Unijní ministři označili íránské revoluční gardy za teroristy

Zařazení íránských revolučních gard mezi teroristy vedle al-Káidy, Hamásu nebo Islámského státu je reakcí na zásah íránského režimu proti masovým demonstracím, které si podle pozorovatelů vyžádaly tisíce obětí. „Represe nemůže zůstat bez odpovědi,“ komentovala Kallasová. „Každý režim, který zabije tisíce vlastních občanů, pracuje na svém vlastním zániku,“ dodala.

„Jestliže jednáte jako terorista, má s vámi být i zacházeno jako s teroristou,“ uvedla Kallasová po schůzce. Krok podpořil i český šéf diplomacie Macinka se slovy o tom, že Česko dlouhodobě podporuje Izrael.

Proti zařazení se stavěly zejména Itálie, Francie a Španělsko, nakonec se ale podle zdrojů podařilo „situaci odblokovat“.

Francie s krokem dlouho nesouhlasila kvůli obavám, že by to ohrozilo její občany zadržované v Íránu a také činnost několika diplomatických misí, které poskytují jeden z mála komunikačních kanálů mezi Teheránem a Evropou a jejími spojenci. Kancelář francouzského prezidenta Emmanuela Macrona však ve středu signalizovala, že Paříž rozhodnutí nakonec podpoří.

„Označení za teroristickou organizaci by íránské revoluční gardy mělo odříznout od zdrojů peněz a majetku v EU, zakázat subjektům v Unii jakoukoliv spolupráci či poskytování materiální pomoci organizaci. Mělo by to zkomplikovat například i cestování představitelů této organizace do zemí EU,“ vysvětlil bruselský zpravodaj ČT Petr Obrovský.

Íránské ministerstvo zahraničí podle agentury Reuters rozhodnutí EU odmítlo jako nezákonné a neopodstatněné. Uvedlo, že revoluční gardy jsou oficiální vojenskou institucí a jejich označení za teroristickou organizaci je nebezpečným krokem. Vyhradilo si právo přijmout reciproční opatření.

Sankce na íránské představitele

Rada EU předtím také „rozhodla uvalit omezující opatření na dalších patnáct osob a šest subjektů odpovědných za závažné porušování lidských práv v Íránu v návaznosti na násilné potlačování pokojných protestů, včetně použití násilí, svévolného zadržování a zastrašování demonstrantů bezpečnostními silami,“ stojí v prohlášení.

Nové sankce se týkají i známého íránského soudce Imána Afšárího a řady velitelů íránských revolučních gard. „Všichni se podíleli na násilném potlačování pokojných protestů a svévolném zatýkání politických aktivistů a obránců lidských práv,“ dodala Rada EU.

Mezi sankcionovanými subjekty jsou pak například Íránský úřad pro regulaci audiovizuálních médií (SATRA) či další společnosti, které se podílejí na cenzuře a kampaních na internetu.

Omezující opatření související s porušováním lidských práv v Íránu se nyní vztahují na celkem 247 osob a padesát právnických osob. Jde o poslance íránského parlamentu, tamní politiky, příslušníky bezpečnostních sil, ale i ministra vnitra Ahmada Vahídího.

Mezi sankcionovanými subjekty pak jsou například íránské ministerstvo kultury, íránské ministerstvo školství, íránská mravnostní policie, Islámské revoluční gardy, íránské donucovací orgány, věznice či tiskové agentury. Sankce spočívají ve zmrazení majetku, zákazu cestování do EU a zákazu poskytování finančních prostředků nebo ekonomických zdrojů osobám uvedeným na seznamu.

V rámci sankčního režimu souvisejícího s pomocí Íránu, kterou poskytuje Rusku, Rada EU rovněž uvalila sankce na další čtyři osoby a šest subjektů. Mezi sankcionovanými jsou firmy a podnikatelé, kteří se podílejí na vývoji a výrobě íránských balistických raket a bezpilotních letounů.

Kallasová na tiskové konferenci po jednání odpovídala také na dotaz, jak se staví k možným americkým úderům proti Íránu. „Pokud jde o útoky, tak tento region podle mě nepotřebuje novou válku,“ řekla.

Energetická podpora Ukrajiny

Unijní ministři se ve čtvrtek věnovali také už téměř čtyři roky bránící se Ukrajině. Podle Kallasové nic nenaznačuje tomu, že by Rusko mělo zájem o mír. Za válečný zločin označila útok na osobní vlak v Charkovské oblasti v tomto týdnu nebo neustálé údery na energetickou infrastrukturu, nemocnice, školy a obytné budovy.

„Vidíme, že Rusko prohrává na bojišti, tak využívá jako zbraň zimu,“ řekla. Z toho důvodu ministři přijali balík pomoci zahrnující pět set generátorů a patnáct milionů eur (365 milionů korun) pro energetickou podporu Ukrajiny. „Ale to nestačí, když vidíme, co se děje. Proto navrhujeme vytvořit pracovní skupinu, která bude lépe koordinovat energetickou podporu Ukrajiny,“ sdělila s tím, že členské státy „se mohou podívat“ na své zásoby v oblasti vzdušné obrany.

