Děláme maximum pro ukončení války, řekl k výročí velké ruské invaze Zelenskyj

„Putin nedosáhl svých cílů. Nezlomil ukrajinský lid. Nevyhrál tuto válku. Ochránili jsme Ukrajinu a uděláme vše pro dosažení míru a zajištění spravedlnosti,“ prohlásil Zelenskyj.

„Musíme nadále působit proti Rusku, ať už se jedná o sankce, nebo obranu proti ruským útokům. Ve svobodném světě nesmí být žádné místo pro ruské tankery, banky, válečné zločince. Přišel čas zastavit všechny účastníky ruské agrese,“ zdůraznil později v projevu na mimořádném zasedání europarlamentu. Spojencům poděkoval za pomoc a urgoval její pokračování.

„My jsme si tuto válku nevybrali, my jsme ji nezačali, my jsme ji nevyprovokovali a činíme maximum pro to, abychom ji ukončili,“ řekl v projevu Zelenskyj. Putina označil za diktátora, který nedokáže akceptovat, že v Evropě záleží na každém životě a že národy mohou být chráněny bez ohledu na jejich velikost.

„Putin nedokáže přijmout, že lidé mohou žít odlišně, než žije on, ustavičně se snaží někoho zlomit, po celou dobu u moci, on je válka sama,“ prohlásil ukrajinský prezident. „Každý, kdo podporuje Putina, musí chápat, že si volí válku, platilo to v roce 1999 a platí to i dnes,“ dodal. V této souvislosti zmínil ruskou válku v Čečensku, následně v Gruzii, dále ruskou účast ve válce v Sýrii či v afrických zemích.

Mluvčí Kremlu Peskov prohlásil, že „cílů ještě nebylo dosaženo“. „Proto pokračuje speciální vojenská operace,“ řekl s odkazem na oficiální ruské označení plnohodnotné invaze do sousední země, která začala 24. února 2022. Tato „operace“ podle Peskova postupně přerostla z údajné akce proti vládě v Kyjevě ve střet s celým Západem.

Na výročí rozpoutání plnohodnotné ruské války proti Ukrajině zpravodajský kanál SOTAvision zveřejnil záběry osamělého Moskvana přinášejícího kytici k pomníku ukrajinské básnířky Lisy Ukrajinky u Kyjevského nádraží v Moskvě. U pomníku už leželo několik kytic.

Vleklá mírová jednání

Plnohodnotná válka si vyžádala statisíce lidských životů. Diplomatické snahy o ukončení konfliktu zesílily loni v lednu po návratu Donalda Trumpa na post amerického prezidenta, kromě výměn válečných zajatců mezi znepřátelenými stranami však zatím hmatatelnější výsledek nepřinesly. Nepřekonatelným sporným bodem zůstávají územní požadavky Moskvy vůči Kyjevu.

Putin podle agentur v úterý obvinil Ukrajinu ze snahy torpédovat mírová jednání a také obvinil ukrajinské a západní zpravodajské služby z útoků v Rusku.

Peskov prohlásil, že nemůže sdělit, kdy se budou konat další rozhovory. Z ruských požadavků jmenoval neutrální a bezjaderný status Ukrajiny, uznání ruské anexe oblastí na východě Ukrajiny a vzdání se údajných „neonacistických norem“.

Argument ochrany ruskojazyčného obyvatelstva Donbasu a nutnosti takzvané denacifikace vlády v Kyjevě použila Moskva jako jednu z hlavních záminek pro zahájení velké invaze.

Agentura AFP minulý týden napsala, že před jejím začátkem Rusko kontrolovalo sedm procent ukrajinského území. V současnosti to je 19,5 procenta, před rokem to bylo 18,6 procenta.

Plán, jak dotlačit Moskvu k míru

Ukrajinské ministerstvo obrany v úterý představilo plán, který má přinutit Rusko k míru. Návrh předpokládá posílení protivzdušné obrany. „Cílem je chránit civilisty a infrastrukturu – identifikovat sto procent leteckých hrozeb v reálném čase a zachytit nejméně 95 procent raket a dronů,“ uvedlo ministerstvo s tím, že protivzdušná obrana prochází reorganizací s cílem zajistit ochranu měst a systémově čelit útokům ruských útočných dronů.

Na zemi, moři i v kyberprostoru počítá plán s tím, že Rusko bude vystaveno takovým ztrátám, které mu znemožní další postup. Za každý dobytý čtvereční kilometr v Donbasu nyní Moskva podle ukrajinského ministerstva platí 156 padlými vojáky. „Naším cílem je více než dvě stě zabitých okupantů na kilometr čtvereční. To je úroveň ztrát, při níž je postup nemožný,“ sdělil resort.

