Gruzínská prezidentka vyzvala Západ, aby podpořil protesty

Prezidentka hovořila krátce předtím, než se protestující a bezpečnostní složky opět střetli před budovou parlamentu. Policie proti demonstrantům, kteří pálili ohňostroje, použila vodní dělo.

Zurabišviliová, která se také osobně střetla s bezpečnostními složkami, agentuře Reuters řekla, že chce, aby evropské země vyslaly „velmi jasný vzkaz“, že neuznávají výsledek říjnových parlamentních voleb v Gruzii a že budou usilovat o jejich opakování. Prohlásila, že silná podpora Západu je „jediným politickým východiskem z této krize“.

Pobaltské země zavedly sankce

Tři pobaltské země se mezitím dohodly, že společně zavedou národní sankce proti těm, kdo v Gruzii potlačují legitimní protesty. „Oponenti demokracie a ti, kdo porušují lidská práva, nejsou v našich zemích vítáni,“ napsal litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis na sociální síti X.

Stejně se vyjádřili i jeho protějšci z Estonska Margus Tsahkna a Lotyšska Baiba Bražeová. DPA podotýká, že bližší podrobnosti k sankcím nezveřejnili.

Landsbergis později uvedl, že kvůli porušování lidských práv má vstup do Litvy zakázaný miliardář a zakladatel Gruzínského snu Bidzina Ivanišvili, úřadující ministr vnitra Vachtang Gomelauri a dalších devět lidí. Agentura BNS s odvoláním na litevské ministerstvo zahraničí nejdříve napsala, že se sankce vztahují na vysoce postavené úředníky gruzínského resortu vnitra.

V pondělí zároveň gruzínský premiér Kobachidze oznámil, že nebude jednat s tamní opozicí. „Samozřejmě nikoliv. Žádná jednání,“ odpověděl na otázky novinářů Kobachidze podle ruské agentury TASS. Ta dříve napsala, že premiér nevylučuje možnost, že se vláda obrátí na ústavní soud, aby opoziční strany zakázal. „Počkáme, jak se situace bude vyvíjet. Vše je v našich rukou,“ sdělil.

Evropští představitelé násilí odsoudili

Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk vyjádřil hluboké znepokojení nad násilím, které v posledních dnech protesty v Gruzii provází, a odsoudil nepřiměřené použití síly proti demonstrantům. „Všichni Gruzínci napříč politickým spektrem by měli mít možnost svobodně a pokojně vyjádřit svůj názor na budoucnost své země,“ prohlásil.

České ministerstvo zahraničí uvedlo, že v předchozích měsících opakovaně vyjadřovalo znepokojení nad kroky Gruzínského snu, vedoucí k porušování práv a svobod občanů země a ohrožující jejich evropskou budoucnost. Gruzínské vedení vyzvalo, aby změnilo svůj protidemokratický kurz a přijalo reformy v souladu s evropskými hodnotami.

„Česko stojí na straně gruzínských občanů a bude i nadále podporovat gruzínskou občanskou společnost a nezávislá média a oprávněné demokratické a evropské aspirace gruzínského lidu,“ uvedlo ministerstvo.

Před možnými sankcemi varovala v neděli vládu v Gruzii nová šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Na jejich zavedení by se ovšem musely shodnout všechny členské země sedmadvacítky. Nejistá by byla v takovém případě pozice Maďarska, jehož premiér Viktor Orbán podporuje vládu Gruzínského snu.

Pokračující protesty

I během noci na pondělí policie násilím rozháněla demonstranty, kteří se pokoušeli stavět barikády v centru Tbilisi, uvedl server civil.ge a dodal, že protesty v hlavním městě pokračují. Ve Tbilisi i dalších městech se v pondělí konají stávky studentů.

„Teď to vybuchlo v celé zemi. Velká vlna protestů. Myslím, že je důležité, aby se demonstrovalo v celé Gruzii, nejenom v Tbilisi,“ uvedl proevropský demonstrant z okresního města Rustavi ležícího nedaleko metropole.

„Další silná noc Gruzínců, kteří pevně stojí za svou ústavou a evropskou volbou. Odhodlání v ulicích neukazuje žádné známky ochabování,“ napsala na sociální síti proevropská prezidentka Salome Zurabišviliová.

V nemocnicích během posledních 24 hodin přijali přinejmenším 37 zraněných, včetně 24 demonstrantů a dvanácti policistů, uvedl ministr zdravotnictví Michail Sardžbeladze podle ruské agentury TASS. Ujistil, že nikdo ze zraněných není v ohrožení života.

V nemocnici skončil i zpravodaj polské televize TVP World Michal Kulicki, kterého během natáčení protestů zasáhl proud z vodního děla do oka. Po ošetření byl propuštěn, informoval ředitel TVP World Michal Broniatowski.

Kreml v pondělí ústy mluvčího ruského vůdce Vladimira Putina prohlásil, že se do gruzínských záležitostí nevměšuje, a prohlásil, že dění v Tbilisi vykazuje všechny známky pokusu o prozápadní revoluci. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov popřel, že by Rusko zasahovalo do situace v Gruzii, kterou přirovnal k převratu na Ukrajině v roce 2014, při němž byl svržen proruský prezident Viktor Janukovyč.

Gruzínská policie zadržela přes dvě stě demonstrantů

Gruzínská policie zadržela během protestů už více než dvě stovky demonstrantů, oznámilo v pondělí tamní ministerstvo vnitra. Mezi zadrženými se podle gruzínských médií ocitl i jeden z opozičních předáků Zurab Džaparidze, který mezitím ohlásil, že jej propustili na svobodu.

Úřady podle ministerstva vnitra obvinily tři demonstranty z napadení policistů a z házení zápalných lahví na parlament, za což jim hrozí až sedm let vězení. Dalších 224 demonstrantů policie zadržela kvůli přestupkům, 36 z nich soud již potrestal pokutou a dalších 34 krátkodobým vězením. Ostatní případy se ještě posuzují, napsal server Gruzija Online.

„Většina zadržených demonstrantů je zraněna na hlavě a v obličeji, mají zlomené lícní kosti, otevřené rány. Byli podrobeni systematickému bití mezi zatčením a přepravením do přeplněných vazebních věznic,“ uvedla s odvoláním na právníky prezidentka Zurabišviliová.

Ministerstvo vnitra tvrdí, že vinou „nezákonného a násilného“ chování demonstrantů během noci na pondělí utrpělo zranění 21 policistů, celkem pak během protestů bylo zraněno 113 policistů, z nichž někteří vážně. Demonstranti naopak obviňují z brutality policii, která používá k rozhánění protestů slzný plyn a vodní děla.