Peking chce tajně dodat zbraně Rusku, tvrdí uniklá zpráva. Ukrajinci našli čínské díly v dronech a tancích

Americký ministr zahraničí Antony Blinken letos v únoru oznámil, že podle amerických zpravodajců Peking zvažuje poskytnutí zbraní a munice Rusku. Varoval tehdy, že podobné zapojení Číny do války vedené Kremlem by byl „vážný problém“. V březnu ale konstatoval, že podle Washingtonu Čína ještě „tuto linii nepřekročila “.

Z nově uniklých dokumentů Pentagonu ale vyplývá, že čínská Ústřední vojenská komise sdělila Rusku, že je ochotna tajně navýšit zásobování zbraněmi. Američané to zjistili z odposlechů ruské zahraniční zpravodajské služby (SVR). Ve zprávě z 23. února letošního roku se konkrétně píše, že Peking schválil postupné poskytování smrtících zbraní Moskvě, které bude maskovat jako civilní předměty.

V jiném z uniklých souborů američtí agenti tvrdí, že Peking by považoval „významný“ ukrajinský úder zbraněmi USA nebo NATO na ruské území za vyhrocení konfliktu. Podobný útok by pak použil jako záminku k dodání zbraní Rusku, napsal britský Guardian.

Americké představitele znepokojují zejména takzvané výrobky dvojího užití, jako je elektronika, kterou lze použít například jak v mikrovlnné troubě, tak v řízené střele, upozornila agentura Reuters.

Čínské díly v ruských zbraních na Ukrajině

Poradce kanceláře ukrajinského prezidenta Vladyslav Vlasjuk před pár dny sdělil, že ukrajinští vojáci nacházejí čím dále více čínských součástek v ruských zbraních. „Trend je nyní takový, že je tam méně součástek vyrobených na Západě, ale více v Číně,“ dodal.

Podle Ukrajinců se součástky čínské výroby našly například v navigačních systémech ruských dronů Orlan, které dříve používaly švýcarský systém, nebo v systémech řízení palby v ruských tancích, které původně využívaly díly francouzské výroby. Informace ukrajinské strany však nelze nezávisle ověřit, včetně toho, zda zmíněné komponenty mohly být původně určeny pro nevojenské použití nebo zda je mohla do Ruska přivézt třetí strana, zdůraznila agentura Reuters.

„Čína v historii zahájila normální obchodní spolupráci se všemi zeměmi, včetně Ruska, na základě rovnosti a vzájemného prospěchu. Pokud jde o vývoz vojenského zboží, Čína po celou dobu zaujímá rozumný a odpovědný postoj,“ reagovalo na zprávy Kyjeva čínské ministerstvo zahraničí. Moskva zprávy nekomentovala.

„Dost možná to souvisí s reexportem vojenského materiálu skrze Írán, případně skrze Severní Koreu. A současně je také potřeba zmínit právě dodávky technologií dvojího použití, jmenovitě se jedná například o pokročilou elektroniku, polovodiče nebo i chemické komponenty,“ komentoval v Horizontu ČT24 nález čínských součástek v ruských zbraních  sinolog David Gardáš.

Kyjev tvrdí, že odhalil konkrétní čínské firmy

Vlasjuk přitom tvrdí, že Ukrajina identifikovala některé výrobce nebo dodavatele vojenských součástek a sdílela tyto informace se západními spojenci. Konkrétně jmenoval čínského výrobce zbraní China North Industries Group (Norinco) a jako dalšího dodavatele poté firmu Xinxing Guangzhou Import & Export Co.

Nejmenovaný člen personálu společnosti Norinco to odmítl s tím, že společnost „nedodává Rusku součásti vojenského vybavení“. Druhá firma věc nekomentovala.

Rusko v posledních měsících výrazně navýšilo vlastní zbrojní výrobu, aby zásobovalo své vojáky na Ukrajině. Ani navýšení kapacit však Moskvě nemusí dle expertů stačit, píše server Eurasian Times.

Šedá zóna

Na plné obrátky jede i armádní výroba v Číně, která je v současnosti čtvrtým největším světovým vývozcem zbraní, připomíná server BBC News. „Čínské zbraně jsou nyní stále pokročilejší. Například její drony jsou jednou z oblastí, o kterou by Rusko mělo velký zájem,“ řekl britskému webu Siemon Wezeman ze Stockholmského mezinárodního institutu pro výzkum míru.

Jeden z vysoce postavených úředníků amerického ministerstva financí ale uvedl pro televizi CNN, že Peking se stále zdráhá Rusku pomoci vojenskou výzbrojí, což Moskvu donutilo snažit se armádní materiály poptávat v Íránu či KLDR.

