Ruská invaze začala, prohlásil Biden. Moskva uznala nezávislost celé Doněcké a Luhanské oblasti

„Abych to zjednodušil, Rusko právě oznámilo, že si zabírá podstatný kus Ukrajiny… Tohle je začátek ruské invaze,“ prohlásil americký prezident. Pro útok Kremlu na Ukrajinu podle něj neexistuje žádné ospravedlnění.

„Kdo dal, Pane Bože, Putinovi právo vyhlásit nové republiky na území, které patří jeho sousedům? Je to hrubé porušení mezinárodního práva, které vyžaduje tvrdou odpověď mezinárodního společenství,“ pokračoval Biden. USA podle něj věří, že Rusko plánuje další vojenské operace proti Ukrajině, a to i útoky na velká města včetně Kyjeva.

„V reakci začnu uvalovat sankce dalece přesahující kroky, které jsme s našimi spojenci a partnery uplatnili v roce 2014,“ oznámil šéf Bílého domu první sadu protiruských sankcí, přičemž odkázal na opatření přijatá po nelegální ruské anexi Krymu.

Podle Bidena je Moskva odhodlaná spustit rozsáhlou vojenskou operaci proti Ukrajině, avšak „stále je čas odvrátit nejčernější scénář“. USA a jejich spojenci prý zůstávají otevření diplomacii, „pokud je seriózní“. Řekl také, že USA přesunují další jednotky rozmístěné v Evropě do Pobaltí. Summit mezi Bidenem a Putinem podle Bílého domu v tuto chvíli není v plánu.

Podle agentury Reuters ukazují neověřené satelitní snímky nové nasazení vojáků a vybavení v západním Rusku a Bělorusku nedaleko ukrajinských hranic. Na fotografiích je v jižním Bělorusku vidět více než stovka armádních vozidel a desítky vojenských stanů. U vojenské posádky v západním Rusku u ukrajinských hranic přibyla nová polní nemocnice.

Agentura dříve během dne s odkazem na svědka informovala, že z oblasti u ruského města Bělgorod, které se nachází asi osmdesát kilometrů od ukrajinského Charkova, se k hranici vydal konvoj stovky armádních vozidel. Ruské ministerstvo zahraničí oznámilo, že v co nejbližší budoucnosti evakuuje své diplomatické pracovníky z Ukrajiny.

Rusko uznalo kvazistáty v Donbasu v hranicích celé Doněcké a Luhanské oblasti

„V jakých hranicích budeme uznávat tyto republiky? Ale my jsme je už uznali, a to znamená, že jsme uznali všechny jejich základní dokumenty, včetně ústav. A v ústavách jsou zapsány hranice v rámci Doněcké a Luhanské oblasti v době, kdy byly součástí Ukrajiny,“ řekl Putin.

Mírové dohody z Minsku, které měly urovnat konflikt mezi Ruskem koordinovanými silami a prozápadní vládou v Kyjevě a které stanovovaly stávající hranice okupovaných regionů, podle Putina již neplatí, za což podle něj nese vinu Kyjev. Dokument vyzýval mimo jiné ke stažení všech zahraničních ozbrojených formací a vojenské techniky z Doněcka a Luhanska, Moskva ale popírala, že by tam nějaké síly měla, a odmítala se podmínkami dohod vázat. 

Podle Putina se veškeré sporné otázky mají vyřešit dialogem mezi Kyjevem a vedením donbaských „republik“. Kyjev ale odmítá přímá jednání s vůdci těchto kvazistátů, neboť je označuje za „loutky Moskvy“. Moskvou uznané regiony považuje za „Ruskem dočasně okupovaná území“, podobně jako nelegálně anektovaný Krym. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval Putina k přímému jednání, Moskva to ale odmítla jako „rozmar“. 

„V případě nezbytnosti splníme všechny přijaté závazky,“ řekl Putin ohledně ruské vojenské pomoci Moskvou uznaným regionům. O možných operacích ruských vojáků v Donbasu poznamenal, že to závisí na situaci na místě.

Putin nařídil armádě zahájit misi na východě Ukrajiny ještě v pondělí večer a ruské jednotky před půlnocí poprvé přiznaně vstoupily na ukrajinské území. Obě komory ruského parlamentu schválily dohody v úterý jednomyslně.

