Moderní zbraně z chaotické války v Súdánu ohrožují celý region

Súdánští rebelové mají k dispozici moderní zbraně včetně dronů, protiletadlových střel a raketových systémů země-vzduch, nejspíš čínské výroby. Píše to list The Washington Post (WP). Jednotky rychlé podpory (RSF) nyní obléhají dárfúrskou metropoli Fášir a v červnu dobyly klíčový „trojúhelník“ na hranici s Egyptem a Libyí, pouštní oblasti, kde se pašují drogy a zlato. Krvavou občanskou válku tiše přiživují zahraniční aktéři včetně Spojených arabských emirátů.

Do Súdánu proudí sofistikované zbraně, které mění dynamiku na bojišti, prodlužují brutální konflikt a ohrožují bezpečnost v celém regionu.

Polovojenské jednotky RSF nyní disponují protiletadlovými zbraněmi, útočnými drony podobnými těm, jež používají jemenští hútíové, a nejspíš čínským systémem protiraketových střel země-vzduch, uvádí WP.

Reportér tohoto amerického deníku během nedávné cesty do Súdánu měl možnost vidět zásoby zbraní, jež za sebou podle súdánské armády zanechaly RSF při ústupu z hlavního města Chartúmu. Podle novináře se na místě nacházely SA-7, což je typ přenosného systému protivzdušné obrany (MANPADS), bezpilotní letouny, naváděné protitankové střely, rušičky, minomety a nákladní auta plná munice.

Nevybuchlá munice nalezená v Chartúmu
Zdroj: Reuters/El Tayeb Siddig

Sofistikované raketové systémy

Ve své zprávě pro súdánskou zpravodajskou službu zdokumentovala organizace Conflict Armament Research (CAR) devatenáct raket země-vzduch, které armáda údajně zabavila RSF a které byly vyrobeny v Číně i Bulharsku. „Šíření přenosných systémů protivzdušné obrany (MANPADS) je pro mezinárodní společenství kritickým problémem,“ uvedla CAR ve své zprávě.

Súdánský bezpečnostní úředník pak sdělil WP, že RSF použily k sestřelení dronů čínský protiletadlový systém FK-2000 namontovaný na nákladních vozidlech. A video na sociální síti TikTok, které zveřejnil člen RSF letos v polovině září, ukazuje raketový posilovač shodný s těmi, které se používají v systému FK-2000, upozornil expert na obranu pro oblast Blízkého východu Jeremy Binnie ze společnosti Jane's, jež se zabývá obranným zpravodajstvím.

Neexistuje žádný záznam o prodeji FK-2000 Súdánu, ale pařížská tisková agentura Africa Intelligence v dubnu informovala, že Emiráty loni darovaly Čadu dva takové systémy. Mluvčí čadské vlády Gassim Chérif na žádost amerického deníku o komentář nereagoval. Záležitost nekomentovala ani diplomacie Emirátů.

Současný konflikt v Súdánu začal jako boj o vliv mezi dvěma vojenskými představiteli – generál súdánské armády Abdal Fattáh Burhán a velitel RSF Muhammad Hamdán Dagalo přezdívaný Hemedti v roce 2021 společně provedli vojenský převrat, později se ale rozešli kvůli neshodám ohledně rozdělení moci.

Do bojů se od té doby zapojila celá řada zahraničních aktérů a konflikt ohrožuje bezpečnost v celém regionu. Válka přilákala bojovníky z Libye, Čadu, Mali, Jižního Súdánu a Středoafrické republiky či z Kolumbie. Zbraně se do země dostávají z Emirátů, Íránu i Turecka.

„Za deset let budou američtí a evropští lídři litovat své nečinnosti v Súdánu. Zhroucený stát u Rudého moře, který je zaplaven dravými islamistickými milicemi, moderními zbraněmi a genocidními vůdci, bude hrozbou pro region po generace,“ řekl WP výkonný ředitel Conflict Insights Group Justin Lynch.

Možná hrozba pro civilní letadla

Z válečných zločinů jsou obviňovány obě strany konfliktu, několik kol mezinárodních sankcí vůči RSF a súdánské armádě ani zbrojní embargo pro oblast Dárfúru ale dodávky zbraní nezastavily.

Spolupracovník súdánské zpravodajské služby tvrdí, že „byly přijaty všechny nezbytné postupy k rychlému zajištění všech opuštěných smrtících zbraní, které by mohly být použity proti letadlům… nebo k ohrožení mezinárodní bezpečnosti či civilních životů“.

