Nezávislý ruský list Novaja gazeta přerušuje práci

Ruský list Novaja gazeta, jehož šéfredaktor Dmitrij Muratov byl oceněn Nobelovou cenou, oznámil, že po další úřední výstraze přerušuje svou práci, a to až do ukončení „speciální operace“ na Ukrajině. Tímto souslovím Kreml oficiálně označuje válku, kterou rozpoutal proti Ukrajině 24. února. Redakce o tom informovala na svém webu.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

„Dostali jsme ještě jedno varování od Roskomnadzoru (ruského federálního úřadu spadajícího pod ministerstvo komunikací, pozn. red.). Pozastavujeme vydávání novin na internetu, na sociálních sítích a na papíře – do ukončení 'speciální operace na území Ukrajiny',“ uvedla redakce.

Mluvčí listu Naděžda Prusenkovová uvedla, že redakce ani neví, kvůli čemu ji cenzurní úřad varoval. „Dokonce jsme ještě nedostali do rukou první varování. Proto nevíme, co se tam praví. Odeslali zprávu o výstraze do médií, ale nám nic neposlali, do rukou jsme nic nedostali,“ řekla podle BBC.

V předvečer ruského útoku na Ukrajinu komentátorka listu varovala, že první obětí války se stanou pozůstatky svobody v Rusku.

Novaja Gazeta, kterou v roce 1993 Muratov spoluzakládal, je jedním z posledních nezávislých médií v Rusku. Noviny jsou známé hlavně pro své vyšetřování korupce nebo porušování lidských práv v Čečensku. Pro list pracovala i uznávaná novinářka Anna Politkovská, která byla v Moskvě zavražděna v roce 2006, právě v den narozenin ruského prezidenta Vladimira Putina.

Na počátku března ruští zákonodárci schválili zavedení trestní odpovědnosti za publikaci toho, co státní moc označí za dezinformace a lživé zprávy o ruské armádě, za diskreditaci ozbrojených sil a za výzvy k sankcím, a to s možným odnětím svobody až na 15 let.

Novaja gazeta poté oznámila, že ze svých stránek a sociálních sítí odstraňuje příspěvky na tato témata. „Není pochyb o tom, že tato hrozba bude realizována. Nemáme právo riskovat svobodu našich pracovníků,“ uvedl list s tím, že nadále bude informovat o důsledcích, kterým Rusko čelí: rozvíjející se hospodářské krizi, klesající životní úrovni, problémech s přístupem k zahraničním lékům a technologiím, pronásledování disidentů či protiválečných projevech.

Dražba Nobelovy ceny

Muratov minulý týden oznámil, že se chystá vydražit svoji medaili Nobelovy ceny za mír, kterou získal v loňském roce, a výtěžek věnovat ukrajinským uprchlíkům. Rusko kromě poskytnutí pomoci uprchlíkům musí podle novináře bez dalších průtahů přerušit boje, zajistit fungování humanitárních koridorů, výměnu zajatců a převoz těl padlých.

Muratov již dříve poskytl větší část finanční odměny, kterou dostal společně s oceněním, různým charitám. Stanice Rádio Svoboda v prosinci informovala, že Muratov se zřekl ve prospěch dobročinných nadací 30 milionů rublů (6,5 milionu korun) z celkové částky asi 40,2 milionu rublů (8,7 milionu korun).

Rozhovor se Zelenským

„Pro mě osobně to byl jeden z posledních zdrojů, který sídlí v Rusku a který se snažil alespoň mezi řádky nějakým způsobem informovat o té situaci,“ řekla k rozhodnutí listu Novaja gazeta redaktorka Deníku N Petra Procházková. Podotkla, že Novaja gazeta nebyla nejčtenějším médiem v zemi. „Ale byla i pro nás zdrojem informací o Rusku. Tento jeden z posledních kanálů je uzavřen a my budeme o Rusku vědět stále méně a méně,“ dodala.

Roskomnadzor také varoval ruská média, aby nezveřejnily rozhovor, který jim poskytl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Uvedl to server Meduza.io, jehož šéfredaktor se interview zúčastnil. Některá média tak i přesto učinila. Muratov se v neděli rozhovoru osobně nezúčastnil. Zaslal nicméně otázky, které zazněly v záznamu.

