Ruské hrozby vyzněly naprázdno. Ukrajinskými vodami propluly první lodě od konce obilné dohody

Několik civilních nákladních lodí proplulo ruskou blokádou a poprvé od konce obilné dohody vplulo do ukrajinských vod a následně zakotvilo v ukrajinském černomořském přístavu Izmajil. Server Euromaidan Press píše o šesti lodích, Forbes zmiňuje tři. Rusko k 17. červenci ukončilo svou účast na obilné dohodě zajišťující bezpečnost lodí plujících na Ukrajinu. Poté oznámilo, že taková plavidla bude považovat za potenciální dopravce vojenského nákladu.

Podle Forbesu je jedna z lodí, jménem Sahin 2, registrovaná v Řecku, druhá Ams1 v Izraeli a třetí Yilmaz Kaptan má turecko-gruzínskou licenci. Chystají se nejspíš naložit v Izmajilu ukrajinské obilí a vyvézt ho do světa, píše web. Všechny lodě měly zapnuté odpovídače, nijak svou cestu netajily.

Nad oblastí hlídkovala nejméně čtyři letadla NATO: americké stroje P-8, Challenger a RQ-4 a letoun včasného varování E-3 spadající pod NATO.

Ruské hrozby

Rusko po odstoupení od dohody v půli července sdělilo Mezinárodní námořní organizaci (IMO), že krok znamená „zrušení záruk bezpečnosti plavby vydaných ruskou stranou“. Rusko podle výňatku z dopisu adresovaného IMO dále uvedlo, že přistoupí k „nezbytným proaktivním akcím“ a opatřením k „neutralizaci hrozeb“, které podle něj představuje Kyjev se svými „pokusy o útoky na ruské objekty“.

Ukrajina, západní země i OSN tehdy reagovaly odsouzením tohoto kroku Ruska. Kyjev sdělil, že dopravní společnosti jsou připraveny plout i přes ruské hrozby.

Obilná dohoda

Dohoda poskytovala záruky pro nákladní lodě mířící do ukrajinských přístavů a plavidla odtamtud vyplouvající. Další dohoda usnadnila vývoz potravin a hnojiv z Ruska, které v souvislosti se svou invazí na Ukrajinu čelí západním sankcím. Agentura AP upozornila, že Rusko i přesto vyváží rekordní množství pšenice.

Ukrajinské obilí a další zemědělské produkty tvoří významnou část importu některých velmi lidnatých a na potraviny chudých zemí v Africe a v Asii. Zastavení jejich vývozu ohrožuje desítky milionů lidí.

Krogman: Konec dohody je dobrá zpráva, končí ruské zdržování a vydírání

Prezident Ukrajinsko-české obchodní komory Petr Krogman v Interview ČT24 ze 17. července zastavení obilné dohody uvítal. „Je to naděje pro Ukrajinu a v zásadě pro celý svět, protože Rusko tu dohodu zneužívalo k vydírání světa, vydírání Ukrajiny,“ uvedl v pořadu s tím, že skončí nepřijatelná situace, kdy Rusko může diktovat Ukrajině, co může a nemůže a v jakém objemu vyvážet. „Rusko vyváží bez omezení a že si na něco stěžuje, to jsou výmysly,“ uvedl.

Obilná dohoda podle Krogmana nefungovala. „Šedesáti až devadesátidenní fronty lodí v Bosporu jsou toho nejlepším důkazem. To ohromně prodražovalo dopravu ukrajinského obilí,“ dodal. Konec dohody bude podle něj mít pozitivní dopady, protože ukrajinská produkce bude levnější, když nebude muset nést tak vysoké transportní náklady kvůli čekání na ruské kontroly.

Zmínil, že ukrajinská vláda také už vyčlenila zhruba 500 milionů dolarů do fondu na pokrytí rizik dopravců, kteří budou dále vyvážet obilí i bez této dohody, přičemž zájem společností o tento transport je a Turecko deklarovalo, že zajistí ochranu. „Musíme si uvědomit, že většina lodí, které vyváží obilí z ukrajinských přístavů, jsou turecké nebo čínské, a nedokážu si představit, že by si Rusko trouflo potápět tyto lodě.“

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina opět udeřila na sklady Wildberries

Ukrajina se podle ruských úřadů v noci na úterý znovu zaměřila na sklady u Moskvy a Petrohradu včetně skladiště největšího ruského on-line prodejce Wildberries. Požáry vypukly ve skladových komplexech ve vesnici Krasnyj Bor v Leningradské oblasti a ve městě Čechov v Moskevské oblasti. V útocích během noci pokračovala také Moskva. Ruský vzdušný útok na severoukrajinské město Sumy zabil jednoho člověka a několik dalších zranil, uvedl velitel vojenské správy ukrajinské Sumské oblasti Oleh Hryhorov.
před 34 mminutami