S tím, jak se posouvá frontová linie a protiletadlové zbraně místy leží ponechány napospas svému osudu, ale podle expertů sílí obavy, že by mohly být použity proti civilním letadlům, případně pašovány přes propustné hranice Sahelu, kde operují teroristické skupiny jako al-Káida či takzvaný Islámský stát, podotýká WP.

Demokratická senátorka Jeanne Shaheenová z výboru pro zahraniční vztahy už vyzvala USA k důraznějšímu vymáhání amerického zbrojního embarga a k zavedení nových sankcí vůči společnostem, které z konfliktu profitují. „Příliv zbraní do Súdánu tuto zničující válku přiživuje. Mezinárodní společenství musí udělat více, aby ji zastavilo,“ apelovala na politiky.

Role Emirátů

Súdánská vláda podala začátkem března u Mezinárodního soudního dvora žalobu na Emiráty, které viní z porušení závazků vyplývajících z úmluvy OSN o genocidě. Země Perského zálivu to popírá, experti OSN i američtí zákonodárci ale považují informace za důvěryhodné.

„Podpora RSF ze strany Spojených arabských emirátů je zcela evidentní a prokázaná. Emiráty jsou hlavním podporovatelem genocidní milice RSF a jejich podíl na etnických čistkách a aktech genocidy ze strany RSF na súdánském obyvatelstvu je tak naprosto zásadní,“ uvedl analytik Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Jan Havlíček.

Emiráty sice zapojení do konfliktu popírají, podle expertů jim jde ale mimo jiné o zlato. „Skupina podnikatelů napojených na RSF si založila síť firem v Emirátech. Je mezi nimi klenotnictví, firma zaměřující se na interiérový design i poradenská společnost. Sedm z těchto firem už bylo odhaleno a postiženo sankcemi. Stojí za nimi pět klíčových osob napojených na RSF, včetně jistého Mazina Fadlally. Ten v minulosti nakoupil stovky vozů Toyota pro RSF, které pak byly přestavěny na takzvané „technicals“, pickupy s namontovanými kulomety,“ uvedl Havlíček.

Zapojení Fadlally spolu s dalšími lidmi do čtyř dubajských firem obchodujících se zlatem podle Havlíčka ukazuje, jak funguje dodavatelský řetězec zlata z válečné zóny. „Zlato se pašuje ze západního Súdánu, dováží do Emirátů a odtud prodává na světové trhy,“ popsal Havlíček.

„Ještě před vypuknutím války v roce 2023 se RSF a její vůdci pustili do podnikání v různých odvětvích. Jak ale válka pokračuje, stále více spoléhají na užší obchodní model, kde hraje zásadní roli právě těžba zlata. Aby mohli proměnit pašované zlato na tvrdou měnu, potřebují firmy a banky, přes které peníze ,vyperou‘,“ dodal analytik.

Konflikt v Súdánu, ilustrační foto
Zdroj: Reuters/El Tayeb Siddig

Utrpení civilistů v obléhaném Fáširu

Súdánská armáda letos v březnu dobyla zpět Chartúm a pronikla do dalších oblastí centrální části země. Významné zisky si ale v posledních měsících připsali i rebelové. Ti sedmnáct měsíců obléhali město Fášir, klíčovou metropoli v Dárfúru, a nyní se podle čtvrtečních informací BBC blíží ke klíčovým vojenským objektům ve městě. Území ovládané armádou se tak smrsklo na oblast kolem letiště. Pro desítky tisíc civilistů uvězněných ve městě je každý den noční můrou.

„Síly RSF město odřízly od potravinové i humanitární pomoci, na což nejvíce doplácí 260 tisíc civilních obyvatel, kteří jsou v něm uvěznění. RSF kolem města vybudovala dlouhý val, útočí drony a zasahuje i tábory pro vysídlené osoby, přičemž k úniku zůstává jen jediná, a to extrémně nebezpečná cesta,“ uvedl Havlíček.

Humanitární krize v oblasti se prohlubuje, zatímco OSN varuje před „spirálou násilí“. „Civilisté nyní přežívají na zvířecím krmivu, protože ceny potravin raketově vzrostly mimo jejich finanční možnosti. Přestože armáda občas shazuje zásoby a zbraně ze vzduchu, situace zůstává kritická – hlad a cholera si vybírají tisíce obětí. Městu navíc hrozí masakr na úrovni genocidy, pokud by se RSF podařilo prolomit obranu,“ upozornil Havlíček.

Nedávné diplomatické úsilí USA, Egypta, Saúdské Arábie a Emirátů podle analytika sice naznačovalo určitou naději na příměří, tlak na město však zatím neustává a milice RSF je nadále odhodlaná Fášir dobýt a upevnit svou kontrolu nad Dárfúrem.