Nahrávám video

Na povolená státní média v Rusku dál útočí hackeři. Ti ze skupiny Anonymous oznámili, že napadli Všeruskou státní televizní a rozhlasovou společnost. Získali stovky gigabajtů dat a zveřejní je brzy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoSoupeřem Česka o místo v Radě bezpečnosti bude „nelehká“ Arménie, soudí Kmoníček

Chystáme rozjezd kampaně pro zvolení Česka do Rady bezpečnosti (RB) v roce 2031, uvedl v Interview ČT24 Hynek Kmoníček, který nastupuje jako vedoucí stálé mise při OSN. Moderátora Daniela Takáče upozornil, že když budeme hodně výrazní, naštveme spoustu lidí a ve volbě neuspějeme. Když ale budeme hodně bezvýrazní, tak si „ani nevšimnou, že kandidujeme“. Za soupeře o místo nestálého člena RB na roky 2032 až 2033 považuje „nelehkou“ Arménii. Dále hovořil o pragmatické politice tuzemska či o odlišném vidění role OSN ve vyspělých zemích a v rozvojovém světě. Vysvětloval též, proč podle něj platí, že: „OSN je ideálním pohřebištěm myšlenek, protože jsou věci, které musíte řešit, ale nesmíte je vyřešit.“ Na místo velvyslance ČR při OSN se Kmoníček vrací po 20 letech. Renomé Česka zde pak hodnotí jako odpovídající jeho příspěvku do rozpočtu, tedy ve výši 0,3 procenta.
před 15 mminutami

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 35 mminutami

„Ve tvářích Palestinců jsem viděl jen strach.“ Útoky na Západním břehu sílí

Západní břeh zachvátila bezprecedentní vlna násilí. Palestinci mluví o stále četnějších útocích radikálních osadníků, jež jdou ruku v ruce s demolicemi domů a vysídlováním. Mezinárodní organizace i někteří západní aktéři varují před plíživou anexí okupovaného území. Podle expertů se navíc nedá očekávat, že by se situace výrazně změnila po říjnových parlamentních volbách – izraelská opozice totiž vnímá palestinskou otázku podobně jako současná silně pravicová vláda.
před 1 hhodinou

Kuba se znovu ocitla bez elektřiny, úřady usilují o obnovení dodávek energie

Kubánská energetická síť v pondělí pozdě večer SELČ opět zkolabovala, informovala agentura Reuters s odvoláním na státní média. Vláda v Havaně se mezitím snaží síť zprovoznit, obyvatelé ostrovní země se ocitli v naprosté tmě a bez dodávek elektřiny i v neděli.
před 3 hhodinami

Skupina amerických států vedených demokraty žaluje Trumpa kvůli novým clům

Skupina 25 států USA vedených demokraty zažalovala administrativu prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nových cel na zboží od 60 obchodních partnerů. Podle agentury Reuters to uvedla kancelář generálního prokurátora státu Oregon Dana Rayfielda. Bílý dům na žádost o komentář zatím nereagoval.
před 3 hhodinami

Počet obětí červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125

Počet obětí dvou červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125, uvedl podle agentury Reuters předseda tamního parlamentu Jorge Rodríguez. V nemocnicích bylo ošetřeno téměř 61 tisíc lidí. Počet obětí uváděný před dvěma týdny činil 5278. Podle OSN by jich mohlo být až 50 tisíc, některé odhady však hovoří spíše o čísle blížícímu se deseti tisícům.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

USA a Írán znovu jednají, tvrdí Trump. Rozhovory nevedeme, zní z Teheránu

Spojené státy a Írán v pondělí začnou znovu jednat. Podle agentury AFP to v noci na pondělí oznámil americký prezident Donald Trump, který předtím odvolal ohlášený rozsáhlý útok proti islámské republice. Zatímco Trump tvrdil, že o odklad úderů žádal Teherán a další země v regionu, íránská média s odkazem na své zdroje označila prezidentovo tvrzení o teheránské žádosti za lež. Teherán během pondělí uvedl, že s USA nevede žádné rozhovory. Trump následně znovu prohlásil, že strany jednají.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Po vlně zatýkání se turecká opozice štěpí. Předák Özel založil novou stranu

Turecká opozice čelí největší vlně zatýkání za poslední roky. Vládní represe odstartovaly také rozdělení opozičních sil. Z Republikánské lidové strany (CHP) koncem července odešlo 91 poslanců včetně sesazeného předsedy Özgüra Özela. Založili Yeni Parti – Novou stranu. Do dvou let chtějí být hlavními vyzyvateli dlouholetého prezidenta Recepa Erdogana v příštích volbách.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.