Putin požaduje demilitarizaci a neutralitu Ukrajiny

Putin se současně vyslovil pro demilitarizaci Ukrajiny, která by se v ideálním případě sama zřekla ambicí vstoupit do NATO a stala se neutrální. Od Kyjeva také požadoval, aby se smířil s anexí Krymu.

„Po zuby ozbrojená země s jadernými ambicemi je naprosto nepřijatelná,“ řekl Putin. „Objevení byť i jen taktických jaderných zbraní na Ukrajině by pro nás znamenalo strategické ohrožení,“ dodal s tím, že Moskva by se snadno ocitla v dostřelu těchto zbraní, které by si podle Putina mohla Ukrajina vyrobit.

Ukrajina jaderné zbraně nemá, měla je po rozpadu Sovětského svazu, po němž je zdědila. Tohoto arzenálu se ale dobrovolně vzdala výměnou za bezpečnostní záruky v takzvaném Budapešťském memorandu z roku 1994. Jeho signatáři, mezi něž patří i Rusko, se mimo jiné zavázali respektovat ukrajinskou nezávislost a suverenitu v rozmezí tehdy platných státních hranic. Rusko tuto dohodu v roce 2014 a znovu nyní porušilo.

Stoltenberg: NATO čeká masivní útok

Severoatlantická aliance očekává masivní útok, uvedla proto své síly rychlé reakce do pohotovosti na obranu spojenců, řekl Stoltenberg. „Vše nasvědčuje tomu, že Rusko pokračuje v plánování plnohodnotného útoku na Ukrajinu,“ uvedl generální tajemník NATO. „Nadále vyzýváme Rusko, aby ustoupilo … nikdy není pozdě nezaútočit.“

Stoltenberg rozhodnutí Kremlu označil za „další ruský vpád na Ukrajinu“. Rusko podle něj nyní přešlo od skrytých pokusů o destabilizaci Ukrajiny k otevřeným vojenským akcím. „Jedná se o vážnou eskalaci ze strany Ruska,“ prohlásil generální tajemník. Dodal, že jde o „nejnebezpečnější okamžik pro evropskou bezpečnost za celou generaci“.

Na otázku, zda by ruskou akci označil za invazi, Stoltenberg odpověděl, že Rusko již Ukrajinu napadlo v roce 2014. Nyní je podle něj mezinárodní společenství svědkem dalšího vpádu do země, která již byla napadena.

Také Washington začíná o vyslání ruských vojsk do Donbasu hovořit jako o nové invazi, píše agentura AP. Posun vnímá jako krok směrem k tvrdým sankcím.

Putin vzkázal postsovětským republikám, že Ukrajina je výjimkou

Kremelský vládce v úterý prohlásil, že respektuje suverenitu postsovětských republik, Ukrajina ale podle něj představuje výjimku, protože je pod „zahraniční kontrolou“, cituje jej agentura TASS. Putin také tvrdí, že jeho cílem není vybudování ruské říše.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v úterý rovněž zpochybnil právo Ukrajiny na suverenitu, protože kyjevská vláda podle něj nezastupuje jednotlivé části země. „Nemyslím si, že někdo může tvrdit, že ukrajinský režim od převratu v roce 2014 zastupuje všechny lidi žijící na území ukrajinského státu,“ komentoval události, při nichž se dostala k moci prozápadní vláda. 

Nezávislost „lidových republik“ v Donbase Putin uznal v pondělí večer. Vzápětí podepsal se zástupci těchto kvazistátů dohody o spolupráci, v nichž se obě strany zavazují k vzájemné obraně a které Moskvě umožňují v Donbase vybudovat vojenské základny. Dle ruské agentury TASS Moskva nyní neplánuje takový krok učinit.

Tamní obyvatelé budou moci mít ruské občanství a jako měna na území obou entit se předpokládá ruský rubl. Moskva už v období po roce 2014, kdy válku na ukrajinském Donbasu rozpoutala, rozdala tamním obyvatelům přes šest set tisíc ruských pasů.

Kuleba vyzval Západ k dalším dodávkám zbraní

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v nočním projevu k národu konstatoval, že Moskva opustila minský a normandský formát, který měl zajistit mír v oblasti. Zdůraznil, že Rusko se snaží legalizovat svou přítomnost v Donbase, jež fakticky trvá od roku 2014. Západu vzkázal, že očekává jasnou podporu, a Ukrajincům, ať jdou klidně spát.