Podle expertů se ale čínské dodávky nemusejí týkat přímo smrtících zbraní, nýbrž jen klíčových technologií. Nezávislé Centrum pro pokročilá obranná studia se sídlem v USA tvrdí, že čínské společnosti možná posílají Rusku elektronické součástky pro protiletadlové raketové radary.

„Existují důkazy, že Čína je největším vývozcem polovodičů – často prostřednictvím fiktivních společností v Hongkongu a Spojených arabských emirátech – do Ruska. Některé čínské společnosti také dodávají civilní drony a využívají šedé zóny mezi stanovenými vojenskými a civilními účely,“ upozornila v komentáři pro BBC expertka na ekonomické sankce z Mezinárodního institutu strategických studií Maria Shaginaová.  

Neutrální jen naoko

Peking opakovaně tvrdí, že v konfliktu zastává neutrální stanovisko, ve skutečnosti však podporuje Moskvu politicky i ekonomicky v době, kdy západní státy uvalily na Rusko bezprecedentní sankce a usilují o jeho izolaci v mezinárodním společenství.

Západ chce oslabit ruskou armádu, a tak některé z restrikcí zabraňují mimo jiné právě dodávkám vojenských technologií nebo součástek dvojího použití, jako jsou například mikročipy, které mohou být využity v běžných zařízeních i ve zbraních.

Peking se k žádným sankcím dosud nepřipojil. S Moskvou loni v únoru uzavřel dohodu o přátelství bez omezení, v níž se obě země zavázaly vzájemně podporovat své „hlavní zájmy“, včetně nároku Číny na samosprávný ostrov Tchaj-wan a ruské zájmy na Ukrajině a v dalších pohraničních regionech. Brzy poté Rusko zahájilo plnohodnotnou invazi na Ukrajinu.

Čína od té doby odmítá jasně odsoudit ruskou invazi. Místo toho opakovaně používá ruskou rétoriku, když tvrdí, že konflikt zčásti vyprovokovalo NATO neustálým rozšiřováním bloku.

Obchod a armáda

Rusko-čínský obchod navíc loni vzrostl na rekordních 190 miliard dolarů – což je o 30 procent více než o rok dřív. Peking se tak stal vůbec nejvýznamnějším obchodním partnerem Moskvy. Zatímco Čína využívá situace kolem západních sankcí a nakupuje levnou ruskou ropu a plyn, Rusové mají zájem o čínskou elektroniku, auta a domácí spotřebiče, protože západní alternativy jsou stále vzácnější, píše list The Washington Post (WP).

Ačkoli oba státy popírají, že by udržovaly vojenské spojenectví, společná armádní cvičení jsou stále častější a masivnější, všímá si WP. Jedná se o menší pozemní cvičení ve střední Asii i vzdušné hlídky a námořní cvičení daleko od břehů Číny.

Chemie dobře funguje i mezi nejvyššími představiteli obou mocností. Čínský prezident Si Ťin-pching se od začátku ruské invaze na Ukrajinu 24. února 2022 setkal už dvakrát se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem, zatímco s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským nemluvil ani jednou.

Jsme odpovědní, zní z Pekingu

Čínský ministr zahraničí Čchin Kang minulý pátek v reakci na obavy Západu z dodávek zbraní Rusku zdůraznil, že Čína nebude prodávat zbraně ani jedné straně ve válce na Ukrajině. „Pokud jde o vývoz vojenského zboží, Čína zaujímá obezřetný a odpovědný postoj,“ řekl Čchin Kang na tiskové konferenci po setkání se šéfkou německé diplomacie Annalenou Baerbockovou.

„Čína nebude poskytovat zbraně příslušným stranám konfliktu a nebude řídit a kontrolovat vývoz zboží dvojího užití v souladu se zákony a předpisy,“ dodal čínský ministr zahraničí, který je zatím nejvyšším představitelem Číny, který vyjádřil odmítavý postoj k této otázce.

Bílý dům sice Čchinův slib přivítal, zároveň ho to nijak zvlášť neuklidnilo. „Jak jsme celou dobu říkali, nevěříme, že je v nejlepším zájmu Číny jít tímto směrem. Budeme to i nadále bedlivě sledovat,“ komentovala čínské výroky mluvčí Národní bezpečnostní rady Bílého domu Adrienne Watsonová.

„My a naše partnerské vlády se neúnavně zaměřujeme na omezování přístupu Ruska ke klíčovým technologiím, které podporují jeho brutalitu na Ukrajině,“ řekl později nejmenovaný vysoký představitel ministerstva zahraničí, jehož citoval list Sydney Morning Herald. „Budeme i nadále podnikat kroky k degradaci Putinovy válečné mašinérie,“ zdůraznil americký činitel.

