Orbán by po volbách chtěl zesílit tlak na občanskou společnost, média a justici

Loňský návrat prezidenta Donalda Trumpa do Bílého domu a jeho vzpoura proti globálnímu byznysu, médiím a liberálům podle Orbána zlepšily šance maďarské vlády, aby zemi zbavila „zahraničních vlivů“ omezujících národní suverenitu, a to i s jejich agenty. Podle Orbána se to ale podařilo jen zpola, protože v tom brání, jak tvrdí, „utlačující mašinerie Bruselu“.

„Tvrdě jsme pracovali a děláme pokroky, ale dílo ještě není hotovo. Proto musíme vyhrát dubnové volby a my je vyhrajeme,“ prohlásil Orbán v sobotní zprávě o stavu národa.

Budování „neliberálního státu“

Ve svém úsilí o vybudování toho, co Orbán nazývá „neliberálním státem“, je předseda vlády obviňován z umlčování kritických hlasů v justici, akademické obci, médiích a občanské společnosti i z omezování práv menšin.

Kvůli nedodržování zásad právního státu se Maďarsko už dostalo do sporu s Bruselem, zemi tak byl i omezen přístup k unijnímu financování. Poslanci Evropského parlamentu loni v listopadu vyzvali k tvrdšímu postupu vůči Maďarsku kvůli porušování zásad demokracie a právního státu v zemi.

„Pseudoobčanské organizace, podplacení novináři, soudci, politici, algoritmy, byrokrati, kasírující miliony eur. To dnes v Maďarsku představuje Brusel,“ uvedl premiér. „Po dubnu to vymýtíme,“ dodal podle maďarské státní agentury MTI.

„Musíme si zvyknout na vědomí toho, že ti, kdo milují svobodu, se nemají bát Východu, ale Bruselu,“ citovala agentura AP Orbána. „Strašení (ruským vládcem Vladimirem) Putinem je primitivní a směšné. Brusel je však zřetelnou realitou a zdrojem bezprostředního nebezpečí,“ tvrdí. „Je to hořká pravda, a my to nebudeme tolerovat,“ dodal.

Právě Rusko ovšem rozpoutalo největší konflikt v Evropě od druhé světové války, když v únoru 2022 provedlo plnohodnotnou invazi na Ukrajinu, která se od té doby s pomocí Západu brání. Orbán se dlouhodobě staví proti vojenské a finanční pomoci Kyjevu a s Moskvou naopak udržuje dobré vztahy.

Oponent Magyar

V sobotním projevu maďarský premiér obvinil nadnárodní banky a ropné společnosti z toho, že na válce na Ukrajině vydělávají a že se spolčily s „bruselskou elitou“ a maďarskou opozicí, aby jeho stranu ve volbách porazily. „Potřebují v Maďarsku někoho, kdo nikdy neřekne ‚ne‘ požadavkům Bruselu,“ prohlásil.

Šéfa opoziční Tiszy Pétera Magyara zároveň Orbán nařkl, že ho podporují Brusel a globální korporace a že v případě volební výhry začne „okrádat maďarské rodiny“.

Magyar naopak tvrdí, že zakročí proti korupci a Orbána a jeho okolí obvinil z obohacování se z veřejných prostředků. Magyar se také domnívá, že se stal terčem očerňující kampaně v ruském stylu, jejímž cílem je zdiskreditovat ho – lidé napojení na Orbánovu vládu se prý chystají zveřejnit video, na kterém je zachycen při sexu se svojí bývalou přítelkyní.

V odpovědi na Orbánovo vystoupení Magyar chystá vlastní projev o stavu země. Jeho strana pravého středu Tisza ve většině průzkumů preferencí vede. Magyar o vítězství nepochybuje a kolegy už představuje v zahraničí, například polskému premiérovi Donaldu Tuskovi na okraj bezpečnostní konference v Mnichově jako příští ministryni zahraničí představil Anitu Orbánovou. Magyar se sešel i s německým kancléřem Friedrichem Merzem, rakouským kancléřem Christianem Stockerem a chorvatským premiérem Andrejem Plenkovičem.

„Problém Fideszu spočívá v tom, že důležitost otázky války či míru mizí a na mapě problémů lidí zaujímají silnější místo spíše otázky obživy nebo kvality veřejných služeb,“ popsal ředitel institutu pro politický výzkum v Budapešti Policy Solutions András Biro-Nagy.

Magyar slibuje návrat do hlavního evropského proudu. Po letech sporů Orbána s Bruselem o reformy má Budapešť zmrazený přístup k 18 miliardám eur z evropských fondů.

V otázce ruské agrese na Ukrajině je ale opoziční poslanec zdrženlivý. Vylučuje obnovení vojenské služby i vyslání vojáků do bránící se země.