Útok v Moskvě je součástí války s protimuslimskými zeměmi, uvedl Islámský stát. Obětí je přes sto

Počet obětí pátečního teroristického útoku v Krasnogorsku u Moskvy stoupl na 133, uvedl Vyšetřovací výbor, který v Rusku sehrává roli federální kriminální ústředny. Předchozí bilance činila 115 obětí.

Vyšetřovatelé podle ruských médií zvýšení počtu obětí vysvětlili tím, že další mrtví byli nalezeni při rozebírání trosek vyhořelé koncertní síně. Pátrání na místě po dalších obětech pokračuje, jak podle ruských agentur uvedl gubernátor Moskevské oblasti Andrej Vorobjov. Podle dřívějšího vyjádření výboru jsou příčinami úmrtí střelná zranění a otravy zplodinami hoření.

Šéfredaktorka ruské prokremelské televizní stanice RT Margarita Simonjanová uvedla, že mrtvých je už 143. Úřady dosud tento údaj nepotvrdily.

Mezi oběťmi jsou nejméně tři děti, uvedl na svém webu list Kommersant s odvoláním na úřady Moskevské oblasti. Ministerstvo zdravotnictví pro Moskevskou oblast uveřejnilo předběžný seznam obětí, na němž je zatím ale jen 41 jmen, uvedla stanice BBC ve svém ruskojazyčném vydání.

Mezi 147 zraněnými úřady registrovaly také osm dětí, dodala agentura Interfax. V nemocnicích nyní zůstává podle tamního ministerstva zdravotnictví 140 raněných. Lékařskou pomoc muselo vyhledat dalších více než 130 lidí.

Podle Interfaxu je 60 pacientů v těžkém stavu, čtrnáct raněných je podle ruské redakce BBC v kritickém stavu.

Při útoku vypukl v budově požár. Útočníci podle výboru použili snadno zápalnou tekutinu, aby podpálili koncertní sál, kde se nacházeli diváci. Použili také automatické zbraně, které i s náboji nalezli vyšetřovatelé a nyní je zkoumají. Ze záběrů na sociálních sítích je patrné, že budova je z velké části zničená. Střecha nad hlavním sálem se zřítila.

V sobotu vpodvečer pak ruské úřady informovaly o tom, že se hasičům podařilo požár uhasit.

Podle šéfa FSB zadržely bezpečnostní složky jedenáct lidí

Ředitel ruské tajné služby FSB Alexandr Bortnikov informoval ruského lídra Vladimira Putina o zadržení jedenácti lidí, včetně čtyř přímých podezřelých z účasti na pátečním teroristickém útoku, uvedla agentura TASS s odvoláním na Kreml. Postupně prý byli dopadeni v rozmezí několika hodin. Zatčení jsou nyní přepravováni do Moskvy, dodala FSB.

Moskva ve vyjádření, ze kterého citovaly ruské tiskové agentury, označila zadržené podezřelé za „teroristy, bezprostředně se podílející na útoku“. Bezpečnostní složky dál pátrají s cílem odhalit základnu skupiny.

Předtím TASS informoval o sdělení Alexandra Chinštejna, šéfa jednoho z výborů dolní komory ruského parlamentu, podle kterého zastavili příslušníci ruských bezpečnostních sil v Brjanské oblasti na západě Ruska s použitím střelby automobil. V souvislosti s pátečními událostmi po něm bylo vyhlášeno pátrání.

„Jeden terorista byl zadržen na místě, ostatní se ukryli v lese. V důsledku pátrání byl přibližně ve 3:50 (asi 01:50 SEČ) objeven a zadržen druhý podezřelý. Pátrání po ostatních pokračuje. K operaci se připojily všechny bezpečnostní úřady,“ uvedl. V autě byla nalezena pistole, zásobník k útočné pušce a cestovní pasy občanů Tádžikistánu, uvedl podle TASS Chinštejn.

Zpravodaj ČT v Moskvě Karel Rožánek upozornil, že útočníci místo útoku opustili předtím, než dorazily bezpečnostní složky. „Svlékli maskovací uniformy, nechali na místě zbraně, nasedli do aut a odjeli. Ke střetu mezi policejními složkami pravděpodobně nedošlo. Ale tady spekuluji,“ uvedl.

