Francouzský prezident Emmanuel Macron označil ruského vládce Vladimira Putina za predátora a vyzval Evropany, aby nebyli naivní tváří v tvář Rusku. Německo a jeho spojenci usilovně pracují na bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu, řekl tamní ministr zahraničí Johann Wadephul po pondělním jednání v Bílém domě o ukončení rusko-ukrajinské války. Německý kancléř Friedrich Merz nevyloučil nasazení německých vojáků na Ukrajině.
„I kvůli vlastnímu přežití musí (Putin) pokračovat v tom, co dělá. Je to predátor, je to lidožrout u našich bran. Neříkám, že zítra bude napadena Francie, ale pro Evropany je to hrozba. Nebuďme naivní,“ prohlásil Macron. Dodal, že nevěří, že by se Rusko ze dne na den vrátilo k míru a demokratickému systému.
„Rusko se stalo trvalou destabilizující silou a potenciální hrozbou pro mnohé z nás,“ míní francouzský prezident. Putin podle něj zřídkakdy dodržuje své závazky a snaží se překreslit hranice, aby posílil svou moc.
V rozhovoru s americkou stanicí NBC News Macron podle AFP neskrýval, že nesdílí optimismus amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně uzavření mírové dohody mezi Moskvou a Kyjevem. „Když se dívám na situaci a fakta, nevidím, že by prezident Putin momentálně chtěl mír, ale možná jsem příliš pesimistický,“ dodal.
Macron k jednání navrhl Ženevu
Macron navrhl pro jednání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s Putinem jako neutrální místo Ženevu. Švýcarský ministr zahraničí Ignazio Cassis prohlásil, že pokud Putin přijede na mírovou konferenci, Švýcarsko mu zaručí imunitu jako ochranu před zatykačem, který na šéfa Kremlu vydal Mezinárodní trestní soud.
Švýcarská vláda loni stanovila pravidla pro udělení imunity osobě, na kterou byl vydán mezinárodní zatykač. Imunita pro ni platí v případě, pokud přijede na mírovou konferenci, nikoli ze soukromých důvodů, doplnil Cassis. Případná schůzka Putina se Zelenským by byla jejich prvním osobním setkáním od roku 2019.
Rakouský kancléř Christian Stocker naznačil, že by místem jednání mohla být i Vídeň. „Rakousko bude nadále podporovat každou iniciativu vedoucí ke spravedlivému a trvalému míru, který ochrání bezpečnostní zájmy jak Ukrajiny, tak Evropy. Jako hrdý hostitel OBSE a mnoha dalších mezinárodních organizací jsme připraveni nabídnout naše dobré služby,“ napsal po jednání s kolegy z Evropské rady.
Vídeň je sídlem několika mezinárodních organizací včetně zmíněné Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) nebo Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE).
Nebýt iniciativy Trumpa, mírová jednání ohledně Ukrajiny by nezačala ani po tři a půl roce ruské války, míní slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár (Smer). „Silný zájem Spojených států garantovat mír na Ukrajině je jasným projevem (snahy) americké administrativy ukončit tuto válku co nejdříve. Věřím, že stejně bude k tomuto mírovému úsilí přistupovat i Evropská unie,“ dodal.
Podle slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) bez diskuse o územních změnách na Ukrajině nedojde k pokroku ohledně ukončení konfliktu.
Příprava schůzky mezi Zelenským a Putinem, která by se mohla uskutečnit zřejmě v příštích dvou týdnech, začala v návaznosti na pondělní summit Zelenského a evropských lídrů s Trumpem v Bílém domě, který se soustředil také na otázku možných bezpečnostních záruk pro Kyjev.
Otázka možného vyslání německých vojáků na Ukrajinu
„Nakonec bude potřeba ukázat, že stojíme na straně Ukrajiny nejen slovy, ale i činy,“ sdělil Wadephul z německé vládní Křesťanskodemokratické unie (CDU). Bezpečnostní záruky by podle něj znamenaly, že smluvní strany Ukrajině pomohou, pokud ji Rusko znovu napadne. „A s tím je třeba počítat poté, co Rusko bez nouze a motivace Ukrajinu napadlo,“ dodal.
