Odhalují taktické cíle a pomáhají Rusům navádět střely. Ukrajina bojuje s kolaboranty

Ukrajinské úřady od začátku války odhalily stovky osob spolupracujících s nepřítelem. Přeběhlíci pomáhají Rusům obsadit města, sdělují jim polohu ukrajinských sil, zbrojních skladů či minových polí. Podle žalobců dokonce koordinují ruskou dělostřeleckou palbu. V jihoukrajinském Mykolajivu platí dlouhý zákaz vycházení s cílem zrádce odhalit. Podle šéfa tamní správy Vitalije Kima úřady v souvislosti s tímto nařízením zadržely dva muže, kteří údajně určovali cíle pro ruské střely, které v Mykolajivu ničily infrastrukturu.

„Útočníci neustále vizuálně sledovali objekty zajímavé pro nepřítele a výsledky vysílali pomocí propracovaných uzavřených elektronických komunikačních kanálů,“ uvádí ukrajinská tajná služba SBU v prohlášení.

Mezi zaslanými informacemi byly pozice loděnic a příslušné infrastruktury, sklady paliva nebo pohyb příslušníků a vybavení ukrajinských ozbrojených sil. S pomocí těchto informací Rusové zničili v Mykolajivu právě několik loděnic a skladů paliva, uvedly tajné služby. Oba muži jsou podle SBU ve vazbě.

Podezření na kolaboraci se nevyhýbá ani vedení země. V poslední době se pod drobnohledem ocitl místopředseda bezpečnostní rady Ruslan Demčenko, který figuruje v centru skandálu kolem lobbingu ve prospěch Ruska.

Demčenko už za minulého politického režimu prezidenta Viktora Janukovyče jako náměstek ministerstva zahraničí podle médií aktivně lobboval ve prospěch takzvané Charkovské dohody. Ta prodloužila nájem krymského přístavu Sevastopol ruské černomořské flotile do roku 2042. Nájem měl původně vypršet v roce 2017, o tři roky dříve Rusko celý Krym ilegálně anektovalo.

Na Demčenka se kvůli jeho angažmá vztahoval lustrační zákon, jeho jméno však podle listu Ukrajinska pravda zmizelo ze seznamu osob, které nesměly vykonávat veřejné funkce. Od roku 2020 byl Demčenko členem Rady národní bezpečnosti a obrany (RNBO), která je poradním orgánem prezidenta v bezpečnostních otázkách.

Mluvčí ukrajinského prezidenta Serhij Nykyforov tvrdí, že jediným důvodem Demčenkova odvolání byl jeho špatný zdravotní stav.

Kolaboranti ve vysokých patrech státu

Podle ukrajinského analytika Alekseje Kušča mají kolaboranti často několik společných rysů. „Bývalé vládní funkce, místní kontakty či zájmy v místních podnicích,“ řekl serveru al-Džazíra. Dodává, že mají případně kriminální minulost a vyznačují se láskou k penězům a moci, která nebyla současným státním zřízením uspokojena. Drtivá většina z nich byla členy proruských stran, které byly během války rozpuštěny a postaveny mimo zákon.

„Většina z nich je politickými potomky největšího ukrajinského prokremelského politického monstra – Strany regionů, odkud pocházel také bývalý prezident Viktor Janukovyč,“ podotýká Kušč. Janukovyč v roce 2014 po protestech v Kyjevě uprchl do Ruska.

Kromě vnějšího nepřítele máme bohužel i vnitřního nepřítele a tento nepřítel není o nic méně nebezpečný.
Oleksij Danilov
tajemník Rady národní bezpečnosti a obrany Ukrajiny

Analytik však dodává, že někteří přeběhlíci pocházejí i z politického tábora nynějšího ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Jedním z nich je například Alexej Kovaljev, ředitel největšího zemědělského podniku v okupovaném Chersonu, který byl dříve členem Sluhy lidu – Zelenského strany. 

Zelenskyj v červenci informoval o zahájení 651 trestních řízení týkajících se vlastizrady a spolupráce s nepřítelem. Ty se nevyhýbají ani ukrajinským tajným složkám. „Více než šedesát úředníků SBU a kanceláře generálního prokurátora pracuje proti Ukrajině v Ruskem okupovaných zónách,“ upozornil ukrajinský prezident.

Podezřelé dobytí Chersonu

Právě kolaborace uvnitř SBU podle serveru Politico zapříčinila rychlé ruské dobytí Chersonu. Město bylo prvním a na dlouhou dobu jediným velkým ukrajinským sídlem, kterého se okupanti zmocnili. Ruská armáda jej obsadila 3. března, sedm dní po začátku invaze. Tamní představitelé SBU například podle tvrzení Kyjeva nedokázali odpálit Antonivský most přes řeku Dněpr, což podle nich umožnilo ruským jednotkám snáze vniknout do města. 

Antonivský most v Chersonu (archivní snímek)
Zdroj: Alexander Ermochenko/Reuters

Šéf chersonského ředitelství SBU Serhij Kryvoručko také prý nařídil svým podřízeným opustit město ještě předtím, než zaútočí ruská vojska. Rozhodl prý tak navzdory rozkazům prezidenta. Mezitím plukovník Igor Sadokin a jeho asistent údajně informovali ruské síly o umístění ukrajinských min a pomáhali koordinovat letovou dráhu pro nepřátelská letadla.