Ruské ministerstvo obrany následně popřelo dohady, že čtyři podezřelí, označovaní za předpokládané bezprostřední pachatele útoku, mají ruské občanství. „Tato tvrzení neodpovídají skutečnosti. Všichni jsou cizími státními příslušníky,“ uvedla mluvčí ministerstva Irina Volková podle agentury TASS.

FSB podle médií tvrdí, že podezřelí měli údajně kontakty na Ukrajině. Ruský lídr Vladimir Putin v projevu řekl, že se útočníci snažili na Ukrajinu uprchnout. Byla pro ně připravována možnost přechodu hranic, tvrdil.

Kyjev ale už v pátek odmítl, že by měl s útokem cokoliv společného. Ukrajinské středisko pro boj s dezinformacemi uvedlo, že obviňování Moskvy může být záminkou k vyhlášení nové mobilizace pro boje na Ukrajině.

Putin se snaží svalit svou vlastní odpovědnost za páteční teroristický útok u Moskvy s nejméně 133 mrtvými na někoho jiného, prohlásil v sobotu večer na Telegramu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Uvedl také, že se ruský vůdce namísto toho, aby se zabýval svými vlastními občany, na dlouhé hodiny po útoku odmlčel a jen přemýšlel, jak svést vinu na Ukrajinu.

„Očekávali jsme od ruských úřadů verzi o ‚ukrajinské stopě‘ v teroristickém útoku. Primitivita a předvídatelnost jsou ideální črty ruské bezpečnostní služby,“ napsal na sociální síti poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak. „Ukrajina s tímto incidentem nemá ani nejmenší spojení. Ukrajina je naplno ve válce s Ruskem a problém ruské agrese – a to agrese, jejíž součástí je vědomá teroristická složka – vyřeší na bojišti,“ dodal Podoljak.

Zapojení Islámského státu

K útoku v koncertním sále se v sobotu prostřednictvím své propagandistické agentury Amak opět přihlásil Islámský stát. Zveřejnil fotografie čtyř útočníků, kteří v Moskvě zabili přes sto lidí. Jde podle nich o součást války zuřící mezi Islámským státem a zeměmi bojujícími proti islámu. Teroristé později zveřejnili video, které podle Reuters ukazuje detailní pohled na jednoho z ozbrojenců, jak začíná střílet na několik lidí, když vchází zřejmě do koncertní haly.

Reuters tvrdí, že USA mají zpravodajské informace potvrzující prohlášení takzvaného Islámského státu, že stál za útokem. Má jít o Islámský stát-Chorásán, což je afghánská větev této teroristické organizace. Objevila se ve východním Afghánistánu koncem roku 2014 a podle Reuters si rychle získala pověst extrémně brutálního uskupení.

Americká ambasáda v Rusku před dvěma týdny varovala před bezprostředními plány „extremistů“ zaútočit v Moskvě. Učinila tak jen pár hodin poté, co ruská bezpečnostní služba FSB informovala o tom, že se jí podařilo překazit útok buňky IS na synagogu v ruské metropoli. Šéf Kremlu Vladimir Putin, který před několika dny znovu zvítězil ve „volbách“ a prodloužil tak svůj mandát o dalších šest let, varování označil za pokus Západu o zastrašování Rusů.

Podle politického geografa Michaela Romancova by Američané informace o chystaném teroristickém útoku ruským službám předaly, kdyby o nich věděly předem. „S největší pravděpodobností bude snaha říkat (...) nevarovali jste nás oficiálně, nevarovali jste nás dostatečně důrazným způsobem,“ uvedl.

Ruské vyšetřovací služby nepotvrdily, že by za útokem stál Islámský stát. „Byli minimálně tři, měli maskovací uniformy, byli to mladí lidé slovanského původu. Ale že by křičeli Allahu akbar, Bůh je veliký, nic takového ruské zdroje nepotvrdily,“ popsal Rožánek.

Redaktorka zahraniční redakce ČT Ilona Zasidkovyčová uvedla, že „nezávislá ruská média spekulují o tom, že jde zřejmě o odnož Islámského státu, která působí ve střední Asii“. Může podle ní jít o pomstu za vojenské operace Ruska v Afghánistánu a Čečensku.

