Představitelé okupačních správ už požádali Putina o připojení těchto míst k Rusku

Nahrávám video

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ujistil, že jeho země bude dál bránit svá okupovaná území a jejich obyvatele navzdory tomu, co Rusko nazývá „referendy“. Moskva tvrdí, že se v nich většina obyvatel okupovaných oblastí vyslovila pro připojení k Rusku a místopředseda jeho bezpečnostní rady Dmitrij Medvěděv již jejich obyvatele přivítal „doma v Rusku“. Kremlem dosazení vůdci okupovaných území už ve třech případech požádali Vladimira Putina o připojení těchto míst k Rusku. Ruské ministerstvo zahraničí uvedlo, že brzy podnikne kroky, které aspirace okupovaných regionů uspokojí. „Referenda“ byla v rozporu s ukrajinským i mezinárodním právem.

Hlasování na okupovaných územích hájil také ruský velvyslanec při OSN Vasilij Něbenzja. Prohlásil, že to bylo transparentní a v souladu s volebními normami. „Tento proces bude pokračovat, pokud Kyjev nepřizná své chyby a strategické omyly a nezačne se řídit zájmy svých vlastních lidí,“ varoval také. Medvěděv na pseudoreferenda reagoval vzkazem obyvatelům okupovaných částí Doněcké, Luhanské, Chersonské a Záporožské oblasti: „Výsledky jsou jasné. Vítejte doma, v Rusku.“

Ruskem dosazený správce okupované části Chersonské oblasti, jeho protějšek z okupované části Záporožské oblasti a také vůdce samozvané Luhanské lidové republiky – jak se nazývá Ruskem kontrolovaná část Luhanské oblasti Ukrajiny – již oficiálně požádali ruského prezidenta Putina o připojení svých území k Rusku. Okupační úřady tvrdí, že pseudoreferenda skončila v jednotlivých regionech z 87 až 99 procent souhlasem s připojením k Rusku.

„Drahý Vladimire Vladimiroviči, píšu vám jménem obyvatel Luhanské oblasti. (…) Žádám vás, abyste zvážil otázku připojení Luhanské lidové republiky k Rusku,“ uvedl vůdce Ruskem kontrolovaného území kolem Luhansku Leonid Pasečnik v prohlášení zveřejněném v místních médiích a na Telegramu. Dosazený správce okupované části Chersonské oblasti Volodymyr Saldo uvedl v dopise adresovaném Putinovi, že se obyvatelé vyslovili „pro znovusjednocení se svou historickou vlastí“. „Žádám prezidenta Ruské federace Vladimira Vladimiroviče Putina, aby Chersonskou oblast přijal jako součást Ruské federace,“ píše se v žádosti.

Putina oficiálně vyzval k připojení k Rusku i šéf okupační správy v Záporožské oblasti Jevhen Balickyj. V dokumentu podle ruské TASS zdůraznil, že volbu učinili lidé v „referendu“, ve kterém se rozhodli opět spojit „se svou rodnou vlastí – Ruskem“.

Pušilin odjel do Ruska

Vůdce okupovaného území Doněcké oblasti Denis Pušilin ve středu odjel do Moskvy. Uvedl, že tam dokončí právní úkony spojené s připojením k Rusku. Před odjezdem prohlásil, že samozvaná „Doněcká lidová republika“ jako součást Ruska přejde do nové fáze válčení.

Ruské ministerstvo zahraničí oznámilo, že brzy podnikne kroky k připojení čtyř okupovaných regionů.

V době, kdy se Rusko chystá anektovat část ukrajinského území o rozloze Portugalska, stovky Ukrajinců podle agentury Reuters uprchly přes poslední ruské kontrolní stanoviště. Mnozí z nich uvedli, že tak učinili, dokud ještě mohou. Nevědí, zda bude útěk možný po připojení k Rusku, nebo zda nebudou nuceni bojovat na jeho straně.

Zelenskyj označil „referenda“ za frašku

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl, že by čísla, o kterých hovoří Moskva a z nichž vyplývá domnělá touha připojit se k Rusku, byla skutečným vyjádřením vůle obyvatel okupovaných území Ukrajiny. „Tuto frašku na okupovaných územích nelze nazvat ani imitací referenda,“ uvedl. Ujistil, že země bude dál „jednat na ochranu našich lidí“. Brzy podle něj rovněž přijdou dobré zprávy z fronty, podrobnosti však nesdělil.

Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), která běžně volby monitoruje, upozornila, že u takzvaných „referend“ nezávislí pozorovatelé nebyli a konala se v oblastech, kde není bezpečno. Akce navíc byla v rozporu s ukrajinskými zákony i mezinárodním právem. Předem proto OBSE uvedla, že nebudou z právního hlediska platné.

Ani Česko podle ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) výsledky „referend“ nepovažuje za platné. „Zmanipulovaná pseudoreferenda na území Ukrajiny, kdy k občanům chodí ruští ozbrojenci a nutí je hlasovat proti vlastní zemi, nikdy neuznáme,“ uvedl. Praha bude naopak usilovat o to, aby „za toto popírání demokracie neslo vedení Ruska následky“.

Také německý kancléř Olaf Scholz v telefonickém rozhovoru se Zelenským oznámil, že Německo nikdy nepřijme výsledky Moskvou pořádaných hlasování. Scholzův mluvčí dodal, že Berlín bude Ukrajinu nadále podporovat finančně, politicky, humanitárně i dodávkami vojenského materiálu, aby mohla bránit svoji suverenitu a územní celistvost.

„Premiérka dala jasně najevo, že Spojené království nikdy neuzná ruské pokusy o anexi svrchovaného území. Zopakovala, že Ukrajina se může spolehnout na podporu Spojeného království, dokud nebude prezident Putin poražen,“ uvedl mluvčí britské předsedkyně vlády Liz Trussové.

Moskva si „referendy“ podle AP připravuje zázemí pro novou nebezpečnou fázi sedmiměsíční ruské invaze na Ukrajině. Úspěšné ukrajinské osvobozování vlastních území by mohla prohlašovat za útok na svou vlastní půdu. Rusko zároveň mobilizovalo a zesílilo varování, že by mohlo na obranu nasadit také jaderné zbraně.

Očekává se, že Vladimir Putin vystoupí v pátek v parlamentu s projevem o „referendech“. Podle Valentiny Matvijenkové, která předsedá ruské horní komoře, by zákonodárci mohli projednat anexi 4. října.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 3 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 7 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 9 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 11 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 12 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 13 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 14 hhodinami
Načítání...