Po tancích stíhačky. Část spojenců Kyjeva začíná mluvit o dodávkách amerických letounů F-16

Po příslibu dodávek tanků západní provenience žádá Kyjev západní partnery o poskytnutí moderních letounů F-16 vyráběných ve Spojených státech. Část spojenců již této žádosti vyjádřila podporu, část je proti. Debata o dodání stíhaček Ukrajině nicméně ožívá, uvedl list Politico s odvoláním na nejmenované diplomaty a zástupce obranného sektoru. Polsko také v pátek uvedlo, že je připravené poslat Ukrajině 60 modernizovaných tanků, včetně 30 strojů PT-91 Twardy.

Na začátku ruské invaze loni v únoru se spojenci Ukrajiny shodli, že okamžitá dodávka velkého množství zbraní napadené zemi by vedla k prudké odvetné reakci Ruska. Podle vysoce postaveného evropského diplomata se proto země dohodly na „nepsané zásadě“ – Západ bude podporu poskytovat postupně a při každém kroku vyhodnocovat ruskou odpověď, uvedl server Politico.

„Mnoho zemí na Západě si myslí, že kdybychom Ukrajině dodali veškerou techniku, o kterou nás požádala v první fázi války, došlo by k silné ruské reakci, včetně jaderné. Můžete to nazvat procesem, jak si nechat (ruského prezidenta Vladimira Putina) zvyknout,“ řekl diplomat.

V rámci této strategie se pomalu pomoc Západu navyšovala. Začala protitankovými střelami Javelin a systémy protivzdušné obrany, následovaly dodávky raketometů HIMARS, naposledy byla schválena pomoc v podobě obrněných vozidel a tanků.

Pro jsou Nizozemsko i Pobaltí

Nyní někteří spojenci začínají mluvit o poskytnutí stíhaček F-16. K potenciálním dodávkám letounů se staví kladně například Nizozemsko. Šéf nizozemské diplomacie Wopke Hoekstra minulý týden uvedl, že pokud jde o vojenskou podporu Ukrajiny, neexistují „žádná tabu.“ Podle Politica podporují debaty o dodání stíhaček Ukrajině také pobaltské státy, vyzbrojení Ukrajiny moderními bojovými letouny nevylučuje ani Paříž.

Poptávce je připravena vyhovět též společnost Lockheed Martin, která tyto stroje vyrábí, uvedla pro Financial Times. Do jednání o potenciálních dodávkách letounů na Ukrajinu firma sice přímo zapojena není, nebrání se však předání svých stíhaček třetí zemi, která o to projeví zájem s cílem „pomoci v současném konfliktu“, sdělil listu provozní ředitel firmy Frank St. John. Za tímto účelem se Lockheed Martin chystá zvýšit svoji výrobu v Greenville v Jižní Karolíně.

obrázek
Zdroj: ČT24

Proti jsou Německo i Spojené státy

Někteří spojenci se však proti poskytnutí stíhaček západní výroby vymezili. Podle listu Politico, který se odvolává na rozhovory s „půltuctem západních vojenských představitelů a diplomatů“, bude debata pravděpodobně ještě bouřlivější než spor o dodávky tanků Leopard 2.

S odkazem na obavy z další eskalace konfliktu vyloučil dodávky stíhaček ve středu německý kancléř Olaf Scholz. „Žádné dodávky stíhaček na Ukrajinu nebudou,“ řekl. „To bylo dáno najevo velmi brzy, a to i ze strany (amerického) prezidenta,“ dodal.

Případný prodej nebo poskytnutí amerických stíhaček Ukrajině třetími zeměmi si žádá souhlas právě Spojených států. Takzvaný reexport strojů na Ukrajinu je podle evropských představitelů jednou z možností, jak by mohly letouny k Ukrajincům dorazit. Washington však Kyjevu sdělil, že poskytnutí letadel je „prozatím no-go“, tedy neprůchozí.