Ministerstvo obrany uvedlo, že za tím účelem pracuje na celkové reformě systému velení, výcviku vojáků a nákupů armádního vybavení. Chce také více využívat nové technologie pro zvýšení účinnosti obrany.

Klíčovým zdrojem financování ruské agrese jsou podle ministerstva příjmy z exportu ropy, zejména prostřednictvím takzvané stínové flotily. Ukrajina proto chce posílit sankce, koordinovat kroky s partnery a vyvinout strategii proti tomuto mechanismu. To předpokládá rozvoj mezinárodních partnerství, dosažení technologické převahy nad Ruskem a využití systémů analýzy dat pro vojenská rozhodnutí, uvedlo ministerstvo.

Ceremonie v Kyjevě

Zelenskyj v úterý v Kyjevě pořádal vzpomínkovou ceremonii, jíž se zúčastnili mimo jiné předseda Evropské rady António Costa a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Spolu se Zelenským a jeho chotí Olenou unijní činitelé a představitelé Dánska, Estonska, Finska, Chorvatska, Islandu, Litvy, Lotyšska, Norska, Polska a Švédska položili svíce na pietním místě na náměstí Nezávislosti v Kyjevě. Následně drželi minutu ticha.

Předtím prezident s manželkou oficiálně přivítali zahraniční hosty u historické Sofijské katedrály. Zástupci téměř všech konfesí působících v zemi se pak společně s hosty modlili za vítězství Ukrajiny a za „spravedlivý mír“, uvedla agentura DPA.

Jasná podpora ze strany spojenců

S obranou od začátku války pomáhají Kyjevu evropští spojenci dodávkami zbraní či finanční podporou. „Jsem v Kyjevě podesáté od začátku války. Abych potvrdila, že Evropa stojí neochvějně za Ukrajinou, finančně, vojensky, i v této drsné zimě,“ napsala na síti X von der Leyenová.

Čtyři roky ruské války na Ukrajině posílily NATO, což Rusko nechtělo, prohlásil v den výročí francouzský prezident Emmanuel Macron. Ukrajina je v první linii naší obrany, Francie stojí při ní, zdůraznil šéf Elysejského paláce.

„Už čtyři roky je každý den a každá noc pro Ukrajinky a Ukrajince noční můrou. A nejen pro ně, ale pro nás všechny,“ uvedl německý kancléř Friedrich Merz. Podle něj je možné válku ukončit jen společnými silami Ukrajiny a Evropy. Merz už v pondělí odsoudil barbarství Ruska a prohlásil, že Moskva svou válku nevyhrává. Varoval také, že Putin neukončí svou vojenskou kampaň ani po konci války proti Ukrajině.

Evropská komise oznámila, že 15. dubna předloží návrh na trvalý zákaz dovozu ruské ropy do Evropské unie. Vyplývá to z dokumentů, do kterých nahlédla agentura Reuters.

Velká Británie nově zařadila na sankční seznamy téměř tři sta subjektů spojených s ruskou válkou proti Ukrajině. Zaměřila se i na energetickou společnost Transněfť. Kanada uvedla, že poskytne Ukrajině další vojenskou pomoc ve výši 300 milionů kanadských dolarů a uvalí sankce na sto lodí ruské stínové flotily, píše Reuters.

Zelenskyj v úterý ve videu poprvé ukázal svůj bunkr pod prezidentskou kanceláří v centru Kyjeva, upozornil server RBK-Ukrajina. „Toto je (moje) pracovna, tato maličká místnost v bunkru pod Bankovní ulicí, tady se konaly první rozhovory se světovými vůdci na počátku války. Zde jsem hovořil s prezidentem (Spojených států Joem) Bidenem a právě tady jsem uslyšel: ‚Volodymyre, jste v ohrožení, musíte okamžitě opustit Ukrajinu. Jsme připraveni v tom pomoci.‘ Odpověděl jsem, že potřebuji zbraně, a ne taxi,“ připomněl ukrajinský prezident, který se na záběrech prochází dlouhými podzemními chodbami.

Prezidentská kancelář se nachází na Bankovní ulici 11. Budova byla postavena v letech 1936 až 1939 na základech starší stavby ze 70. let 19. století. V budově postavené ve stylu stalinského empíru, s prvky klasicismu a ukrajinského baroka, nejprve sídlil štáb kyjevského vojenského okruhu a později ústřední výbor ukrajinských komunistů, poznamenal portál.