V úterý zdůraznil, že Kreml si připravil půdu pro další agresi vůči Ukrajině. Na návrh ministerstva zahraničí zvažuje přerušení diplomatických vztahů s Ruskem. Dále uvedl, že povolá část vojáků v záloze na mimořádné cvičení, všeobecnou mobilizaci ale zatím vyloučil.

Parlament v Kyjevě v úterním prohlášení označil Rusko za agresora okupujícího ukrajinská území a vyzval k přijetí tvrdých protiruských sankcí. Šéf diplomacie Dmytro Kuleba vyzval západní spojence, aby Kyjevu poskytli další zbraně, a od Evropské unie žádá záruky budoucího členství. Doufá, že tím Západ podpoří jeho vlast proti Rusku. Při návštěvě Washingtonu se sešel se svým protějškem Antonym Blinkenem i prezidentem Bidenem.

Na takzvané linii dotyku jsou dále hlášeny střety. Ukrajinské i Ruskem koordinované síly ke konci úterý hlásí po jednom mrtvém při vzájemném ostřelování. Obě strany hovoří i o několika zraněných.

Moskvou koordinované síly obviňují ukrajinské sabotéry ze zabití tří civilistů. Kyjev dlouhodobě upozorňuje, že podobné zprávy jsou falešné a mají sloužit jako záminka k agresi vůči Ukrajině, stejně jako útoky na jejím území. Ukrajinská tajná služba SBU například uvedla, že získala informace o plánovaném teroristickém útoku na kostely spravované pravoslavnou církví moskevského patriarchátu v Charkově.

Johnson: Putin se šeredně přepočítal

Britský premiér Boris Johnson v úterý upozornil, že vše nasvědčuje tomu, že Putin je odhodlán k plné invazi na Ukrajinu. „Prezident Putin se obklopil podobně smýšlejícími poradci, kteří mu říkají, že Ukrajina není skutečným státem. Domnívám se, že se brzy dozví, že se šeredně přepočítal,“ prohlásil Johnson po jednání bezpečnostní rady.

Maďarské ministerstvo obrany oznámilo, že blízko hranice s Ukrajinou nasadí vojáky, částečně v rámci příprav na plnění humanitárních úkolů. „Bezpečnost Maďarska je nejdůležitější, posilujeme ochranu maďarsko-ukrajinské hranice,“ uvádí se v prohlášení.

Spojené státy a Francie zrušily plánovaná setkání s ruským ministrem zahraničí Lavrovem. Šéf americké diplomacie Blinken uvedl, že po začátku ruské invaze na Ukrajinu čtvrteční schůze s Lavrovem v Ženevě nedává smysl. Francouzský ministr zahraničí Jean-Yves Le Drian, který se měl sejít s Lavrovem v pátek, obvinil ruského prezidenta Putina z porušení mezinárodních závazků včetně minských dohod.

Sankce míří na Nord Stream 2 či ruské banky

Ruskou invazi na východě Ukrajiny velmi negativně komentovalo velké množství světových politiků. Americký prezident Joe Biden už podepsal nařízení, které Američanům zakazuje investovat nebo obchodovat v okupovaných regionech Ukrajiny, a Bílý dům v úterý oznámí další sankce, stejně jako například Kanada.

Německý kancléř Olaf Scholz oznámil, že Berlín zastavil certifikaci plynovodu Nord Stream 2. Ten dlouhodobě kritizovala řada spojenců, mimo jiné USA nebo pobaltské země. Dosud ale Německo odmítalo projekt zastavit.

Na sankcích vůči Rusku se jednomyslně shodla i Evropská unie, měly by mířit na ruské představitele či banky a přístup Ruska na finanční a kapitálové trhy. Sankce oznámila také Británie. V první vlně mimo jiné zmrazí aktiva ruských bank.

Český premiér Petr Fiala (ODS) poznamenal, že Česko stojí za svobodnou a nezávislou Ukrajinou, a podpořil jednotnou reakci v rámci Evropské unie.

Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov k hrozbě sankcí uvedl, že Rusko je na ně zvyklé. „Naši evropští, američtí a britští kolegové se nezastaví a neuklidní, dokud nevyčerpají všechny možnosti takzvaného potrestání Ruska,“ nechal se slyšet.