Rodiče z ciziny si pro ukrajinské děti náhradních matek musí přijet do krytu na kraji Kyjeva

V podzemním krytu na okraji Kyjeva vzniklo provizorní oddělení pro novorozence, které porodily náhradní matky. Všichni přišli na svět na samém začátku války a teď v úkrytu čekají na své biologické rodiče. Ošetřovatelky se o děti starají dnem i nocí, zatímco nad nimi ruská armáda ostřeluje metropoli. 

„Dříve jsme si mezi směnami mohly odpočinout. To už neplatí. Zůstáváme tu s dětmi nepřetržitě. Snažíme si alespoň krátce občas zdřímnout a vystřídat se, ale je tu hodně dětí a tím pádem i hodně práce. Je to strašně náročné,“ říká zdravotní sestra Antonia Jefimovičová.

Syna Leonarda si už přijel vyzvednout pár z Německa. Heka a Gerhard se museli vydat na dvanáctihodinovou cestu vlakem napříč zemí, kterou sevřely boje. Víc než válka je ale děsilo vědomí, že jejich novorozený syn je v nebezpečí.

„Jednou mu budu moct říct, co se stalo, že tenkrát jsme pro něj riskovali vlastní životy,“ doufá Gerhard, otec malého Leonarda.

Ne každý z rodičů je ale připraven riskovat život. Zdravotní sestry se proto o děti dál starají, často na úkor těch vlastních. Jedna ze sestřiček, Oksana Martynenková, je v krytu už od počátku invaze. Za vlastními dětmi, které zůstaly s babičkou v obklíčeném městě Sumy, se nemůže dostat.

„Rusové začali bombardovat naše město včera. Každý den čekáme na novinky o tom, co se tam děje. Neustále jim volám, abych zkontrolovala, kde a jak spali, jestli museli do krytu, jestli museli uprchnout, nebo ne,“ pláče zdravotní sestra. 

Podle odhadů je momentálně na Ukrajině asi pět set těhotných žen, které odnosí děti párům ze zahraničí. Náhradní rodičovství je v zemi výnosným, ale i kontroverzním byznysem. Novorozenci získají podle tamního práva občanství, až když si je noví rodiče osobně vyzvednou. Děti, které v krytu zůstávají v zajetí války, tak zatím žádnou státní příslušnost nemají.