„Islámský stát se k útoku opravdu přihlásil a v historické návaznosti to logiku dává. Islámský stát si Rusko do hledáčku vybral už na úplném začátku,“ uvedl výzkumný pracovník Orientálního ústavu AV ČR Ondřej Beránek. Kromě intervence v Afghánistánu podle něj teroristé kritizují i zapojení do války v Sýrii na straně Damašku i postoj k vlastním muslimským menšinám.

„Nemyslím si, že by ruské bezpečnostní služby něco podceňovaly,“ řekl bezpečnostní analytik Daniel Koštoval. Reakce na americké vyjádření podle něj byla ovlivněna vyhrocenou situací kvůli ruské agresi na Ukrajině. „Emoce jsou vysoko, propagandistické mašinérie jedou naplno. Nikdo nechce přiznávat, že ten, s kým jsem – byť slovně – ve válce, měl pravdu a chtěl pomáhat,“ uvedl ve vysílání ČT24.

Bezpečnostní opatření v ruském hlavním městě jsou podle Rožánka posílená. „Na všech hlavních křižovatkách stojí policisté se samopaly,“ nastínil. Zasidkovyčová upozonila, že ministerstvo kultury zrušilo všechny společenské akce plánované na víkend. „Jsou velká bezpečnostní opatření třetího, nejvyššího stupně,“ řekla. V pátek média uvedla, že z obchodních center v Petrohradě byli evakuováni lidé, uzavřené byly i restaurace.

Podle Koštovala ruské bezpečnostní složky musí nyní zejména zabránit případným dalším útokům skupiny. „To je v tuto chvíli nejzásadnější, je to boj s časem,“ uvedl.

Rusko zažilo řadu teroristických útoků

Není to poprvé, co se v Rusku odehrál teroristický útok. Série bombových útoků na obytné domy v ruských městech v roce 1999 zabila 307 lidí. Kreml obvinil kavkazské teroristy a využil to jako záminku pro vpád do Čečenska. Dnes se řada odborníků domnívá, že útoky ve skutečnosti koordinovaly ruské tajné služby. Bývalého šéfa FSB a tehdejšího premiéra Vladimira Putina katapultovaly do prezidentského křesla.

Druhá čečenská válka následně vedla k dlouhé sérii teroristických útoků. V říjnu 2002, opět v Moskvě, drželo čtyřicet teroristů čtyři dny osm set rukojmí v divadle Dubrovka. Pak speciální jednotky vypustily do prostoru plyn a útočníky přemohly. Při akci ale zemřelo i 132 diváků a zaměstnanců divadla. 

Dne 1. září 2004 přišel ještě horší teror. Čečenci obsadili základní školu v Beslanu s 1100 lidmi, především dětmi. Od dva dny později zemřelo při osvobozování 334 civilistů – víc než polovina byli žáci. Dodnes jde o nejkrvavější útok na školu v historii.

Atentátníci ze severního Kavkazu o sobě dávali vědět pravidelně. Ve veřejné dopravě nebo na letištích často útočily takzvané černé vdovy – manželky nebo příbuzné zabitých čečenských bojovníků. 

V roce 2015 proti Rusku udeřil nový nepřítel, organizace Islámský stát. Po startu z egyptského Šarm aš-Šajchu se po výbuchu bomby zřítilo letadlo ruských aerolinek mířící do Petrohradu. Zemřelo všech 224 lidí na palubě, většinou ruských turistů.

Na islamisty byl podle všeho napojený i Kyrgyz s ruským občanstvím, který útočil v dubnu 2017 v petrohradském metru. V rodném městě Vladimira Putina, v den jeho návštěvy, zavraždil patnáct lidí.

Přes čtvrtstoletí u moci a politiku tvrdé ruky opřenou o tajné služby se Vladimiru Putinovi bezpečí před teroristickými útoky ruským občanům nepodařilo zajistit. Kvůli někdejším válkám v Afghánistánu a Čečensku i bombardování Sýrie zůstává Rusko i nadále cílem domácích i mezinárodních islamistů.