Spojené státy nedávno rozšířily sankční seznam o čínské společnosti, včetně prodejce satelitních snímků Spacety China, která podle ministerstva zahraničí dodávala snímky míst na Ukrajině subjektům spojeným s ruskými wagnerovci a jeho šéfem Jevgenijem Prigožinem.

Ukrajina pak zavedla restrikce vůči čínské firmě Comnav Technology za dodávky navigačních a radarových zařízení do Ruska, které by mohly být použity k podpoře ruských a íránských dronů či raket.

Zdvižený prst Západu

Před dodávkami zbraní Rusku varovali Peking i představitelé Evropské unie, kteří v posledních měsících navštívili Čínu. Kupříkladu šéf unijní diplomacie Josep Borrell pohrozil, že čínská podpora Ruska během invaze by byla „do očí bijícím porušením“ jeho závazků v OSN. Rovněž Baerbocková zmínila klíčovou roli Číny jako stálého člena Rady bezpečnosti OSN.

Peking podle ní nese zvláštní odpovědnost za pomoc při ukončení konfliktu. „Divím se, proč dosavadní postavení Číny nezahrnuje výzvu agresorovi, Rusku, aby zastavilo válku. Všichni víme, že prezident Putin by k tomu měl příležitost kdykoli a lidé na Ukrajině by si nepřáli nic jiného než konečně znovu žít v míru,“ konstatovala německá politička.

Čchin Kang při té příležitosti znovu zopakoval ochotu Číny pomoci nalézt mírové řešení války. Peking ještě před březnovou návštěvou Si Ťin-pchinga v Moskvě představil dvanáctibodový plán pro dosažení politického urovnání a ukončení konfliktu. Ten byl ovšem ve Spojených státech a v Evropě včetně Ukrajiny z velké části odmítnut.

Budování „nové stability“ ve světě

Moskva a Peking mezitím dál posilují už tak úzké vztahy. „Aktivně spolupracujeme na poli vojenských znalostí, pravidelně si vyměňujeme nám prospěšné informace, spolupracujeme na vojensko-technickém poli, provádíme společná cvičení v různých oblastech – na Dálném východě, v Evropě, na moři, na zemi i ve vzduchu,“ řekl v neděli Putin po setkání s čínským ministrem obrany Li Šang-fuem v Moskvě.

Šéf čínské obrany ocenil „podstatné úspěchy“ úzké spolupráce s ruskou armádou a uvedl, že Čína je připravena prohloubit partnerství, aby „přispěla k nové stabilitě a bezpečnosti“ na celém světě. „Naše vztahy jsou velmi silné. Překonávají vojensko-politické spojenectví za časů Studené války. Vzájemná důvěra mezi čínskými a ruskými armádami je každým dnem silnější a naše spolupráce vedla k významným úspěchům,“ prohlásil Li.

V pondělí Li navštívil vojenskou akademii generálního štábu, která je elitní vzdělávací institucí pro důstojníky ruské armády. Ruské ministerstvo obrany v prohlášení vydaném po jeho návštěvě uvedlo, že akademie na podzim přivítá na výcvikovém kurzu více než dvacet vysoce postavených vojenských důstojníků z Číny, píše agentura AP.

Čínský vládní list The Global Times obvinil západní média, že Liovu první zámořskou návštěvu od uvedení do funkce okamžitě spojují s válkou na Ukrajině. „Čína nemá žádnou povinnost opakovaně ‚prokazovat svou nevinu‘, a nikdo nemá právo nás k tomu nutit,“ uvedl list v nedělním úvodníku. Čína opakovaně obviňuje Západ z rozdmýchávání války dodávkami zbraní Ukrajině.

Role se obrací

Rusko historicky sehrálo klíčovou roli v čínském vojenském rozvoji a od 50. let minulého století poskytovalo Pekingu ohromné ​​množství pomoci. Čína dovážela a také vyráběla zbraně sovětské konstrukce, jako jsou tanky, stíhačky a střely, píše server CS Monitor.

Spolupráce zemí se pozastavila během čínsko-sovětského rozkolu v roce 1960, k obnově došlo po rozpadu Sovětského svazu v roce 1990. Podle Stockholmské mezinárodní organizace pro mír a výzkum Čína v letech 1992 až 2005 obdržela od Ruska zbraně za více než 21,5 miliardy dolarů.

V posledních letech však Čína investovala do modernizace obrany a navýšila své výrobní kapacity, čímž snížila závislost země na Ruské federaci. Podle expertů se tak  nyní role států postupně obrací.