdy dorazí i do Litvy. První z nich v květnu havaroval v severovýchodním okrese Utena. Trvalo téměř týden, než ministr obrany Robertas Kaunas potvrdil, že šlo o ukrajinský dron. V tomto případě jej radary vůbec nezachytily.
Incident Litvu znepokojil a upozornil na slabiny systému, což zdůraznil i prezident Gitanas Nauseda. „Prezident zdůraznil, že systém včasného varování zřejmě nefunguje správně,“ uvedl jeho hlavní poradce Deividas Matulionis. Větší zkouška přišla ve středu 20. května, kdy do litevského vzdušného prostoru vstoupil další dron a úřady vyhlásily letecký poplach.
Ve snaze zachytit dron byly nasazeny portugalské stíhačky F-16 umístěné v Estonsku a také litevské vojenské vrtulníky. Rumunské stíhačky rozmístěné v Šiauliai kvůli špatným povětrnostním podmínkám nevzlétly. Pronásledování nebylo úspěšné a dron zmizel z radarů.
Podle zdrojů LRT dron vstoupil do Lotyšska z Ruska, letěl podél hranice, přeletěl do Běloruska, vrátil se do Lotyšska a nakonec vstoupil do Litvy. Poslední místo, kde jej zachytil radar, bylo poblíž města Merkine. Následná pátrací operace, jejímž cílem bylo zjistit, zda dron havaroval, nebo opustil litevský vzdušný prostor, znovu ukázala, že jakýkoli objekt letící pod úrovní radarového pokrytí se může pohybovat do značné míry nepozorovaně. Pátrání bylo neúspěšné a později bylo odvoláno. „Objekt se nenašel, takže není o čem mluvit,“ řekl náčelník litevské obrany Raimundas Vaikšnoras.
Litva při ochraně vzdušného prostoru spoléhá na NATO
Litva se zatím může spoléhat pouze na misi NATO pro ochranu vzdušného prostoru a na systémy protivzdušné obrany, které už má k dispozici. Patří mezi ně radary, které ale nedokážou zachytit nízko letící objekty, drahé baterie protivzdušné obrany, které nejsou určené proti dronům, a některé systémy menší ráže. Incidenty zároveň odhalily slabiny, které zdaleka přesahují vojenské schopnosti.
Po vyhlášení leteckého poplachu obyvatelé hlásili, že mnoho krytů a bezpečných míst bylo zamčených. „Pro obce byl připraven dopis, podle něhož musí majitelé krytů alespoň v tomto období eskalace zajistit nepřetržitý přístup – neměly by být fyzicky zamčené,“ uvedl ředitel hasičského a záchranného sboru PAGD Renatas Požela.
Premiérka Inga Ruginieneová kritizovala také situaci ve školách a školkách. Někde vedení škol nebo učitelé tvrdili, že právě probíhá cvičení, jinde děti nesměly odejít do krytu, protože se konaly testy nebo hodnocení. V některých případech děti jednoduše zůstaly ve třídách nebo byly odvedeny ven na otevřená prostranství, například na stadiony. „Bylo to špatné, velmi špatné,“ řekla premiérka.
Další lekce se týkala médií. Někteří lidé považovali za ironické, že LRT RADIO hrálo píseň Franka Sinatry My Way, v níž zaznívá verš „and now, the end is near“ („a teď už se blíží konec“, pozn. red.). Jiní kritizovali veřejnoprávního vysílatele za to, že během poplachu na hlavním televizním kanálu vysílal dramatický seriál. Vedení LRT uvedlo, že si z toho vzalo ponaučení.
„Například jde o přenos rozhlasového signálu s obrazem na všechny televizní kanály. Na LRT PLIUS běžel plynule, na hlavní kanál se ale nedostal tak rychle, jak jsme chtěli. To zlepšíme,“ uvedla generální ředitelka LRT Monika Garbačiauskaiteová-Budrieneová. „Musíme také vyřešit, co vysílat živě ve chvíli, kdy rozhlasoví novináři odcházejí do krytů. Neměly by znít jen písně, které mohou působit zvláštně, ale také užitečné informace – co je kryt, kde ho najít a jak se v takových situacích chovat,“ dodala.
Nouzová aplikace nezvládla nápor uživatelů
Problémy se objevily i u nouzové aplikace LT72, která nápor uživatelů nezvládla. Varování na mobilní telefony navíc lidem přišla pouze v litevštině. Ministerstvo vnitra proto uvedlo, že dokud se technické potíže nepodaří vyřešit, budou úřady výstrahy posílat prostřednictvím SMS.
„Musíme mít akční plán, aby se to neopakovalo. Máme řešení a víme, kde se dá systém zlepšit. Ukázalo se mimo jiné, že rychlá komunikace přes média nebyla ideální. Stalo se, ale musíme se z toho poučit,“ sdělil ministr vnitra Vladislavas Kondratovičius.
Litevský pilot dronů Šarunas Jasiukevičius, který bojoval na Ukrajině, uvedl, že incidenty znovu upozornily na nedostatky v civilní ochraně. „Začali označovat nálepkami krytů prakticky jakoukoli budovu a shromažďovat lidi v naprosto nechráněných objektech,“ uvedl. „Ve Vilniusu jsme měli mnoho případů, kdy se během leteckého poplachu soustředilo velké množství civilistů ve zcela nechráněných budovách, například ve školních aulách nebo sportovních halách,“ doplnil.
Podle ministra obrany Kaunase by se situace měla během několika měsíců zlepšit po nasazení nových radarových systémů. Podle něj se mají data z radarů a senzorů sbíhat na jednom místě. Umělá inteligence pak má pomoci vyhodnotit, zda zachycený signál odpovídá dronu, balonu, nebo jinému objektu.
Dalším a možná nejdůležitějším krokem má být rozmístění záchytných dronů po celé Litvě. „Po přijetí signálu by měly automaticky odstartovat, letět k cíli podle jeho souřadnic a poté by konečné rozhodnutí učinil lidský operátor, tedy voják. Ten by rozhodl, zda cíl zničit, nebo zda se má opakovaně použitelný záchytný dron vrátit. Takovou úroveň systému potřebujeme,“ uvedl ministr obrany.
Zatím ale není jasné, kdy bude plně funkční systém protivzdušné obrany, který Litva buduje od nuly a přizpůsobuje ho vlastním potřebám. Nezodpovězená tak zůstává zásadní otázka: co by se stalo, kdyby se v litevském vzdušném prostoru neobjevil jeden dron, ale deset, nebo dokonce padesát najednou?
Článek napsal Žygintas Abromaitis (LRT.t), poprvé byl publikován 27. května 2026 v 08:19 (SELČ).
Tento článek byl přeložen za pomoci umělé inteligence.