Enormní vlnu násilí na Západním břehu živí beztrestnost osadníků

Západní břeh zachvátila bezprecedentní vlna násilí. Palestinci mluví o stále četnějších útocích radikálních osadníků, jež jdou ruku v ruce s demolicemi domů a vysídlováním. Mezinárodní organizace i někteří západní aktéři varují před plíživou anexí okupovaného území. Podle expertů se navíc nedá očekávat, že by se situace výrazně změnila po říjnových parlamentních volbách – izraelská opozice totiž vnímá palestinskou otázku podobně jako současná silně pravicová vláda.
06:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Americký ICE mění taktiku, na intenzitě zásahů ale neubírá

Federální úřad pro vyšetřování (FBI) již nebude vyšetřovat napadení imigračních agentů. Takové případy přitom mohou přinést důkazy o jejich protiprávním postupu. Pracovníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) během léta zostřili své zásahy proti imigrantům, nově se zaměřili na americká letiště a koordinaci s celostátními i lokálními bezpečnostními složkami. Stát New York se dlouhodobě snaží takové spolupráci zamezit, navzdory vůli některých šerifů.
před 1 hhodinou

VideoHrozilo jim vyhynutí. Teď je krokodýlů na Borneu tolik, že ohrožují místní lidi

Obyvatelé malajského Bornea čelí narůstajícímu nebezpečí krokodýlích útoků. Za poslední čtyři roky tam tito plazi usmrtili skoro tři desítky místních. Kritická situace je paradoxně výsledkem špičkové ochrany přírody. Ještě v osmdesátých letech totiž v některých oblastech ostrova krokodýlům hrozilo vyhynutí. Na vině byl jejich nadměrný lov. Jeho přísným zákazem malajsijská vláda docílila po půl století de facto zázraku, kdy se krokodýlí populace plně zotavila. „V některých oblastech řeky narazíme každých dvě stě metrů až na čtyři krokodýly,“ říká tamní lovec. Četnější nebezpečná setkání souvisejí nejen s prudkým nárůstem populace chráněných plazů, ale také s růstem počtu obyvatel. Krokodýlům každopádně lidská přítomnost nevadí. Na nárůst rizika místní reagují stále častějšími pokusy nebezpečné plazy odchytit.
před 2 hhodinami

VideoSoupeřem Česka o místo v Radě bezpečnosti bude „nelehká“ Arménie, soudí Kmoníček

Chystáme rozjezd kampaně pro zvolení Česka do Rady bezpečnosti (RB) v roce 2031, uvedl v Interview ČT24 Hynek Kmoníček, který nastupuje jako vedoucí stálé mise při OSN. Moderátora Daniela Takáče upozornil, že když budeme hodně výrazní, naštveme spoustu lidí a ve volbě neuspějeme. Když ale budeme hodně bezvýrazní, tak si „ani nevšimnou, že kandidujeme“. Za soupeře o místo nestálého člena RB na roky 2032 až 2033 považuje „nelehkou“ Arménii. Dále hovořil o pragmatické politice tuzemska či o odlišném vidění role OSN ve vyspělých zemích a v rozvojovém světě. Vysvětloval též, proč podle něj platí, že: „OSN je ideálním pohřebištěm myšlenek, protože jsou věci, které musíte řešit, ale nesmíte je vyřešit.“ Na místo velvyslance ČR při OSN se Kmoníček vrací po 20 letech. Renomé Česka zde pak hodnotí jako odpovídající jeho příspěvku do rozpočtu, tedy ve výši 0,3 procenta.
před 2 hhodinami

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 3 hhodinami

Kuba se znovu ocitla bez elektřiny, úřady usilují o obnovení dodávek energie

Kubánská energetická síť v pondělí pozdě večer SELČ opět zkolabovala, informovala agentura Reuters s odvoláním na státní média. Vláda v Havaně se mezitím snaží síť zprovoznit, obyvatelé ostrovní země se ocitli v naprosté tmě a bez dodávek elektřiny i v neděli.
před 5 hhodinami

Skupina amerických států vedených demokraty žaluje Trumpa kvůli novým clům

Skupina 25 států USA vedených demokraty zažalovala administrativu prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nových cel na zboží od 60 obchodních partnerů. Podle agentury Reuters to uvedla kancelář generálního prokurátora státu Oregon Dana Rayfielda. Bílý dům na žádost o komentář zatím nereagoval.
před 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.