Obsazení klíčového pohraničí

Už letos v červnu RSF oznámily, že obsadily súdánskou část klíčového pohraničního regionu přezdívaného „trojúhelník“ u hranic s Egyptem a Libyí. Armáda později potvrdila stažení z oblasti. Súdánští představitelé obvinili libyjskou národní armádu (LNA) vedenou maršálem Chalífou Haftárem z podpory RSF v ofenzivě. Bojovníci RSF údajně dokonce nakrátko překročili hranici do Egypta, ale velitelé jim nařídili ústup.

„RSF a libyjské síly vstoupily do oblasti a postoupily na trh, čímž prohlásily kontrolu nad regionem,“ řekl jeden z místních horníků Hassan serveru Middle East Eye (MEE). Libyjci poté oblast opustili, zatímco RSF podle Hassana začali drancovat trhy – ukradli zlato, peníze, auta a řadu dalších věcí.

Horníci sdělili televizi Darfur 24, že řemeslná těžba zlata v oblasti „trojúhelníku“ v severním Súdánu skončila asi po měsíci od dobytí oblasti RSF poté, co byly zdroje vody zničeny leteckými údery súdánské armády. To vedlo k hromadnému útěku horníků.

Pouštní země je domovem pašeráků zlata či drog, ale i obchodování s lidmi. Káhira po dobytí „trojúhelníku“ súdánskými milicemi mluvila o hrozbě pro regionální bezpečnost a svolala do Egypta krátce po sobě Burhána i Haftara, přičemž vyzývala k uklidnění situace a posílení bilaterálních vztahů. Vůdce RSF Hemedti Egypt tehdy ujišťoval, že přítomnost jeho sil na hranicích nebude pro sousední zemi představovat hrozbu.

Podle satelitních snímků, dat ze sledování letů, které získala MEE, a rozhovorů se zlatokopy a dalšími očitými svědky by podobný úspěch súdánských povstalců v pouštní oblasti, kde neplatí žádné zákony, nebyl možný bez Haftarových sil a podpory ze strany Emirátů a Ruska.

Libyjské zdroje, súdánští představitelé a bývalý americký diplomat MEE sdělili, že Haftarovy síly a RSF dostaly od Emirátů zelenou a logistickou podporu k převzetí kontroly nad pohraniční oblastí.

Satelitní snímky zveřejněné italskou tiskovou agenturou Nova pak odhalily dvě ruská nákladní letadla letící z letiště al-Kufra do oblastí RSF v Súdánu. Letiště ve městě al-Kufra hraje klíčovou operační roli a slouží jako logistická základna pro usnadnění toku zásob pro síly RSF přes odlehlé a málo monitorované koridory.

Rusko v konfliktu hraje na obě strany, jelikož má zájem o strategickou námořní základnu v Port Súdánu u Rudého moře. Moskva proto buduje vazby i se súdánskou administrativou vedenou Burhánem, která nyní sídlí v tomto městě, píše MEE.

Nezastavitelná válka

V súdánské občanské válce už zahynuly desítky tisíc civilistů, uvádí agentura AP. Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) bylo v Súdánu jen od ledna do června zabito nejméně 3384 civilistů.

Podle zářijových dat Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) je v současnosti vysídleno přibližně dvanáct milionů obyvatel zhruba padesátimilionové země. V prosinci Výbor pro kontrolu hladomoru (FRC) oznámil, že v pěti oblastech Súdánu panuje hladomor.

Boje přitom neberou konce. V srpnu RSF vytvořily svou vlastní paralelní vládu se sídlem v Dárfúru. Tento krok prohloubil faktické rozdělení země na dvě samostatné administrativní zóny a vytvořil nové překážky pro jakýkoli pokus o opětovné sjednocení Súdánu, poznamenal časopis Foreign Affairs.

„Válka v Súdánu se stala předzvěstí toho, jak by mohly v budoucnu vypadat další konflikty: chaotické a zdánlivě neřešitelné, vtahující stále více soupeřících vnějších mocností, z nichž každá má své vlastní neslučitelné zájmy. Jakmile tyto druhy válek začnou, je velmi obtížné je ukončit, protože žádný jednotlivý aktér nemá pravomoc svolat všechny aktéry (k jednacímu stolu),“ píše v analýze Foreign Affairs.

Konkurenční dynamika, která tyto konflikty rozdmýchává, je často prodlužuje, protože různé země podporují různé cíle nebo se přetahují o právo hrát mírotvorce. „Mírové dohody, které se nakonec dostanou do cílové roviny, jen zřídka dosáhnou více než zmrazení roztříštěného statu quo,“ dodává magazín.

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 7 mminutami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 25 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 2 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...