Nezávislý ruský list Novaja gazeta přerušuje práci

Ruský list Novaja gazeta, jehož šéfredaktor Dmitrij Muratov byl oceněn Nobelovou cenou, oznámil, že po další úřední výstraze přerušuje svou práci, a to až do ukončení „speciální operace“ na Ukrajině. Tímto souslovím Kreml oficiálně označuje válku, kterou rozpoutal proti Ukrajině 24. února. Redakce o tom informovala na svém webu.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

„Dostali jsme ještě jedno varování od Roskomnadzoru (ruského federálního úřadu spadajícího pod ministerstvo komunikací, pozn. red.). Pozastavujeme vydávání novin na internetu, na sociálních sítích a na papíře – do ukončení 'speciální operace na území Ukrajiny',“ uvedla redakce.

Mluvčí listu Naděžda Prusenkovová uvedla, že redakce ani neví, kvůli čemu ji cenzurní úřad varoval. „Dokonce jsme ještě nedostali do rukou první varování. Proto nevíme, co se tam praví. Odeslali zprávu o výstraze do médií, ale nám nic neposlali, do rukou jsme nic nedostali,“ řekla podle BBC.

V předvečer ruského útoku na Ukrajinu komentátorka listu varovala, že první obětí války se stanou pozůstatky svobody v Rusku.

Novaja Gazeta, kterou v roce 1993 Muratov spoluzakládal, je jedním z posledních nezávislých médií v Rusku. Noviny jsou známé hlavně pro své vyšetřování korupce nebo porušování lidských práv v Čečensku. Pro list pracovala i uznávaná novinářka Anna Politkovská, která byla v Moskvě zavražděna v roce 2006, právě v den narozenin ruského prezidenta Vladimira Putina.

Na počátku března ruští zákonodárci schválili zavedení trestní odpovědnosti za publikaci toho, co státní moc označí za dezinformace a lživé zprávy o ruské armádě, za diskreditaci ozbrojených sil a za výzvy k sankcím, a to s možným odnětím svobody až na 15 let.

Novaja gazeta poté oznámila, že ze svých stránek a sociálních sítí odstraňuje příspěvky na tato témata. „Není pochyb o tom, že tato hrozba bude realizována. Nemáme právo riskovat svobodu našich pracovníků,“ uvedl list s tím, že nadále bude informovat o důsledcích, kterým Rusko čelí: rozvíjející se hospodářské krizi, klesající životní úrovni, problémech s přístupem k zahraničním lékům a technologiím, pronásledování disidentů či protiválečných projevech.

Dražba Nobelovy ceny

Muratov minulý týden oznámil, že se chystá vydražit svoji medaili Nobelovy ceny za mír, kterou získal v loňském roce, a výtěžek věnovat ukrajinským uprchlíkům. Rusko kromě poskytnutí pomoci uprchlíkům musí podle novináře bez dalších průtahů přerušit boje, zajistit fungování humanitárních koridorů, výměnu zajatců a převoz těl padlých.

Muratov již dříve poskytl větší část finanční odměny, kterou dostal společně s oceněním, různým charitám. Stanice Rádio Svoboda v prosinci informovala, že Muratov se zřekl ve prospěch dobročinných nadací 30 milionů rublů (6,5 milionu korun) z celkové částky asi 40,2 milionu rublů (8,7 milionu korun).

Rozhovor se Zelenským

„Pro mě osobně to byl jeden z posledních zdrojů, který sídlí v Rusku a který se snažil alespoň mezi řádky nějakým způsobem informovat o té situaci,“ řekla k rozhodnutí listu Novaja gazeta redaktorka Deníku N Petra Procházková. Podotkla, že Novaja gazeta nebyla nejčtenějším médiem v zemi. „Ale byla i pro nás zdrojem informací o Rusku. Tento jeden z posledních kanálů je uzavřen a my budeme o Rusku vědět stále méně a méně,“ dodala.

Roskomnadzor také varoval ruská média, aby nezveřejnily rozhovor, který jim poskytl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Uvedl to server Meduza.io, jehož šéfredaktor se interview zúčastnil. Některá média tak i přesto učinila. Muratov se v neděli rozhovoru osobně nezúčastnil. Zaslal nicméně otázky, které zazněly v záznamu.

Nahrávám video

Na povolená státní média v Rusku dál útočí hackeři. Ti ze skupiny Anonymous oznámili, že napadli Všeruskou státní televizní a rozhlasovou společnost. Získali stovky gigabajtů dat a zveřejní je brzy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Po vítězství PSG nad Arsenalem vypukly ve Francii násilnosti

Francouzská policie zadržela 416 lidí po násilnostech, které vypukly po sobotním vítězství fotbalového klubu Paris Saint Germain (PSG) nad anglickým Arsenalem ve finále Ligy mistrů. Největší nepokoje propukly v Paříži, kde policie zadržela přes 280 osob. Informovala o tom agentura AFP.
před 3 mminutami

Izraelská armáda pronikla na jihu Libanonu nejhlouběji od roku 2000, píše AP

Izraelská armáda v neděli oznámila dobytí křižácké pevnosti Beaufort na jihu Libanonu. Podle agentury AP se jedná o nejhlubší průnik do libanonského vnitrozemí od roku 2000, kdy Izrael stáhnul své jednotky z jižního Libanonu a ukončil tak téměř osmnáct let trvající okupaci tohoto území. Dobytí pevnosti postavené na strategicky významné hoře předcházelo několik dnů intenzivních bojů mezi izraelskou armádou a militantním hnutím Hizballáh a také izraelské vzdušné údery na okolní vesnice.
07:34Aktualizovánopřed 13 mminutami

Poslední legální opoziční strana v Rusku čelí rostoucímu tlaku

Ruský autoritářský režim dlouhodobě stupňuje represe proti liberálně demokratické straně Jabloko. Ta je v zemi poslední legálně fungující opoziční silou. Desítky jejích členů jsou stíhány z politických důvodů nebo už skončily ve vězení. Další úřady zařadily na seznam takzvaných zahraničních agentů.
před 30 mminutami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00. Uzavřena byla i silnice nižší kategorie vedoucí souběžně s dálnicí.
včeraAktualizovánopřed 41 mminutami

USA při úderu na loď v Tichém oceánu zabily tři lidi, označily je za pašeráky

Armáda Spojených států v sobotu při útoku na loď na východě Tichého oceánu zabila tři lidi, oznámilo v noci na neděli na síti X velitelství americké armády SOUTHCOM, podle kterého plavidlo provozovaly neupřesněné teroristické organizace. Americká armáda v Karibiku a v Tichém oceánu útočí na plavidla, jejichž posádky považuje za pašeráky drog.
před 2 hhodinami

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 5 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 10 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 11 hhodinami
Načítání...