V souvislosti s bezpečnostními garancemi pro Ukrajinu se v Německu v posledních dnech rozhořela debata o možném vyslání německých vojáků na Ukrajinu, kde by v rámci mírových jednotek dohlíželi na dodržování příměří či míru.
Wadephul ještě v pondělí o této možnosti mluvil skepticky a uvedl, že by to bylo nad síly bundeswehru. Po jednání v Bílém domě ale už tuto možnost nevylučuje. Je podle něj o ní potřeba mluvit s opozicí a rozhodnutí bude na poslancích Spolkového sněmu.
Vyslání německých vojáků do případných mírových jednotek na Ukrajině nevyloučil ani Merz, který se schůzky účastnil. Řekl, že je „příliš brzy na to dát konečnou odpověď“. Zároveň dodal, že je potřeba o věci debatovat ve vládní koalici v Berlíně. Také by měl podle Merze případné vyslání vojáků schválit Spolkový sněm.
Postoj německé levice
Mluvčí německé vládní sociální demokracie (SPD) pro zahraniční otázky Adis Ahmetović uvedl, že by se nemělo vyslání německých vojáků na Ukrajinu předem vylučovat. Poslanec Ralf Stegner, který patří k levicovému křídlu SPD, naopak vystoupil ostře proti. „Nasazení německých vojáků v tomto regionu je už z historických důvodů extrémně těžké,“ prohlásil.
Kategoricky proti vyslání vojáků bundeswehru na Ukrajinu je opoziční strana Levice. Podle jejího spolupředsedy Jana van Akena by hrozilo nebezpečí, že kvůli nedorozuměním či provokacím „dojde náhle k velké válce“. Ideální by podle něj bylo vyslat na Ukrajinu jednotky OSN.
O vyslání vojáků, kteří by dohlíželi na dodržování příměří na Ukrajině, v minulosti uvažovaly například Francie či Británie.
Jednání koalice ochotných
V úterý se sešla takzvaná koalice ochotných, která sdružuje státy podporující Ukrajinu v boji proti ruské agresi. Skupinu vede Francie a Velká Británie, její součástí je i Česko.
Český premiér Petr Fiala (ODS) označil koordinační jednání koalice ochotných i následnou diskusi ve formátu Evropské rady za užitečné. „(V následujících dnech se) budeme soustředit na otázku bezpečnostních garancí pro Ukrajinu, aby mohlo být dosaženo skutečně trvalého míru,“ napsal s tím, že EU vypracuje další sankční balíček pro případ, že by Putin nebyl ochoten válku ukončit. Záruky pro Ukrajinu i protiruské sankce bude Evropa koordinovat se Spojenými státy, dodal.
„Vedoucí představitelé Kanady, Japonska, Turecka, Nového Zélandu a evropských zemí velmi realisticky zhodnotili výsledky setkání na Aljašce,“ napsal polský premiér Donald Tusk s odkazem na páteční schůzku Trumpa s Putinem a následné pondělní jednání v Bílém domě.
„Všichni jsme potvrdili nutnost pokračovat v podpoře Ukrajiny ve válce s Ruskem,“ dodal polský premiér. Podle finské ministryně zahraničí Eliny Valtonenové koalice ochotných začala jednat o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu. Zatím ale nebylo přijato žádné rozhodnutí, cituje šéfku finské diplomacie agentura Reuters.
„O stabilních bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu hovoříme nejpozději od roku 2023,“ sdělila kanadská ministryně zahraničí Anita Anandová. „V koalici ochotných máme ještě hodně práce,“ prohlásila šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová, podle které je Švédsko ochotné spolupracovat na bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu, ještě se ale musí upřesnit, jak budou vypadat.
Předseda Evropské rady António Costa v úterý prohlásil, že EU musí pokročit v přijímání Ukrajiny. Evropa má být součástí mírových jednání s Ukrajinou a Ruskem, dodal.