Také bývalý vysoký úředník SBU Andrij Naumov, brigádní generál, který v SBU vedl oddělení vnitřní bezpečnosti, byl obviňován z nedostatku loajality a z předání tajných informací o jaderné elektrárně Černobyl ruským okupantům. Naumov následně uprchl ze země a byl zadržen v Srbsku v přítomnosti pašeráka, přičemž měl u sebe 600 tisíc eur v hotovosti, 125 tisíc dolarů a několik smaragdů. Ukrajinské úřady Naumova spolu se dvěma bývalými představiteli SBU obvinily z vlastizrady.

Kolaborace uvnitř SBU

V této souvislosti pak Zelenskyj odvolal šéfa SBU a svého blízkého přítele Ivana Bakanova, a to právě kvůli sériím neúspěšných operací kontrarozvědky a ztrátě Chersonu. Zelenskyj k tomu řekl, že někteří úředníci prokuratury a Státní bezpečnostní služby nyní pracují proti Ukrajině na okupovaném území.

Server Politico rovněž citoval vysoce postaveného ukrajinského představitele blízkého prezidentovi, který anonymně hovořil o situaci uvnitř SBU. „Hodně regionálních šéfů SBU se chovalo opravdu divně. Někteří utekli. Jeden velitel v Černihivu například bezdůvodně spálil celou budovu SBU. Tvrdil, že neměl čas zničit citlivé dokumenty,“ popsal pro server Politico s tím, že například policie a další místní orgány tyto dokumenty úspěšně zničit stihly.

Rusové odřízli elektrárnu v Černobylu od energie
Zdroj: ČT24

Kolaboranti pravděpodobně zapracovali také v případu dobytí jaderné elektrárny Černobyl. „V kontextu celé války totiž působí jako určitá anomálie – šlo o úspěšnou bleskovou válku v konfliktu, který se jinde vyznačoval brutalitou, velmi pomalým postupem ruských jednotek a drtivým odporem Ukrajiny,“ píše ve svém investigativním textu agentura Reuters.

Za necelé dvě hodiny po příjezdu ruských vojsk složilo bez boje 169 příslušníků ukrajinské národní gardy zbraně. Rusko obsadilo Černobyl, který je nejen úložištěm pro tuny jaderného materiálu, ale klíčovou zastávkou při cestě na Kyjev.

„Kromě vnějšího nepřítele máme bohužel i vnitřního nepřítele a tento nepřítel není o nic méně nebezpečný,“ prohlásil tajemník ukrajinské Rady národní bezpečnosti a obrany Oleksij Danilov. V době invaze mělo podle Danilova Rusko agenty v ukrajinském sektoru obrany, bezpečnosti a vymáhání práva. Odmítl uvést jména, ale řekl, že takové zrádce je třeba za každou cenu „neutralizovat“.

Přestože Rusko Černobyl dobylo, jeho plán na převzetí moci v Kyjevě selhal. Takzvaní „spící agenti“, které Moskva na Ukrajinu nasadila, podle mnoha zdrojů z Ruska a Ukrajiny svou práci neodvedli. Tajemník Rady bezpečnosti Ukrajiny Danilov řekl, že agenti a jejich vedení věřilo, že Ukrajina je slabá, což je „naprosto mylná představa“. 

Lidé, se kterými Kreml počítal, přecenili svůj vliv v letech před invazí, uvedlo pro Reuters několik tajných zdrojů, které mají blízko ke Kremlu. Moskva se podle nich při plánování spoléhala na „klauny“, kteří „něco málo vědí, ale vždy říkají to, co chce vedení slyšet, protože jinak nedostanou zaplaceno,“ řekl jeden ze zdrojů.

Stovky ruských špionů vyhoštěny

Tomu odpovídá i tvrzení šéfa britské tajné zpravodajské služby MI6 Richarda Moorea. Ten podle serveru The Record prohlásil, že v posledních měsících byly z Evropy vyhoštěny stovky ruských špionů, což zasadilo zpravodajským snahám Moskvy další velkou ránu. „V celé Evropě byla vyhoštěna zhruba polovina – podle posledního sčítání – ze čtyř set ruských zpravodajských důstojníků působících pod diplomatickým krytím,“ podotkl.

Podle něj to tak jen ve Spojeném království snížilo ruskou schopnost jakékoliv akce na polovinu. Také Evropská unie a další země zasahují proti špionům. Například Polsko v únoru zatklo španělského novináře Pabla Gonzáleze, kterého obvinilo ze spolupráce s ruskou vojenskou rozvědkou GRU. V červnu pak nizozemská jednotka zachytila šestatřicetiletého ruského špiona, který se pokusil zajistit si stáž u Mezinárodního trestního soudu a to poté, co strávil více než deset let budováním falešné identity.

Podle Moorea strávily ruské zpravodajské agentury dlouhé roky výcvikem těchto takzvaných spících agentů, ale v realitě to příliš znát není. „Nemyslím si, že vedou velkou válku. Zjevně zcela neporozuměli ukrajinskému nacionalismu, podcenili míru odporu, kterému bude ruská armáda čelit. Zároveň nedostávali správné zpravodajské informace a nebyli schopni komunikovat s Putinem,“ podotkl. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 6 mminutami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 4 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 6 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 8 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 9 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 10 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 11 hhodinami
Načítání...