„Je zde červená linie – ale loni v létě byly červenou linií HIMARS a to se posunulo. Pak to byly bitevní tanky a opět se posouvá,“ řekl Politicu nejmenovaný diplomat. Podle dalšího zdroje jsou sice dodávky stíhaček „dnes naprosto nepředstavitelné“, „ale tuto diskusi můžeme vést za dva tři týdny.“

Příští měsíc se opět mají sejít ministři obrany spojeneckých zemí na americké vojenské základně Ramstein v jihozápadním Německu. Očekává se, že hlavní pozornost bude věnována právě letecké podpoře. Kvůli odporu některých zemí k dodávkám F-16 se však spíše předpokládá, že se diskuze zaměří na pohotovostní plán pro případ, že by stíhačky byly v budoucnu naléhavě zapotřebí, než na samotné uzavření dohody o dodávkách.

„Evropští spojenci Ukrajiny předpokládají, že konflikt může trvat ještě tři až pět let nebo déle, a existují obavy, že Západ se blíží k hranici toho, co může poskytnout, aniž by vyvolal extrémní reakci Moskvy,“ píše Politico.

Nahrávám video

Komplexní stroje vyžadují komplexní údržbu

Americká CNN navíc upozornila, že překážkou v dodávkách moderních strojů F-16 není jen nedostatek politické vůle, ale i technická náročnost letounů. Ukrajina využívá v konfliktu zejména menší letecké základny s poměrně krátkými ranvejemi, jejichž povrch je pod úrovní západních standardů.

Kromě toho, že není jasné, kde by mohla ukrajinská armáda stroje provozovat, vyvstávají otázky také nad režimem jejich údržby. „Jsou to neuvěřitelně složitá letadla, zejména z hlediska softwaru,“ říká expert Royal United Services Institute Justin Bronk. „A jsou navržena a vyrobena zcela odlišným způsobem než letouny MIG-29 a Suchoj-27, jež jsou ukrajinští technici, kteří jsou mimořádně kvalifikovaní, zvyklí obsluhovat a udržovat.“

Na údržbu letounů by mohli být ukrajinští technici vyškoleni, což by však trvalo několik měsíců. Výcvikem by museli projít i piloti. V závislosti na zkušenostech by mohl výcvik trvat několik týdnů až měsíců.

Možným scénářem tak je, že by americké stíhačky nebyly poskytnuty přímo Ukrajině, ale zemím bývalé Varšavské smlouvy. Ty by pak Kyjevu dodaly své letouny vyrobené v bývalém Sovětském svazu.

Například Polsko na začátku války navrhlo, že ukrajinským silám poskytne sovětské stíhací letouny MiG-29, přičemž jedna z variant tohoto návrhu počítala s tím, že je v polském letectvu nahradí právě stroje F-16. Od tohoto plánu se v březnu ale upustilo s tím, že by mohl vést k vyostření konfliktu s Ruskem.

Další tanky z Polska

Právě Polsko je klíčovým spojencem Ukrajiny při dodávkách zbraní. Varšava tlačila na váhající Berlín, aby poskytl souhlas s reexportem tanků Leopard 2. Polský premiér Mateusz Morawiecki v pátek v rozhovoru s kanadskou stanicí CTV News uvedl, že kromě čtrnácti leopardů poskytne i 60 modernizovaných tanků, včetně 30 strojů PT-91 Twardy. Twardy jsou v podstatě modernizované stroje sovětské konstrukce T-72.

„Snažíme se jít příkladem. Polsko poslalo jako první země před půlrokem 250 tanků,“ připomněl Morawiecki. „Řekli jsme našim partnerům v západní Evropě, kolik tanků jsme už doručili, a citoval slova prezidenta (Volodymyra) Zelenského o tom, jak je důležité mít v tomto druhu války moderní tanky. Rusové mají ve svých skladech několik tisíc, někteří říkají dokonce přes patnáct tisíc tanků,“ dodal šéf polské vlády v interview s CTV News.

Ukrajinský prezident Zelenskyj v pátek na Twitteru Polsku za příslib desítek tanků poděkoval.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 1 mminutou

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 18 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 2 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...