Postoj Trumpa k Ukrajině vyvolává v Bruselu nejistotu

Nahrávám video

Výroky republikánského kandidáta na prezidenta USA Donalda Trumpa k válce mezi Ruskem a Ukrajinou vyvolávají v Bruselu či některých evropských státech nejistotu, jak by se USA pod jeho vedením postavily k tomuto konfliktu. Zejména to, zda by mohlo dojít k narušení dodávek amerických zbraní na Ukrajinu. Evropské zbrojovky sice zrychlují výrobu, stále ale zdaleka nepokrývají potřeby vojáků na frontě.

„Krátce potom, co získáme prezidentský úřad, urovnám hroznou válku mezi Ruskem a Ukrajinou,“ zněl jeden z výroků Trumpa. V jiném pak zmínil, že má velmi dobré vztahy i s ruskými vůdcem Vladimirem Putinem. „Pokud zvítězíme, myslím, že to velmi rychle vyřešíme,“ řekl také.

Republikánský kandidát zatím nevysvětlil, jak chce přimět obě strany k dohodě. Brusel i Ukrajinu ale znepokojuje jeho dřívější výrok, že příměří je možné dojednat za jediný den.

„Pokud toho chce dosáhnout za 24 hodin, tak snadným způsobem je dotlačit nás, abychom to byli my, kdo zaplatí. (...) Ano, tato cesta by byla snadná. Ale my na ni nikdy nepřistoupíme. Nikdy,“ reagoval na to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Problém však spočívá také v tom, že Evropská unie – bez pomoci Washingtonu – by jen stěží sama dokázala pomoci Ukrajině natolik, aby dokázala odolat Rusku. Výstižným příkladem je produkce dělostřelecké munice. V USA se každý měsíc vyrobí přes 40 tisíc střel. To je podobné množství jako v celé unii.

„Nelze si představit, že by Evropa dokázala vyplnit mezeru, která by vznikla, kdyby USA upustily od své podpory. To by byl skutečně hrozivý vývoj,“ soudí amerikanistka Německé rady pro zahraniční vztahy Rachel Tausendfreundová.

Ředitel amerického think-tanku JINSA Mike Makovsky si myslí, že převážná část Republikánské strany stále podporuje NATO. „Takže bych řekl, že z NATO neodejdeme. Ale domnívám se, že by evropské země za Trumpa byly pod větším tlakem.“

Klíčový požadavek Donalda Trumpa evropské země znají. Otevřeně jim pohrozil, aby plnily závazek vůči NATO a platily za obranu alespoň dvě procenta HDP. Jinak je Spojené státy nebudou bránit. Diplomaticky se k věci postavil šéf NATO Mark Rutte, když řekl, že „ať už bude zvolen kdokoli, budeme muset tančit spolu s ním nebo s ní. To je moje práce.“

Načítání...

Řada evropských zemí ale Donalda Trumpa vnímá jako nejistého partnera a raději samy mohutně zbrojí. Ukrajina pak na konci prezidentství Joea Bidena žádá o rychlé dodání slíbených zbraní. A také o střely Tomahawk, jako pojistku, kdyby Moskva válku dále vyostřovala.

Americký list The New York Times tento týden napsal, že Zelenskyj žádal v tajné části svého takzvaného vítězného plánu o střely s plochou dráhou letu Tomahawk s doletem 2500 kilometrů, což je sedmkrát více než již dodané americké rakety. Deník však zmínil nejmenovaného, vysoce postaveného amerického představitele, který požadavek Zelenského označil za naprosto nerealistický.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44AktualizovánoPrávě teď

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 17 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 2 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...