Riziko jaderného konfliktu vzrostlo, Kreml ale zatím jen zastrašuje, míní odborník

Nahrávám video

Sedmasedmdesát let od svržení jaderných bomb na japonská města Hirošima a Nagasaki opět eskaluje riziko nasazení atomového arzenálu. Rusko přerušilo americké inspekce svých jaderných základen, s nimiž počítá smlouva Nový START. Moskva tvrdí, že jen reaguje na podobné překážky z americké strany.

Smuteční zvon se v Nagasaki v úterý rozezněl na minutu přesně po 77 letech od exploze jaderné bomby – v 11:02 místního času. Americký útok za sebou v Nagasaki nechal na sedmdesát tisíc obětí. Přišel tři dny po obdobném svržení na Hirošimu, v srpnu 1945 definitivně zabrzdil japonskou válečnou mašinerii a ostrovní císařství přiměl k bezpodmínečné kapitulaci.

Pro současný svět jde o jednoznačné memento, jak účinný, ale především extrémně nebezpečný, může jaderný arzenál být. „Dokud existují jaderné zbraně, spolu s chabým úsudkem lidských bytostí, chybami strojů nebo teroristickými útoky, jsme vždy vystaveni riziku,“ prohlásil primátor Nagasaki Tomohisa Taue k příležitosti výročí. 

Zmíněné riziko zesiluje konflikt na Ukrajině, na kterou zaútočilo Rusko, vybavené mohutnou zásobárnou zbraní hromadného ničení. „Kvílení poplašných sirén na Ukrajině mi připomíná strach, který jsem cítil, když byla svržena atomová bomba na Nagasaki,“ nechal se slyšet přeživší tohoto útoku Takaši Miata.

„Dnes je lidstvo vzdálené jen o jedno nedorozumění, o jeden špatný odhad, od jaderné zhouby,“ varoval generální tajemník OSN António Guterres. Ten volá po důsledném dodržování všech dohod, jež mohou ochladit napětí a zabránit nasazení nukleárních zbraní. K nim patří také Nový START.

Smlouvu mezi USA a Ruskem v Praze podepsali prezidenti Barack Obama a Dmitrij Medvěděv. Měla omezit a kontrolovat strategický arzenál obou států. Rusko ale nyní jednostranně přerušilo americké inspekce.

Moskva tvrdí, že je to kvůli obdobnému kroku ze strany Washingtonu. Krok Kreml zdůvodňuje také mezinárodními sankcemi, které podle něj znemožňují běžný letecký provoz pro ruské stroje a ztěžují tak přístup inspektorů na americké základny.

Dohoda START omezuje počet balistických střel a především jaderných hlavic. Každá země jich může nasadit bezmála šest tisíc a to dohromady představuje zhruba 90 procent veškerého jaderného arzenálu světa.

Kvůli mostu na Krym ne, ruské jaderné síly ale připraveny jsou, říká expert

Odborník na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy se nedomnívá, že samotné omezení inspekcí zvyšuje riziko. Jedná se podle něj o rétoriku, přičemž satelitní pozorování, které vedle inspekcí slouží ke kontrole smluvních závazků, nadále funguje. „Jedná se o další krok Ruské federace, jak zastrašit Západ,“ konstatuje odborník.

Upozorňuje, že ruské jaderné síly jsou v dobré kondici a neměly by se podceňovat. Za vlády Vladimira Putina došlo ke generační obměně a právě jaderné síly jsou elitou ruské armády. „Neviděl bych tam žádnou větší slabinu. Ruské jaderné síly jsou schopny během několika minut odvetné akce a udeřit kdekoliv na světě. Taková je realita,“ říká Bříza.

Zároveň upozorňuje, že ruská vojenská doktrína vyhrazuje právo použít jadernou zbraň v případě ohrožení celistvosti či samotné existence Ruské federace. Riziko, že by Moskva použila atomovou bombu kvůli válce na Ukrajině, podle Břízy existuje, ale není aktuální. „Nemyslím si, že by nastalo například v případě, že by se Ukrajině podařilo zničit Krymský most nebo kdyby dobývala Donbas nebo jižní teritoria,“ domnívá se expert.

Jinou otázkou by bylo případné ukrajinské dobývání okupovaného Krymu. Kdyby na něj došlo, tak by ale v Kremlu řešili zcela jiné diskuze než ty o jaderných zbraních, protože pro Rusko by ztráta poloostrova byla katastrofální, dodává Bříza.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 1 hhodinou

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 6 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 7 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 10 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 10 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 11 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 13 hhodinami
Načítání...