EU také přidala Rusko na seznam zemí, které jsou podezřelé z praní špinavých peněz. „Cokoli, co pomůže omezit ruské financování války, pomáhá Ukrajině,“ shledala Kallasová. Sedmadvacítka rovněž usiluje o to, aby ruští bojovníci neměli přístup do schengenského prostoru.

„Nadále pokračujeme v otázce bezpečnostních záruk. Pokračujeme ve výcviku ukrajinských vojáků a také podporujeme obranný průmysl,“ dodala unijní diplomatka.

Macinka: Dokud Rusko útočí, není důvod zmírňovat sankce

Podle Macinky je situace na Ukrajině tragická, což ministrům přes videohovor během jednání přiblížil jejich ukrajinský protějšek Andrij Sybiha.

„V důsledku toho, že jsme v rozpočtovém provizoriu, jsme mohli uvolnit maximální částku deset milionů, víc nešlo,“ komentoval pomoc zaslanou českým státem. Unijní ministři podle něj však ocenili české občany za solidaritu, kterou prokázali zasíláním peněz na sbírky na podporu Kyjeva.

„Já myslím, že dokud válka trvá, dokud Rusko útočí na Ukrajinu, tak asi není žádný důvod sankce změkčovat,“ prohlásil Macinka ráno v reakci na chystaný dvacátý balík omezení. Jde podle něj o jednu z forem, jak vyvíjet tlak na Moskvu, aby „věděla, na které straně stojíme“.

Italská premiérka Giorgia Meloniová na začátku ledna prohlásila, že „nastal čas, aby Evropa začala o ruské agresi na Ukrajině jednat také s Moskvou“. Konkrétně se vyslovila pro vytvoření funkce evropského zvláštního vyslance, který by Evropě umožnil hovořit jedním hlasem.

Macinka míní, že je lepší u jednání být než naopak. „Pokud my nic takového neuděláme, tak se také můžeme ocitnout úplně mimo dění, takže si myslím, že v určitý čas a určitý moment by to nemusel být špatný nápad, aby Evropa měla svého zmocněnce, který se bude účastnit mírových jednání,“ poznamenal.

Podle Kallasové je na Rusko nutné vyvíjet větší tlak, protože Ukrajina již několik ústupků udělala.

Další Macinkův čtvrteční program

Macinka mimo jiné ve čtvrtek hovořil s dánským ministrem zahraničí, a to o Grónsku. „Zajímal mě jeho pohled, protože on je hlavní vyjednavač,“ doplnil. Mluvil i s německým protějškem, který ho pozval na návštěvu Berlína, s italským a francouzským ministrem. Poděkoval také portugalskému šéfovi diplomacie za to, že jeho země asistovala při snaze dostat českého občana Jana Darmovzala z Venezuely.

Macinka ve čtvrtek také oznámil, že příští týden zavítá do USA. Jede tam na konferenci o vzácných minerálech, na kterou ho pozval americký protějšek Marco Rubio, upřesnil. Prý se možná zúčastní i americký viceprezident JD Vance. Hodlá se sejít i s investory, některými kongresmany a viceprezidentkou think tanku Heritage Foundation. Pozvání je podle něj důsledkem jeho dlouholetého udržování kontaktu s republikány.

Kvůli cestě do Washingtonu nestihne hlasování o nedůvěře vládě. „Diskutoval jsem to i s premiérem (Andrejem Babišem /ANO/), ale říkal mi, ať cestu neruším, že je to priorita,“ dodal.

Středeční Macinkovy schůzky

Macinka do Bruselu odjel už ve středu. Po schůzce s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem v tento den mimo jiné prohlásil, že by bylo vhodné, kdyby Česko na summitu NATO reprezentoval premiér Babiš.

„Já myslím, že předmětem schůzky (s Ruttem) bylo mnoho daleko důležitějších věcí,“ reagoval Macinka na dotaz, zda s Ruttem řešil účast českého prezidenta Petra Pavla, o němž se dříve vyjádřil, že by českou delegaci na summitu vést neměl. Poznamenal při tom, že nejde o téma k debatě právě s generálním tajemníkem, „protože jemu je to víceméně asi jedno“, ale s českou misí při NATO, která se tím bude zabývat.

Mluvčí Hradu Vojtěch Šeliga v úterý uvedl, že ve věci účasti Pavla je relevantní dohoda mezi hlavou státu a premiérem. Babiš dříve opakovaně řekl, že bude Česko na summitu zastupovat Pavel.

Rutte dle Macinky na schůzce ocenil, že Česko bude nadále organizačně zajišťovat muniční iniciativu. „Pro naše ukrajinské a západní partnery je důležité, že Česko sice nebude iniciativu financovat, ale bude v ní pokračovat,“ připojil Macinka.

Ministr se po jednání s Ruttem odpoledne setkal ještě se šéfkou unijní diplomacie Kallasovou a s komisařkou pro rozšíření Martou Kosovou. S Kallasovou debatovali zejména o ruské válce proti Ukrajině a situaci na Blízkém východě.